Nové nádraží připraví obyvatele Brna o volný čas

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje jednalo 15. ledna 2018 v Brně o stavbě brněnského vlakového nádraží. V jednání jsou dvě varianty lokace, a to v centru města pod Petrovem poblíž současného nádraží (varianta „pod Petrovem“) a v odsunuté poloze u řeky (varianta „řeka“).

O novém nádraží se diskutuje již od 20. let 20. století.Neustálé posouvání termínu realizace znamená miliardové prodražení. Příčinou výstavby nového hlavního nádraží je, že kapacitě již současné nestačí. Stavba nového bude trvat přibližně šest let.

Mimořádné zastupitelstvo Jihomoravského kraje hlasovalo pro odsun v počtu 53 zastupitelů, tři se zdrželi a jeden zastupitel byl proti. Jaké jsou tedy výhody a nevýhody obou návrhů? Hlavní roli hraje samozřejmě cena. Varianta pod Petrovem by stála od 42 do 56 miliard korun a varianta řeka od 42 do 45 miliard. Ve variantě u řeky by mohly být čerpány peníze z Evropské unie, což ve variantě pod Petrovem není zcela reálné. Druhým podstatným aspektem je termín zahájení výstavby. Pod Petrovem by se mohlo začíst stavět v roce 2026, avšak v odsunuté poloze u řeky již v roce 2020. Dalším důležitým hlediskem v daném kontextu rozhodování a o nic méně podstatným jsou názory obyvatelů Brna a pasažérů využívající brněnský železniční uzel.

Jak už byl zmíněno výše, jeden zastupitel byl proti, a to Ing. Jana Drápalová, která je starostkou městské části Brno-Nový Lískovec, bývalá předsedkyně strany (SZ) a současnou zastupitelkou Brna za Zelené.

V rozhovoru se Sputnikem Jana Drápalová uvedla: „Zastupitelstvo podpořilo variantu řeka. Já jsem byla proti, protože dlouhodobě jsem přesvědčena, že nádraží má sloužit zejména cestujícím a u varianty řeka ze studií bohužel vyplývá, že lidem prodlouží jízdní dobu, a tudíž to pro ně bude znamenat menší komfort při používání veřejné dopravy.“

Sdělila také, že studie proveditelnosti se modelem veřejné dopravy zabývala velmi podrobně a vyhodnocuje v té variantě řeka posílení linek veřejné dopravy. V této studii se také počítá s vybudováním nové městské třídy, která by měla převést trolejbusovou dopravou zhruba 20 % cestujících od nádraží u řeky. I přesto to pro ty, kteří dojíždějí vlakem či obecně pro obyvatele Brna, jež používají veřejnou dopravu, znamená změnu linek a z toho vyplývající prodloužení doby dopravy po Brně.

Byl diskutován také případný rozvoj jižního segmentu Brna. Podle názoru Jany Drápalové, je rozvoj možný v obou variantách, což dokazuje urbanistická soutěž, kterou město Brno uspořádalo v minulých letech. U varianty řeka je považováno za výhodu její připravenost a možná realizace do 8 let, avšak právě tato „výhoda“ je považována za největší riziko, protože město Brno bude mít velký problém stihnout v té době postavit nové tramvajové tratě a novou městskou třídu nestihne v žádném případě. Hrozí zde tedy velké riziko, že i když by nádraží u řeky bylo postaveno relativně rychle, tak nebude obslouženo ani takovou veřejnou dopravou, s jakou počítají studie proveditelnosti, které to porovnávají.

Jana Drápalová také uznává některé argumenty, které byly použity pro variantu řeka a uvádí zejména jeden argument, a to, že dnešní stávající územní plán počítá s určitou uliční sítí v jižní části a prakticky by se některé tyto plochy mohly začít zaplňovat zástavbou relativně rychle. Co se týče varianty pod Petrovem, tak tam je problém, že by se musely provést určité úpravy v územním plánu a s tím je spojené určité zdržení, což Jana Drápalová připouští.

„Zazněl argument, že pokud by se modernizovalo nádraží v centru, tak by 5 let lidé museli strpět nějaké výluky či omezení dopravy na nádraží, což je pravda. Samozřejmě nikdo netvrdí, že se otočí kouzelným prstenem a bude moderní nádraží. Každá stavba má nějaké dopady, ale není pravda, že stavba u řeky nebude mít dopady na centrum Brna. Bude je mít samozřejmě taky a relativně dlouho. Jedná se například o demontování toho současného nádraží. Bude probíhat demolice stávajících kolejišť, některých budov a skladových prostor,“ vyjádřila svůj názor Jana Drápalová.

Z ekologického hlediska ve variantě u řeky není problém, avšak jak uvedla starostka městské části Brno-Nový Lískovec má tato lokace jinou komplikaci: „Výstavba u řeky se odehrává v záplavovém území a musí se dořešit protipovodňová ochrana.“

Závěrem Jana Drápalová Sputniku sdělila: „Mrzí mě, že cestující, kteří dojíždějí denně do práce, tak jsou jenom jedním z mnoha kritérií, podle kterých se to posuzuje, jelikož pro mě je toto kritérium na první místě. V prvé řadě musí nádraží dobře fungovat a nabízet dobrou a kvalitní službu pro ty cestující, kteří ji užívají a teprve potom by se tomu všechny ty ostatní věci měly přizpůsobit. Čas lidí má taky cenu. Jak vyplynulo ze studií proveditelnosti a dle slov Jiřího Hlavenky se průměrně jedná o 4 minuty tam a 4 minuty zpátky, které člověk projede denně navíc. Místo toho ji v podstatě prosedí v dopravním prostředku na cestě do práce.“

V této chvíli bude probíhat reprezentativní průzkum mínění obyvatel Brna o tom, kterou variantu preferují. Sputnik se zeptal již nyní. Jaké jsou tedy názory nejmenovaných obyvatel Brna? Zazněly například tyto:

„Brněnské centrum není dobře vymyšlené. Každý, kdo jezdí do Brna si všimne, že je tam hodně místa, kde by se nádraží dalo udělat, a přitom by se stále ještě jednalo o centrum. Místo pod Petrovem je skvělé. Brno je rozkopané každoročně, takže na rozkopané ulice jsou obyvatelé Brna již zvyklí. Kromě toho je i hodně tras MHD, díky kterým se to dá kolem Petrova objet,“ řekl nejmenovaný dotázaný.

Další komentář uvedl pracovník v IT oblasti z jihozápadní městské části od centra statutárního města Brna: „Já jsem pro odsun. Zjednodušilo by to dopravní situaci v centru, umožnilo by to navázání na vysokorychlostní koridory, takže by se dalo dostat z/do Brna i jinak než vlakem z doby komančů či devadesátek.“

Takto rozporuplné odpovědi byly téměř všechny, takže těžko říci, která varianta vyhraje. Jasné stanovisko Brno zatím nedalo a pravděpodobně bude rozhodujícím chystaný průzkum veřejného mínění. Rozhodnutí by mělo být vydáno v únoru.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce


Není zde článek celý?