Za co politici jinde odstupují. U nás dnes ani při obvinění ze dvou trestných činů

Slovenský ministr školství Peter Plavčan podal v srpnu 2017 demisi kvůli podezření na netransparentní rozdělování dotací z evropských fondů.

Rumunský ministr spravedlnosti Florin Iordache oznámil svou rezignaci v únoru 2017. A to pro nespokojenost občanů s návrhem zákona, podle něhož už neměly být trestné některé projevy korupce.

Britský ministr obrany Michael Fallon v listopadu 2017 rezignoval po zveřejnění novinového článku o tom, že před patnácti lety obtěžoval na večeři novinářku, sáhl jí na koleno. Přiznal se, omluvil se a odstoupil.

Jiný britský ministr, šéf resortu pro energetiku a klimatické změny Chris Huhne, v únoru 2012 rezignoval, když měl jít před soud pro švindlování s pokutou za nepřiměřenou rychlost, kterou na sebe místo něj vzala jeho tehdejší manželka.

Řecký ministr kultury Pavlos Gerulanos v únoru 2012 nabídl demisi jenom proto, že muzeum starověké Olympie vykradli ozbrojení lupiči a odnesli si množství vzácných exponátů.

Francouzský ministr veřejných služeb Georges Tron opustil v květnu 2011 svůj úřad poté, co ho dvě ženy obvinily ze sexuálního násilí. Vinu odmítl, ale okamžitě odstoupil.

A u nás? Jsme stále ještě civilizovanou západní zemí, kde politici vědí, co se sluší? Nevypadá to tak.

Český premiér Andrej Babiš i přes obvinění ze dvou závažných trestných činů se sazbou až deset let – z dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů Evropské unie – rozhodně rezignovat nehodlá. Naopak. Svého křesla se drží jako příslovečný exkrement součásti oděvu. Zapírá, zastrašuje a uráží novináře, obviňuje kdekoho včetně Evropského úřadu pro vyšetřování podvodů (OLAF), Policie České republiky či jakési záhadné mafie.

A přesto se ulicemi nevalí rozhořčené davy, na náměstích nebouří desetitisícové demonstrace, jaké se den za dnem konaly třeba v Rumunsku na protest proti již zmíněnému ministru Iordacheovi, dokud nebyl přinucen k rezignaci. Nic takového. Až na desítky, maximálně stovky občanů tam či onde, téměř bez pozornosti médií, ticho.

A co víc. Mnoho lidí půjde v příštích dnech volit prezidenta, který jasně prohlašuje, že obviněného předsedu vlády (pravděpodobně bez důvěry) udrží u moci za každou cenu a pokusem o sestavení kabinetu ho pověří i podruhé.

Něco je u nás očividně špatně. Velmi špatně. Ale ještě pořád je čas to změnit.

Není zde článek celý?