Vnučka Masarykova ministra obrany nám píše: Pamatuji T. G. M., volím Jiřího Drahoše

Dívky v kroji Milena Kolářová-Klofáčová při setkání s T. G. M. | FOTO: archiv Mileny Kolářové-Klofáčové

Letos uplyne 100 let od vzniku Československé republiky. Jsem vnučkou jednoho z politiků, kteří se na zrodu našeho samostatného státu podíleli, zakladatele a předsedy Národně sociální strany, senátora Václava Klofáče. V době první světové války byl ve Vídni vězněn, po revoluci se stal prvním československým ministrem národní obrany, později vykonával funkci v Senátu ČSR. S prezidentem T. G. Masarykem, se kterým mnoho let spolupracoval, se samozřejmě dědeček znal velmi dobře, často spolu jednali a navštěvovali se.

I já jako mladá dívka jsem měla to štěstí a čest se s naším prvním prezidentem několikrát osobně setkat v dědečkově sídle v Dobříkově a při rodinné návštěvě na zámku v Lánech. Při těchto příležitostech a zejména z vyprávění dědečka jsem měla možnost se blíže seznámit s jeho osobností, názory, chováním a zásadami. Pan prezident byl vždy důstojným reprezentantem naší země doma i v cizině, kde byl mimořádně respektován, měl ale i velké porozumění pro lidi a krásný přístup k nim. Z dlouhé řady jeho následovníků se málokterému podařilo zhostit se náročné role prezidenta dobře a někteří – nejen v období komunismu, ale bohužel i v současnosti, svými činy a chováním čest památce našeho prvního prezidenta, své významné funkci ani naší republice nedělali.

Jsem už velmi stará, ale politické dění sleduji stále s velkým zájmem – někdy s radostí, často s údivem a roztrpčením. Nyní vrcholí volbou nového prezidenta.

Velmi mne potěšilo, že se teď – možná symbolicky po 100 letech – objevila mezi kandidáty na tuto funkci osobnost, která se v mnohém našemu prvnímu prezidentovi podobá. Zajímavá je i shoda prvků v jejich životopisech: Oba vyrůstali v malých moravských vesnicích v poměrně skromných poměrech. Díky vlastním schopnostem a cílevědomé práci získali dobré vzdělání, tituly, uznání a ocenění v naší republice i v zahraničí. V krizových situacích projevily jejich rodiny své vlastenectví, obětavost a odvahu – za zapojení do odbojové činnosti byli pronásledováni a vězněni Masarykovi za první, Drahošovi za druhé světové války. Profesor Jiří Drahoš však prezidenta Masaryka připomíná nejen životopisem. Podobá se mu svou vzdělaností, nestranickostí, ale hlavně tím, co je podstatné: svými názory, znalostmi, rozvahou, důstojným chováním a slušným vystupováním. Pro Českou republiku, její občany i mezinárodní prestiž by dokázal vykonat mnoho dobrého.

Začíná rok 2018, kdy budeme oslavovat sto let od vzniku samostatné Československé republiky a jejího prvního prezidenta T. G. Masaryka. Nyní nastal okamžik, kdy máme možnost vybrat sami nového prezidenta, který bude v této funkci důstojným reprezentantem České republiky a pokračovatelem masarykovských tradic. Jsem ráda, že jsem se této chvíle dožila a mohu Jiřímu Drahošovi přispět svým hlasem.

Není zde článek celý?