Objednané stíhání? Jen osobní zoufalství, hájí svého šéfa exministryně Válková

Bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO), dnes členka mandátového a imunitního výboru | FOTO: ČTK

„My žijeme v zemi, kde si můžete objednat stíhání. A dostat někoho do vězení,“ pronesl Andrej Babiš během své plamenné obhajoby ve sněmovně. Bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) má pro tato slova z lidského hlediska pochopení. Prý jde o projev osobního zoufalství. Její vystupování zaslouží širší pozornost.

Pokud výrok o objednávce trestního stíhání mafií bez jediného důkazu pronese na půdě parlamentu předseda vlády, nikoli štamgast v hospodě před zavírací dobou, je to velice vážná věc. Veřejná obžaloba právního státu, za jehož střežení neslo jeho hnutí čtyři roky odpovědnost, nezůstalo bez odezvy.

Ohradila se vůči němu nejen opozice, ale i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. V takové situaci by bylo logické, aby premiér svoje podezření okamžitě doložil orgánům činným v trestním řízení, nebo je vzal s omluvou zpět. V Babišově případě však nehrozí ani jedno, ani druhé. Způsob jeho obhajoby jen svědčí o narůstající vnitřní nervozitě, kdy se věci ubírají jiným směrem, než předpokládal.

Údernice z hnutí ANO

Na pozadí dějů kolem kauzy Čapí hnízdo si lze povšimnout, že hnutí ANO sází při nesnadné a nevděčné obhajobě svého šéfa na nasazení prověřených žen z mandátového a imunitního výboru. Mezi nimi mediálně dominuje jihomoravská poslankyně Taťána Malá, absolventka práva na Panevropské vysoké škole v Bratislavě.

Malá na sebe stačila v krátké době strhnout pozornost emotivní oddaností a neobvyklými konstrukcemi, stylizujícími ji do role novodobé údernice. „Co brání tomu, aby se řešení té kauzy posunulo o čtyři roky nebo prostě do doby, kdy budou nové volby? Co se stane?“ položila mimo jiné řečnickou otázku, na kterou nelze odpovědět jinak, než pokrčením ramen nad její právní erudicí.

Závažnější je však vystupování bývalé ministryně spravedlnosti za hnutí ANO Heleny Válkové, která v politice pobývá delší dobu. Její působení je provázeno myšlenkovými obraty prokazujícími nejen pragmatickou pružnost, ale i celkové nastavení hnutí ANO jako společenství nekriticky následujícího svého šéfa, s nímž stojí a padá.

Jako na pranýři

Válková byla znovu vyslána, aby v rozhovoru Interview ČT24 (19. 1. 2018) obhajovala nehajitelná slova premiéra na půdě poslanecké sněmovny při hlasování o zbavení imunity.

„Chápu ten výrok jako projev osobního zoufalství nad tím, že se dostal do situace, kdy ví, že nic neudělal. Myslí si to, je o tom přesvědčený a teď tam stojí jako na pranýři. A musí tu situaci nějakým způsobem prožít a přežít,“ uvedla. Na dotaz, zda tím nepodrývá věrohodnost justice, dodala, že premiér není právník. „Rozhodně to nepronesl s tímto záměrem a dovedu ho pochopit.“

V této souvislosti je nutné připomenout, že Andrej Babiš je už dvanáctým obviněným členem vlády od roku 1993, přičemž deset z nich skončilo u soudu. Není tedy výjimkou a i mnozí jeho trestně stíhaní předchůdci se mohli cítit nespravedlivě dotčeni. Nikdo z nich však nevykresloval Českou republiku jako rejdiště mafiánů, objednávajících si trestní stíhání nepohodlných politiků.

Zrušit trestní a přestupkovou imunitu

Obhajoba Válkové je jistě nevěrohodná a nemůže obstát, jelikož kdo jiný než předseda vlády musí vážit svoje slova, nicméně podívejme se na její vývojová stadia, týkající se tématu imunity.

