Čína bude první země, která dostane povolení investovat do ruských uranových dolů

Čína má investovat přes 16 miliard rublů (téměř 6 miliard korun) do uranového dolu ve východní Sibiři výměnou za 49 % ve společném podniku a kolem 600 tun uranu ročně. Investice se mají vrátit za sedm let, tvrdí ruská agentura RBC.

Čínská národní nukleární korporace (CNNC) poskytne finance na stavbu uranového dolu v Zabajkalském kraji u města Krasnokamensk. Dohodli se o tom představitelé ruské agentury Rosatom a Rusko-čínského fondu regionálního rozvoje, jenž zastupuje zájmy CNNC, kteří podepsali dohodu o záměrech (term sheet).

Podle dohody fond investuje do projektu celkem 16,1 miliardy dolarů. Čína má za to obdržet 49 % ve společném podniku, který bude mít na starosti rozvoj tohoto naleziště. K tomu bude ale třeba získat veškerá nutná povolení pro účast cizinců v těžbě na strategickém nalezišti. Důl bude mít roční kapacitu 1 200 tun, z toho Čína chce dostávat 600 tun. Později bude Peking jednat o dodávkách obohaceného uranu.

Fond se má podle plánu zapojit i do dalších společných projektů s účastí Rosatomu a CNNC včetně výstavby jaderných elektráren ve třetích zemích a rychlých reaktorů. Náklady na výstavbu dolu v Krasnokamensku se odhadují na 18,5 miliardy rublů. To znamená, že Rosatom bude muset sehnat další 2,4 miliardy.

Těžba má začít v roce 2023. Rok předtím se v Krasnokamensku vyčerpají dosavadní naleziště, což ohrozí osud města s 55 tisíci obyvatel. Proto podle ruského senátora za Zabajkalský kraj Stěpana Žirjakova se jedná v první řadě o sociální, a nikoliv komerční projekt.

Čína má v současnosti 38 jaderných reaktorů a do roku 2020 plánuje spustit dalších 20. Proto Peking aktivně investuje do těžby uranu v Namibii, Kazachstánu, Kanadě, Uzbekistánu a Nigerii. Čína ročně dováží 18 tisíc tun uranu, a to hlavně z Kazachstánu. „600 tun z Ruska prakticky nic není. Proto se nejspíš jedná o vzájemně výhodný politický projekt,“ domnívá se redaktor portálu Atominfo Alexandr Uvarov.


Není zde článek celý?