Začala doba MEMPLEXŮ

brain-stock-photoV dobách, kdy se začíná veřejné vědomí probouzet, kdy normální lidé zjišťuji, že při řešení problémů, se kterými se potýkají a které neustále narůstají, nemohou spoléhat na své reprezentace, roste úloha toho, co bylo nazváno MEMPLEXY, komplexy útvarů společenského vědomí, které mají schopnost, podobně jako genetická informace živých organismů, se replikovat. Replikovat v komunikačním prostoru a prostřednictvím komunikace. Tj. mají schopnost prostřednictvím komunikace, obrazně řečeno, přeskakovat z hlavy a hlavy a šířit se jako „nákaza“, ovšem nikoli jen nákaza v negativním smyslu.

Wikipedie k tomu říká následující:

„Mem (někdy se můžeme setkat i s verzí mém) je termín pro kulturní obdobu genu – replikující se jednotku kulturní informace. Tento termín poprvé použil v roce 1976 ve své knize Sobecký gen Richard Dawkins. Slovo mem je odvozeno z řeckého mimema – napodobovat.

Evoluce nemusí být nutně postavena jen na replikaci DNA, ale jejím principem je šíření jakékoli informace, která podléhá změnám (mutacím) a selekčnímu tlaku. Memy se rozšiřují jak z generace na generaci, tak i komunikací s nepříbuzným okolím (tato teorie předávání memů v podstatě souhlasí s pojetím evoluce dle Jean-Baptiste Lamarcka – lamarckismem). Teorie o existenci memů, jakožto kulturních dědičných informací v lidských mozkových (podle některých teorií i rostlinných a zvířecích) buňkách je evoluční psychologii kritizována jako pseudověda.

Susan Blackmoreová ve své knize The meme machine (v češtině vyšla pod názvem „Teorie memů“) memy popisuje jako neovladatelné a neumlčitelné. Před memetickou evolucí není možné uniknout. Dokonce i náš vnitřní obraz sebe sama je dle ní pouhou vítěznou skupinou memů, které nás momentálně ovládají.“

Viz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mem_(informace)

Ponekud lepší charakteristiku najdeme zde:

„Memplexem rozumíme nějaký ucelený systém memů, tedy tvrzení nebo chování, které se mohou kopírovat z mozku do mozku, z textu do mozku apod. Memplexem je jistě každé náboženství, učení sekt, ideologie, různé konspirační teorie, hoaxy šířící se po internetu, atd. Jako memplex lze jistě chápat i vědu.

Memplexy jsou v pozoruhodně analogickém vztahu ke genomu živých organismů. Jejich členské memy v této analogii korespondují s geny daného organismu. Podobně jako biologické organismy se i memplexy množí. O rozmnožení memplexu můžeme hovořit, když ho přijme za svůj (nová) lidská mysl. Pokud memplex daného člověka zaujme, přijde mu z nejrůznějších důvodů atraktivní, je pravděpodobné že ho tento člověk bude šířit dál. Memplex může a také nemusí být dílem jediného člověka, a podléhá stejnému evolučnímu procesu jako genom druhu.“

Viz: http://www.i-ateismus.cz/2011/05/nabozenstvi-jako-memplex/

Veřejné vědomí se vždy utváří dvojím způsobem:

– Vertikálně, shora, působením médií a institucí, autorit různého typu.

– Horizontálně, kdy klíčovou roli hrají komplexi memů, memlexy.

Ve zlomových dobách naprosto zásadním způsobem roste role horizontálních faktorů utváření veřejného mínění, nastává doba memplexů, které postupně ovládnou veřejné vědomí a následně určí povahu společenských změn.

Jedním z nejvýznamnějších příkladů „epidemie“ memplexů je rozšíření křesťanství. Rychlost, se kterou se to tehdy stalo, je neuvěřitelná. Svědčí o životaschopnosti křesťanských memplexů (různých variant křesťanství).

Rovněž Francouzská buržoasní revoluce byla vyvolána šířením memplexů, v tomto případě spojených s osvícenectvím. Měla základ ve filosofii velikánů z řad Encyklopedistů. Nakažlivé memy, které se k memplexu osvícenectví připojily, zasela i Mozartova Figarova svatba, která byla přímo šita na míru dozrávání veřejného mínění a jeho nabuzení. Jedním z bezprostředních podnětů k revoluci se pak stal mem v podobě historky (patrně dobře vymyšlené), že když přišli za manželkou Ludvíka XVI. Marií Antoniettou zástupci pařížského lidu s tím, že lidé hladoví, protože nemají chleba, odpověděla: Ať jedí koláče.“ – A to už k velké rebélii stačilo.

K tomu: „Tuto větu pravděpodobně Antoinetta nikdy nevyslovila. Pochází totiž z knihy „Vyznání” od Rousseaua. Rousseau zde hovoří o „významné princezně”, která poté, co ji oznámili, že poddaní nemají chleba, odpověděla – „Ať jedí koláče.”“

Viz: http://www.reflex.cz/clanek/zajimavosti/63989/4-slavne-citaty-ktere-jejich-udajni-autori-nikdy-nevyslovili.html

Můžeme si položit otázku, jakou podobu by mohl mít současný memplex, který by si jako replikátor vytvářel svého nositele změny, přitom tak, aby tato změna byla co nejvíce efektivní jak z hlediska výsledků (řešení problémů), tak i nákladů (co nejmenší vyhrocení střetů a tudíž i nejmenších obětí změny). Podle mého by příslušný memplex měl obsahovat:

– Pochopení historických rámců vzniku současných problémů a výnamu jejich řešení, tj. toho, o jaký historický zlom se v současné době jedná. (Podle mého názoru je to přechod od současného typu ekonomiky k ekonomice založené na produktivních službách, tj. službách působících na rozvoj a uchování lidských schopností.)

– Pochopení příčin hromadění současných problémů. (Podle mě je to pochopení toho, jak funguje současná globální moc, ale také toho, jak zdegenerovala, rozpadá se a jakou metamorfózou prochází.)

– Osvojení si určité představy o reálnosti změn. (Podle mě na základě populárního výkladu teoretických základů komplexních reforem v oblasti systémů sociálního investování a sociálního pojištění, tj. vzdělání, péče o zdraví, penzijního zabezpečení.

Startovním memem je samozřejmě ten, který lze stručně charakterizovat takto: Ti, co dělají z lidí tupé stádo, jsou ve skutečnosti sami tupu smečkou, ti, co se z lidí snaží dělat blce, sami manifestují svou blbost.

Stačí se dívat a poslouchat, co se v těchto dnech děje a co kdo říká…

Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/5352-zacala-doba-memplexu.html

loading…

Není zde článek celý?