Helena Válková, představovaná jako erudovaná právnička, se stala jednou z marketingových tváří, která pomáhala v rozjezdu hnutí ANO před čtyřmi lety. V říjnu 2013 krátce před volbami prohlásila na tiskové konferenci, že v případě úspěchu chce hnutí ANO zrušit trestní a přestupkovou imunitu poslanců a senátorů. „Imunita by se tak vztahovala jen na projevy ve sněmovně,“ dodala. Dnes se k tomu nikdo z hnutí ANO nehlásí.

V únoru 2014, tehdy už ve funkci ministryně spravedlnosti, nevybočovala z postojů poslaneckého klubu ANO, který jednotně hlasoval pro zbavení imunity Bohuslava Svobody (ODS). V jeho případě šlo o obvinění celé rady pražského magistrátu kvůli rozhodnutí o prodloužení servisní smlouvy u karty Opencard. To je ovšem dosud pravomocně nerozhodnutý údajný delikt nesrovnatelně jiného řádu, než podezření z organizování závažného dotačního podvodu s hrozící škodou státu 100 milionů korun, včetně pokuty.

Nenahrazujme trestní soud

„Neměli bychom nahrazovat trestní soud. Věřím, že pan poslanec Svoboda se před našimi nezávislými trestními soudy očistí. A myslím si, že to bude pro něj větší satisfakce, než kdybychom teď rozhodli tak, že jenom posuneme tu dobu o čtyři roky. Takže i z tohoto důvodu si myslím, že obhajoba vedená v jeho prospěch ve skutečnosti obhajobou není,“ řekla Válková tehdy mimo jiné ve sněmovně.

Je vrcholem pokrytectví, pokud dnes dávalo hnutí ANO právě Svobodův případ za příklad, kdy změnili názor, a dnes by prý pro exprimátorovo vydání nehlasovali. Mezi nimi i Válková, která zcela popřela svoje předchozí slova a už během projednávání kauzy Čapí hnízdo na mandátovém a imunitním výboru se chovala spíše jako inkvizitor a vyšetřující soudce.

„Nelze se ubránit důvodnému podezření ze zneužití prostředků trestního práva k oslabení politického soupeře,“ prohlásila na půdě sněmovny a kvůli údajnému nedostatku důkazů (jak to může posoudit?) hlasovala s dalšími 69 poslanci klubu ANO proti vydání Babiše a Faltýnka.

Nebývalá hyperloajalita

Názorová elasticita Válkové je o to více zarážející, že ji v minulosti šéf hnutí ANO brutálním způsobem odepsal. Odvolal ji z postu ministryně a nahradil pružnějším, i když v konečném výsledku neschopným ministrem Robertem Pelikánem. Na jejím nedůstojném odstřelu dlouhodobě spolupracovaly Babišovy deníky. Ke zlomu došlo začátkem února 2015, kdy Lidové noviny zveřejnily článek „Osudové chyby ministryně Válkové“, působící jako politický nekrolog.

Definitivní ortel následně vynesla Mladá fronta DNES, kdy oznámila, že Válková ve vládě skončí a Babiš očekává její rezignaci. Jak prohlásila sama Válková, rezignaci neměla v úmyslu a obvinila jeho noviny, že se podílely na její likvidaci. Šéf ANO odvolání Válkové dokonce farizejsky vysvětloval tak, že má špatný mediální obraz.

O čem to svědčí? O jistých charakterových vlastnostech figur na šachovnici hnutí ANO. Jsou bezvýhradně poslušné svému bossovi, i když s nimi zachází jako se  spotřebním materiálem, a drtivé většiny z nich si neváží. Někdo by takový přístup mohl označit za ojedinělý příklad hyperloajality, někdo jiný za bezpáteřné chování korouhviček, na které je útrpný pohled.

Není zde článek celý?