Kdo vyhrál v prezidentské volbě?

V posledních týdnech prožila naše společnost podruhé přímou volbu – jakési referendum – do poslední chvilky velice napínavé představení mediálně podané jako Česko hledá prezidentskou superstar.

O co v ní šlo?

V prvním kole to bylo „Všichni proti Zemanovi“. 

Jsem velice rád, že se pan prezident diskusí s protikandidáty v tomto nechutném jednostranně mediálně pojatém spektáklu proti přesilovce sedmi až osmi na jednoho (snad s výjimkou protikandidáta Hanniga) včetně moderátorů neúčastnil. Přesto v prvním kole proti roztříštěným šikům antizemanovců s přehledem „o koňskou délku“  zvítězil. Poražení protikandidáti  s největším volebním ziskem (Horáček, Hilšer, Fischer a velice překvapivě i anticentralistickobruselský a antimigrační Topolánek), kterých hlavním volebním tématem bylo vymezování se proti Zemanovi  – všichni vyzvali své podporovatele z řad voličů, aby v druhém kole prezidentského klání podpořili Antizemana.

Průběh druhého kola se dal očekávat jako repete poražené pražské kavárny proti Zemanovi, která si nyní namísto svého jasného antizemanovského Schwarzenberga nechala volebně vygenerovat z protikandidátů Zemana nejúspěšnější politickou figuru z řad „nepolitických politiků“ (s výjimkou Topolánka) v prvním volebním kole. A na tu pak vsadila veškerou mediální podporu  oligarchů, sdružené peněžní prostředky „nezištných“ sponzorů (tím šikovně obešla omezující volební finanční klauzuli) neznámému začínajícímu taky politikovi, podporu Sorošových neziskovek, uměleckých prostitutek, ze kterých většina vždycky neomylně najde potenciálně nejštědřejšího mecenáše…

Mediálně a propagandisticky pojali antizemanovci volbu prezidenta jako souboj tzv. Slušnosti (v minulé volbě nasadili Noblesu knížete Boryše -, který i když nadává a spílá jak podkoní, tak velice mile a se šlechtickou  noblesou) s přízemním buranstvím a hrubostí, prozápadnosti s Putinismem. Jejich kalkul přes všechny  použité prostředky, a neštítili se skutečně ničeho, přesto nevyšel. Pan Slušný se ukázal jako nadutý, arogantní, primitivní akademický  hulvát neustále napadající svého politického soka nemající úcty ani před jeho zdravotním stavem.

Diskuse ukázaly, že mainstreamem předkládaný hulvát je mnohem kultivovanější, lidštější a v oblasti politiky mnohem zběhlejší a fundovanější oproti kýčovitému agresivnímu amatérovi, plnému naučených frází a klišé s falešnými brýlemi a arogantním úsměškem v obličeji. Toto a možná i odklon části voličů od doporučení jejich volebních ikon, použití vlastního „selského“ rozumu a mobilizace patriotismu proti potenciálním hrozbám národu a demokracii byly patrně hlavním zlomem v prezidentské volbě, která opět vynesla na trůn staronového prezidenta. Ovšem bylo to pouze o prsa..

Kdo tedy vyhrál a kdo prohrál v prezidentské volbě? Po mém soudu vyhrály překvapivě slušnost, lidskost i při všech lidských chybách stávajícího vítěze, vlastenectví, demokracie a touha po svobodě, svébytnosti a suverenitě. A prohrály bolševické manýry, intriky, elitářská nadutost a arogance, náhubkoví cenzoři a otevřené pokusy o cizí diktát.

Co bych očekával od prezidenta-vítěze v dalším období? Méně ješitnosti, udržení stávající mezinárodně politické linie „všech azimutů“ – mostu mezi Západem a Východem, odmítnutí cizího diktátu – Dublinu 4 a kvót, iniciování přijetí zákona o zahraničních agentech, kritickou racionální analýzu členství  ČR v NATO – zejména zodpovězení otázky, co členství v tomto agresivním válečném spolku skutečně přináší občanům ČR. Bude to vyžadovat jasné a pevné postoje, velkou odolnost ducha i zarputilost těla, schopnost odolávat těm nejpodlejším intrikám, protože kejklíři a „kavárna“ nikdy nespí.

Přeji panu prezidentovi Zemanovi, kterého jsem já i moje rodina v obou kolech volili, pevné zdraví, pevnou vůli, buldočí zarputilost a hodně úspěchů ve druhém prezidentském období. My jako vaši voliči za vámi, pane prezidente, stojíme. Máte naši podporu.

Není zde článek celý?