Soft-fašismus v kampani Miloše Zemana

Hudebník a publicista Mirek Vodrážka sepsal text o nebezpečných tendencích v kampani současného prezidenta Miloše Zemana.

Zabsolutizování problémů: Jenom národ!
V roce 1943 v okupované Varšavě napsal Tadeusz Kroński fenomenologickou esej Fašismus a evropská tradice. Bylo to krátce předtím, než byl odvlečen do koncentračního tábora. Přesto se mu podařilo text schovat do trezoru ve svém bytě, který však zmizel v sutinách při německé destrukci města během varšavského povstání. Teprve v roce 1947 se podařilo ohořelý rukopis v rozvalinách najít. V tomto eseji, žák filosofa Jana Patočky vysvětluje, že fašismus je především psychický postoj, teprve až pak doktrína, neboť je založen na „zabsolutizování problémů“ a ilustrativním příkladem je heslo „Jenom národ!“

Společnost zbavující se neplnohodnotných občanů
Podle Krońského nestačí vyvolat „absolutizační hysterii“ například ohledně sterilizace a eliminace Židů, ale je třeba problém postavit do určitého systému zabsolutizovaných otázek, kde se sice sterilizace traktuje na nižší úrovni, ale na vyšší se spojuje s celým komplexem problémů jako například s „důstojností ženy“, a tak se postupně vytváří jednotící fikce vyššího řádu. Fašistický demagog neapeluje pouze na destruktivní temné vášně, ale využívá racionální „vykonstruovanou mašinérii zdravého rozumu“ s níž se snaží například vysvětlit, proč se zdravá společnost musí zbavit neplnohodnotných občanů. V mnoha otázkách využívala fašistická propaganda zásadu státní suverenity a na mezinárodním fóru se snažila zbavit jakékoliv morální problematiky, neboť lidskost škrtla jako přežitek.

Scestná logika hyper-modernity
Ve své knize Modernismus a fašismus se britský historik Roger Griffin zaměřil na zkoumání totalitárních režimů a snažil se polemizovat s názorem, že by se jednalo o režimy založené na iracionalitě, regresi a barbarismu. Podle něho jsou naopak ovládány logikou hyper-modernity, kdy vůdci přebírají roli nových falešných proroků a lákají lid na cestu z moderního nesoudržného světa chaosu. Slibují lidu, že ho vyvedou z nestabilní pluralitní společností do mytologického světa národní regenerace, ochrany a homogenity a ochrání ho před „strukturální nerovnováhou společnosti“, jak napsal Slavoj Žižek na počátku válečných konfliktů v bývalé Jugoslávii.

Vyvolávání absolutizační hysterie
Ve svém tradičním vánočním projevu prezident Miloš Zeman v roce 2017 prohlásil: „…buďme sebevědomými lidmi, kteří spoléhají na svůj zdravý rozum a nedají se manipulovat, ať už údajnými zahraničními rozvědkami, nebo zejména českým tiskem a Českou televizí a dalšími médii…A nyní mi dovolte, abych připil na vítězství zdravého rozumu.“
Jenže před druhým kolem prezidentské volby se v některých celostátních denících objevila inzertní kampaň obhajovaná prezidentem:

STOP IMIGRANTŮM A DRAHOŠOVI
TATO ZEMĚ JE NAŠE!
VOLTE ZEMANA!

Tato kampaň odhaluje, že v Zemanově pojetí význam „zdravého rozumu“ není apelem ke kritickému uvažování, ale naopak sázkou na demagogickou mašinérii zdravého rozumu, které se vysmíval už osvícenský filosof Immanuel Kant. Vzhledem k tomu, že Česká republika je nejen jednou z nejbezpečnějších zemí na světa, ale ani se netěší zájmu imigrantů, je prezidentova kampaň jen vyvoláváním „absolutizační hysterie“. V této kampani je Miloš Zeman prezentován jako vůdce, který nás má ochránit před strukturální nerovnováhou evropské společnosti a svou STOPkou hodlá zastavit neexistující imigrační chaos v naší zemi.

