Praha: MDŽ ve znamení klimatické spravedlnosti a mezinárodní solidarity, proti smradu z Hradu!

<!–

Ve čtvrtek 8. března 2018 se v Praze na Klárově sešlo na 200 lidí, aby se zúčastnili shromáždění „Ženy na hrad“, které se konalo u příležitosti Mezinárodního dne žen. Letos byla akce ve znamení klimatické spravedlnosti a solidarity s ženami stávkujícími po celém světě, ale také s bojem kurdských žen v Rojavě. Na 8. březen rovněž připadla inaugurace znovuzvoleného prezidenta Miloše Zemana.

Akci uspořádala Koalice 8. března, která sdružuje mezinárodní aktivisty a aktivistky žijící v Praze, kolektiv RFK a Socialistickou Solidaritu (SocSol). Na úvod promluvily organizátorky o cílech akce: „Prezident Zeman po svém znovuzvolení řekl, že teď by měli všichni jeho oponenti zmlknout. My mu chceme říct, že rozhodně nezmlkneme a budeme dál bojovat proti šovinismu a ničení životního prostředí.“

Za SocSol vystoupila Martina Veverková, která ve svém projevu řekla: „Rozdíl v platech žen a mužů je v České republice 22%, ke skutečné rovnosti nám však chybí daleko více. Rovnost žen a mužů může nastat jen ve skutečně spravedlivé společnosti.“ Vyzvala rovněž účastníky akce z řad radikální levice, aby v dnešní době krize parlamentní levice zmobilizovali své síly.

Po úvodních projevech vystoupila Darina Alster se svou performance na téma spoutaného ženství.

Poté se účastníci a účastnice vydali na pochod z Klárova na Pražský hrad. Cestou skandovali hesla jako „Na hrad ženu, chceme změnu!“ , „Not the church, not the state, women must decide their fate!“ (Ani církev, ani stát – ženy rozhodují o vlastním osudu!), No nos mires, únete! (Nedívejte se na nás, připojte se k nám!)

Historie i současnosti

Svátek Mezinárodního dne žen se začal slavit jako součást mezinárodního dělnického hnutí. Jeho iniciátorkou byla německá socialistka Klára Zetkinová, která společně s Luisou Zeitovou navrhly na setkání Mezinárodního socialistického kongresu žen v srpnu 1910 stanovit datum pro každoroční akce. Následujícího roku se oslav a protestů u příležitosti MDŽ zúčastnily miliony žen a můžu po celém světě.

Tento mezinárodní den ale není jen historickou vzpomínkou. Dodnes jsme svědky řady nerovností mezi muži a ženami. Jde jak o ty úplně zjevné, jakou jsou mzdové rozdíly na stejných pozicích, přes převažující břímě péče, až sexistickou kulturu redukující ženy na objekty sexuální touhy.

Zároveň jsou ženy a ženská práva pod útokem i tam, kde se zdálo být dosaženo alespoň nějakých výdobytků. Spojené státy, Španělsko, Polsko, Ukrajina, tam všude probíhají tu skrytější, tu otevřenější útoky na práva žen, na to, aby mohly být osvobozeny od podle konzervativců přirozené role matek a manželek. Proti této konzervativní revoluci se v např. USA a Polsku zvedla hnutí odporu, která dokázala do ulic měst dostat miliony v prvním případě a desetitisíce v druhém.

Ani u náš, v ČR, nemáme vyhráno. Rozdíl v platech žen a mužů je v ČR 22%, což je druhý největší rozdíl v rámci Evropské unie, který svědčí o obrovské nerovnosti v životních šancích mužů a žen.  O sexistických postojích části politické scény vypovídá odpor k přijetí Zákona o zálohovaném výživném. Problémy s vyplácením výživného na děti uvrhávají do příjmové chudoby mnoho matek samoživitelek, avšak politici se stále zaklínají pojmem zodpovědnosti. Nemůžeme se ubránit dojmu, že ve skutečnosti je za tím obviňování žen z rozpadu rodiny, za nějž si nesou následky. Jeden z piketů SocSolu právě proto nesl slogan: „Máte zákon o zálohovaném výživném? A mohla bych ho vidět?“

Současná situace tedy ukazuje, že v boji za ženská práva, který součástí širšího boje za spravedlivou společnost, je třeba pokračovat.

18_03_08_MDŽ

Není zde článek celý?