Nízká úroveň mezd v ČR vede k nebezpečnému technologickému zaostávání ekonomiky

Ohlupováním společnosti pseudotématy k naprosté ignoraci důležitých hrozeb


Článek odkrývá, že podstatným důvodem, proč se Švédové snadněji adaptují na robotizovanou ekonomickou produkci, je velmi silná role státu, podpora přístupu ke zdravotní péči, bezplatný přístup ke vzdělávání a další prvky sociálního státu. 

Velmi silná role státu a odborů ve Švédsku zajišťuje lidem jistotu v nezaměstnanosti, což omezuje míru rezistence a snahy zachovat si práci (v podobě „teď a tady“) navzdory měnícím se ekonomickým a technologickým skutečnostem. 

Zároveň zaměstnavatelé jsou zvyklí v tom poskytovat zaměstnancům další vzdělávání, čímž jim usnadňují adaptaci na pracovním trhu, kdy se pod vlivem automatizace mění náplň jejich práce (v uvedeném článku jde o změnu řízení těžkého stroje za manuálního na řízení prostřednictvím počítače). To umožňuje švédským podnikům snažit se zvyšovat prostřednictvím technologií efektivitu ekonomické produkce a tím zůstat dlouhodobě konkurenceschopní.

Článek klade příklad Švédska do kontrastu s USA, kde je situace inverzní a kde nízká míra ochrany zaměstnanců a vysoká míra nejistoty naopak způsobuje snahu bránit co nejvíce změnám. 

V článku obsažená tabulka veřejných sociálních výdajů, z nichž jsou z velké části financovány výše popsané programy, ukazuje jednak rozdíl mezi skandinávskými zeměmi a USA, ale také blízkost USA a ČR v daném indikátoru.  

Jak poznamenal v diskusi na Facebooku Michal Tarovský, ČR (a Slovensko) trpí tím, že jako konkurenční výhodu „zneužívají“ levnou a přitom kvalifikovanou pracovní sílu, což zpomaluje tlak na automatizaci, jelikož se stále vyplatí využívat na určitý druh práce zaměstnance, místo snahy hledat řešení prostřednictvím nových technologií. 

ČR a Slovensko – v silném kontrastu se skandinávskými zeměmi a dalšími technologicky rozvinutými ekonomikami – čeká pravděpodobně velký zvrat. Problém je, že na rozdíl od těch zemí, které už na automatizaci přecházejí (včetně adaptace na nové pracovní podmínky), v ČR vývoj ustrnul. 

Ohrožení je o to větší, pokud vezmeme v úvahu, že vysoce ohroženými pracovními trhy jsou Německo a Rakousko. Jestliže začne v Německu ubývat práce (vesměs té, která je dislokovaná v montovnách v ČR), první přirozenou reakcí bude snaha stahovat tuto práci zpět a zabránit tak možné radikalizaci lidí, kteří přišli o svou sociální jistotu. To může ještě  významně zesílit efekt pro český trh práce (rychlé ubývání pozic a neschopnost okamžité adaptace) a problém možné další radikalizace frustrovaných se přenese právě sem. 

Není zde článek celý?