Prezident by měl mít jednu základní vlastnost

Mirek Topolánek a George W. Bush | FOTO: ČTK

Někteří lidé se mylně domnívají, že nový český prezident by měl být především opravdový státník a diplomat schopný vytříbeného chování a kompromisu. Ve skutečnosti pro dobrý (svobodný, spravedlivý a perspektivní) chod naší vlasti potřebujeme, aby měl příští prezident především jednu vlastnost: měl by se ho děsit Andrej Babiš.

Toto základní kritérium splňuje velmi dobře především Mirek Topolánek. Ten se do Babiše pustil na DVTV a na ČT24 dokonce ještě krátce před tím, než se vůbec rozhodl pro kandidaturu (nebo než ji veřejně ohlásil). Na DVTV upozornil, že Babiš šel do politiky především proto, že se vyděsil, když uviděl na pozici ministra vnitra ve vládě Petra Nečase plukovníka Jana Kubiceho, který byl šéfem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, který Babiše v Kubiceho éře vyšetřoval, jak tvrdí Topolánek, v případu vraždy podnikatele Františka Mrázka. ANO se k tomu opakovaně odmítlo vyjádřit.

Topolánek dále na DVTV přidal, že v podstatě každý Babišův obchod (před i po revoluci) byl buď neetický, nebo i na hraně či za hranou zákona.

Na ČT24 pak ve stejný den (již 31. října, krátce po volbách) varoval, že Babiš bude chtít bez dostatečné pokory k jednání vytvořit menšinovou vládu. Měl pravdu. Babiš je podle něj produktem jednak deziluze starších lidí, kterým se např. nepovedlo podnikání nebo si zkrátka život po revoluci představovali jinak, a jednak je produktem také svého mediálního impéria a médií, která jsou pod jeho byznysovým či jiným vlivem. Standardním politickým stranám včetně ČSSD přitom podle Topolánka za poslední čtyři roky rozhodně nelze vyčítat páchání nějakých nepravostí a podobně. Kromě toho si Topolánek uvědomuje, že ve světě (typicky v části západní Evropy atd.) lidé naschvál volí podivné nezkušené politiky, protože jim vadí, jak elity neřeší jejich problémy a jak normální politické strany vedou necharismatické nudné osobnosti. Tato vlna podle něj bohužel zasáhla i nás. Proto máme problém, proto máme Babiše.

Na druhou stranu Topolánek na ČT24 Babišovi přiznal, že je úspěšným podnikatelem. Nesouhlasí však, že by měl být Babiš oceňován za přebytkové vládní hospodaření za rok 2016. Vláda Bohuslava Sobotky zkrátka jen měla štěstí na výrazný hospodářský růst (proto si ostatně také mohla levně půjčovat) a navíc Topolánek přitakává prezidentu Zemanovi, že vláda bohužel extrémně (o desítky miliard) seškrtala investice. Dalo by se dodat, že velmi pomohly také fondy z Evropské unie. Když už byly v roce 2017 možnosti jejich čerpání pouze omezené, hospodaření navzdory téměř rekordnímu hospodářskému růstu opět spadlo do mírného deficitu. Navíc Babiš v minulosti rozpustil rozpočtové rezervy v desítkách miliard korun.

Topolánek dále varuje, že Babišovi jde o ministerstvo vnitra či přístup k tajným službám. Kromě toho podle Topolánka jen potřebuje sehnat ad hoc hlasy pro pár zákonů ročně, přičemž může postupně u jednotlivých návrhů ostatní strany „vydírat“ tím, že s ním mají hlasovat, protože dané opatření slibovaly ve svém volebním programu. V opačném případě jim v médiích ze svého svěřenského fondu, která prokazatelně opakovaně ovlivňoval (a má v nich ostatně své vedení), může pěkně zavařit.

Babiš je Topolánkovou kandidaturou na prezidenta zjevně vykolejený. Pro Právo dokonce uvedl: „Nemůžu tomu uvěřit, že nejzkorumpovanější premiér od samostatného státu se uchází o funkci prezidenta. To si skutečně vyžaduje obrovskou dávku arogance a sebestřednosti (…).“

Nacházíme se v době, kdy je premiérem a předsedou Bezpečnostní rady státu člověk, který se bojí požádat si o lustrační osvědčení a jistě ví proč. Člověk, který byl podle Topolánkových informací vyšetřován kvůli smrti jiného podnikatele. Exministr, za jehož éry byly ilegálně likvidovány firmy. Bez jeho pozdější projevené lítosti a snahy o nápravu. Politik, který může sám rozhodovat o kandidátech do sněmovny za svou politickou stranu. Politik, na němž je jeho strana postavena. Politik, který vlastní všechna její loga a marketingové značky a na němž je finančně závislá. Bývalý (a budoucí) podnikatel, který pravděpodobně (zjevně) získal podvodem padesátimilionovou dotaci. Podnikatel, který je důvodně podezřelý z daňových úniků v případu společnosti Profrost, takže ho prověřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu (dokud jí to někdo nezatrhne). Miliardář, který uměle rozdělil jediný dluhopis na miliardy kousíčků a na základě toho odmítá už několik let platit daň z příjmů (v desítkách milionů korun). Exministr, který zjevně ovlivňoval cenu akcií energetického gigantu ČEZ svým blafováním. Podnikatel, který řešil spor chemickou likvidací vzrostlé úrody obilí v hodnotě milionů. Podnikatel a politik, který je v neustálém obřím konfliktu zájmů a jedním z důvodů jeho vstupu do politiky byla bezpochyby, jak potvrdil na DVTV i Topolánek, ztráta kontaktů potřebných pro jeho byznys v období dvou středopravých vlád. Mediální magnát, který opakovaně ovlivňoval svá média, ačkoli sliboval na zdraví svých dětí opak a ačkoli do nich dosadil své vedení. Podnikatel a politik, který vyhrožoval novinářům, že nevědí, s kým mají tu čest (popř. daňovou kontrolou, která následně skutečně dorazila). Politik, který podle odborníků z Rady Evropy tlakem ovlivnil volbu místopředsedy Vrchního soudu. Tak by bylo možné pokračovat.

Potřebujeme tedy prezidenta, který má výše uvedenou vlastnost: Babiš z něj musí mít strach.

Není zde článek celý?