Znaky soft-fašismu
Tvrzení, že TATO ZEMĚ JE NAŠE! nabízí zároveň mytologickou představu národní ochrany a homogenity. Na základě jazykové konotace je jeho protikandidát prezentován na podobné úrovni jako CIZINEC a BEZDOMOVEC, kterému TATO ZEMĚ nepatří.
Prezidentova kampaň problém imigrace zbavuje jakékoliv morální problematiky a lidskost škrtá jako přežitek. Miloš Zeman se snaží určité části voličstva, která podléhá „mašinérii zdravého rozumu“ demagogicky sdělit, že z NAŠÍ ZEMĚ musí „racionálně“ vyloučit právě takové neplnohodnotné občany jako je jeho protikandidát. Zemanova kampaň má na rozdíl od tvrdého fašismu, který se vyznačuje například otevřeným rasismem, přímými násilnými akcemi nebo diktaturou jednoho Vůdce, přesto znaky postmoderního rozptýleného soft-fašismu.

Dehumanizovaný jazyk
Není náhodné, že předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura na svém facebookovém profilu napsal, že „z obou kandidujících osob ve druhém kole při pohledu na to, který z nich sdílí alespoň částečně stejné programové cíle jako naše hnutí SPD, je takovým kandidátem současný prezident Miloš Zeman“. Jak prohlásil Tomio Okamura při diskuzi o důvěře vlády ve sněmovně 10. ledna 2018, pro SPD je programem právě „obrana evropské civilizace a České republiky proti invazi nepřátelských kultur“.
Tomio Okamura mluví již několik let o invazi migrantských hord do ČR. Používá dehumanizovaný jazyk, který, jak napsal Zygmunt Bauman v knize Modernost a holokaust, má ochránit svoje referenty před etickými otázkami. Lidské bytosti je třeba označovat za „hordy“ nebo „čísla“ v duchu racionalizace moderní politiky a byrokracie. Je příznačné, že jsou to spíše ženy, které Tomia Okamuru dlouhodobě označují za „fašizoidního českého nacionalistu“ jako Petra Paroubková, nebo jeho SPD považují za „novodobé fašistické hnutí,“ jako Karla Šlechtová.

Falešná fašistická sentimentalita
Na posledních zachovaných stránkách své eseje Tadeusz Kroński říká, že podstata fašismu spočívá mimo jiné v tom, že nás mámí svým leskem, zjednodušeným výkladem událostí a prezentovaným zájmem státu, který láká poutníka dějinami a chce mu být kompasem. Ve skutečnosti jde však o laciný propagandistický trik, kterému odpovídá falešná fašistická sentimentalita a drzý přivlastňovací vztah ke světu, který nutí všechny občany začlenit do svých řad. Fašisté například začleňovali za pomoci geobbelsovské demagogické tirády do řad NSDAP i dávno mrtvé jako byl básník Friedrich Schiller.
Soft-fašisté svou tezí, že TATO ZEMĚ JE NAŠE!, odhalují drzý přivlastňovací vztah ke světu, s kterým koresponduje podobná falešná fašizující sentimentalita.
V roce 1991 napsaly tři ženy, mluvčí Charty 77, presidentu Václavu Havlovi, ministrovi zahraničních věcí Jiřímu Dienstbierovi, Federálnímu shromáždění ČSFR, České národní radě a Slovenské národní radě dopis, v němž kritizovaly skutečnost, že právě NAŠE ZEMĚ prodává 100 tanků do Sýrie a Iránu, tedy nedemokratickým režimům, o kterých bylo známo, že tanky používají proti vlastním občanům při občanských nepokojích. Zemanovo volební heslo STOP IMIGRANTŮM – TATO ZEMĚ JE NAŠE! se tak v oblasti státní suverenity demaskuje jako cynická propaganda škrtající politickou zodpovědnost NAŠÍ ZEMĚ jako přežitek.
Alena Hromádková, Helena Klímová a Hana Ponická na závěr svého politicky etického apelu však varovně napsaly:

„Udržujme se těmi idejemi, kterými jsme nedávno znovu vznikli.“

Vyšlo na blogu autora.

Není zde článek celý?