Měna extrémistů: Radikální pravičáci a islamisté si oblíbili bitcoin

Francie a Německo chtějí, aby na březnovém summitu G20 byla přijata opatření proti kryptoměnám, píše Julia Ebnerová pro list The Guardian. Podle ní se jedná o jednu z posledních iniciativ, která má namířeno proti kryptoměnám, kterou si poslední dobou oblíbili extrémisté.

Kryptoměny dokázaly vytvořit paradoxní koalice, píše Ebnerová. Na jedné straně máme libertariány, neonacisty a islámské radikály, zatímco na druhé straně jsou vlády, bankéři a environmentalisté. Jedni chtějí změnit status quo, zatímco jiní se ho snaží zachovat a případně ochránit přírodní prostředí. Třetí skupinu tvoří spekulanti, kteří si chtějí pouze vydělat.

Po nepokojích v americkém městě Charlottesville, kde v srpnu minulého roku došlo ke střetům s pravicovými extrémisty, úřady zablokovaly jejich platformy pro sbírku peněz, jako jsou Patreon nebo GoFundMe, a přístup k internetovým platebním systémům, jako jsou PayPal a Google Pay. Východiskem se pro ně staly kryptoměny, vysvětluje Ebnerová.

Jenže se nejedná pouze o finanční motivy, které vedou radikály k používání kryptoměn. „Jedná se i o politický manifest,“ vysvětluje John Bambenek, zakladatel platformy sledující bitcoinové transakce neonacistů. „Pokud se domníváte, že banky jsou součástí židovské konspirační blbosti, tak máte pouze dva prostředky pro finanční transakce: hotovost nebo bitcoiny,“ míní expert.

Nevýhodou bitcoinů je však vysoká míra transparentnosti technologie blockchain, jež je základem bitcoinových transakcí. Extrémisté proto raději přecházejí na Monero, které nabízí větší anonymitu.

Podle Ebnerové jakékoliv zákazy či restriktivní opatření proti bitcoinům a jiným kryptoměnám mohou být účinná, pouze pokud státy spojí své síly. Proto je německá a francouzská iniciativa natolik důležitá.

Autorka nicméně dodává, že existují další země, jako například Rusko, které uvažují, že využijí kryptoměny, aby obešly mezinárodní sankce.


Není zde článek celý?