Čína buduje vojenskou základnu v Afghánistánu

Afghánská provincie Badakhshan hraničí s čínskou autonomní oblastí Xinjiang Uygur. Kdysi bývala součástí tepny mezi Východem a Západem, známé jako Hedvábná stezka. Dnes je tato cesta oživena jako součást čínské iniciativy „One Belt, One Road (OBOR)“, která podnítila rozsáhlou výstavbu infrastruktury v Afghánistánu a ve Střední Asii, jejímž cílem je podpořit v provincii zájmy Pekingu.

Afghánistán je domovem významných ložisek surovin, které Čína může dovážet. Peking investuje 55 miliard dolarů do sousedního Pákistánu a plánuje vybudovat hospodářský koridor napříč Arabským mořem. OBOR bude energetizovat globální ekonomiku a také prospěje Afghánistánu. Čína je největším obchodním partnerem a investorem Afghánistánu. Stabilita v Afghánistánu je v zájmu Číny, ale Spojené státy ji nemohou poskytnout. Koneckonců, Washington od roku 2001 nedosáhl žádných zásadních zisků. Došlo zde k mnohým kritikám, náhlým změnám taktiky a strategie, a k mnoha jednáním o tom, jak obrátit válku, ale Taliban je silný a afghánská ekonomika je v chaosu – obchodování s drogami je jediným druhem podnikání, kterému se tam daří. Administrativa Donalda Trumpa doposud nepředložila svou dlouho očekávanou strategii v Afghánistánu, navzdory skutečnosti, že je v zemi nejméně 8 400 amerických vojáků. A jejich počet brzy poroste. Vztahy mezi USA a dalšími relevantními aktéry, jako je Pákistán, jsou průšvihem. Washington také nedávno zastavil pomoc této zemi.

Nestabilita v Afghánistánu ohrožuje hospodářský koridor Číny a Pákistánu – důležitý element pro OBOR. Čína jedná jako zprostředkovatel a snaží se sladit rozdíly mezi regionálními aktéry. Afghánsko-pákistánské vztahy se v roce 2017 zhoršily, když se obě země obvinily navzájem z poskytování podpory džihádistům působícím v pohraničních oblastech. Peking tvrdě pracuje na zlepšení těchto dvoustranných vazeb. V roce 2017 uspořádala trojčlenná setkání všech ministrů zahraničních věcí. Jedním z výsledků jednání bylo vytvoření pracovních panelů na podporu spolupráce v různých sférách činnosti. Další schůzka se má konat v Kábulu.

V Afghánistánu je také aktivní Islámské hnutí Východního Turkestánu, Ujgurští nacianalisté a islámské hnutí z čínského regionu Xinjiang. Militanti získávají bojové zkušenosti a bojují po boku Talibanu a dalších militantních skupin. Peking nechce, aby se tito ostřílení válečníci vrátili a zapojili se do teroristických aktivit na domácí půdě.

Rusko a Čína zintenzivnily svou vojenskou pomoc středoasijským státům. Domnívají se, že Šanghajská organizace pro spolupráci (SCO) může podstatně přispět k dosažení mírového řešení. Obě země se pokoušejí vybudovat síť regionálních států. Moskva a Peking jsou motivovány svými národními zájmy, S ohledem na svou odpovědnost jako hlavní mocnosti spolupracují na podpoře bezpečnosti v Afghánistánu a ve Střední Asii.

Čína po tom všem může cítit, že její zájmy v této oblasti jsou natolik silné, že ospravedlní vojenský závazek mimo své hranice. Afghánští vládní úředníci oznámili, že Čína plánuje vyhudovat vojenskou základnu v provincii Badakhshan. Diskuze o technických aspektech začnou velmi brzy. Zbraně a vybavení budou čínské, ale zařízení bude obsazeno afghánským personálem. Vozidla a hardware budou přivezeny přes Tádžikistán. Není pochyb o tom, že čínští vojenští instruktoři a jiní personál také přijdou k výcviku a budou pomáhat v této misi. Místopředseda Čínské centrální vojenské komise Xu Qiliang tvrdí, že výstavba by měla být dokončena v roce 2018.

Po několika silných ofenzívách v roce 2017 Taliban se dočasně zmocnil okresů Ishkashim a Zebak v provincii Badakhshan. Afghánská vláda nedokázala zajistit vojenskou přítomnost, která by byla dostatečná k zajištění bezpečnosti. Byla uzavřena dohoda mezi místními polními veliteli, která jim poskytla podíl na produkci lapis lazuli, výměnou za zastavení nepřátelských akcí. Avšak interní obtěžování podkopalo křehký mír mezi místními skupinami a Taliban využil této příležitosti k zásahu. Přítomnost Islámského státu v provincii je předmětem zvláštního znepokojení. Bezpečnost hranic je pro Peking zásadní otázkou.

Otázkou je, jak daleko je Čína připravena jít? Doposud omezila své vojenské aktivity na specializované týmy hlídající koridor Wakhan. Vojenská základna v provincii Badakhshan by byla velmi důležitým krokem, který by ukázal, že je Peking připraven rozšířit svou přítomnost v zemi a poskytnout alternativu za Spojené státy. Čína má trumfovou kartu, kterou USA postrádají – dobré vztahy s Ruskem a Pákistánem. Peking reprezentuje SCO, velkou mezinárodní organizaci, která zahrnuje hráče jako Turecko, Írán, Indie, Pákistán a země střední Asie. V loňském roce se ruský prezident Vladimír Putin ujal iniciativy k opětovnému zahájení činnosti afghánské kontaktní skupiny SCO. Tyto činnosti byly v roce 2009 pozastaveny. Rusko se zasazuje o co nejrychlejší zahájení přímých rozhovorů mezi afghánskou vládou a Talibanem. Peking také tuto myšlenku podporuje. Oba národy jsou na stejné lodi. Moskva uvedla, že je připravena uspořádat konferenci o Afghánistánu.

SCO může učinit mírový proces skutečným, mnohostranným úsilím. Oslabí tím vliv USA v regionu, ale posílí šance na nalezení řešení konfliktu. Spolupráce a diplomacie by mohly otevřít novou kapitolu v historii Afghánistánu.

(Strategic-culture/ svobodnenoviny.eu Ilustrační obrázek Foto: Reuters)

Není zde článek celý?