ANALÝZA: Státní zástupci kolaborují s trestně stíhaným premiérem. Obětním beránkem je Murín

Tvrdý postup trestně stíhaného premiéra Andreje Babiše proti řediteli policejní inspekce (GIBS) Michalu Murínovi s cílem ho odstranit z funkce nastolil zcela bezprecedentní situaci, která převrací na hlavu principy právního státu. Přitom tomuto zjevně koliznímu chování premiéra napomáhá nejvyšší státní zastupitelství i obě vrchní státní zastupitelství. Tím se fakticky z oficiálních obránců práva postupně před našimi zraky stávají obhájci trestně stíhané osoby. Hnutí ANO se za pomoci SPD, KSČM a zejména novin patřících Andreji Babišovi snaží situaci znejasnit, deník FORUM 24 proto přináší analýzu toho, co se v posledních týdnech děje.

Ředitel GIBS Michal Murín poskytl poslanecké sněmovně vyjádření ke svému odvolávání premiérem. Odmítl v něm, že by představoval jakékoli ohrožení demokracie. Šéfovi GIBS bylo vyhrožováno tím, že pokud neodstoupí sám, přijde na řadu diskreditace: A ta také přišla.

Novinář Martin Shabu v Lidových novinách dne 28. 3. 2018 v článku Kauza Murín: Sobotka se ani neobtěžoval s odpovědí žalobcům vybaven jako vždy informacemi od státních zástupců vysvětloval okolnosti kolem stížnosti, kterou zaslali žalobci z Vrchního státního zastupitelství tehdejšímu předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi v dubnu roku 2017. Shabu se v článku naprosto evidentně snaží navodit dojem, že Murín je podezřelý člověk, který se zajímal o věci, o které neměl. Redaktor také cituje konkrétní údaje z výslechů.

Deník FORUM 24 kontaktoval jak VSZ, tak Nejvyšší státní zastupitelství s dotazem, zda se bude takovýto únik informací řešit. „Informace publikované v Lidových novinách nejsou informace poskytnuté státním zastupitelstvím, a proto je nebudeme ani potvrzovat ani vyvracet,“ odpověděl na tuto otázku Petr Malý, tiskový mluvčí NSZ.

Duše Pavla Zemana

Zmiňovanou stížnost „náhodou“ objevila zaměstnankyně Úřadu vlády takřka po roce v počítači a nový premiér Andrej Babiš měl tak v ruce důkaz, který mu měl posloužit jako důvod k odvolání Murína z funkce ředitele GIBS. Zde je potřeba položit si otázku, proč je to pro Babiše tak důležité. Bohužel se nenabízí jiné vysvětlení než nátlak nátlak snaha uvolnit si cestu k nátlaku na vyšetřovatele vlastního trestného činu: kauzy Čapí hnízdo.

Babiš však záhy zjistil, že dopis státních zástupců z Vrchního státního zastupitelství v Praze nebude moci v kárném řízení proti Murínovi použít, protože skutek, který v něm byl označen, je již promlčen.

Z tohoto důvodu nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman poskytl Babišovi další dokument, kde shrnul všechny výhrady týkající se činnosti GIBS pod vedením ředitele Murína, na základě kterého teprve Babiš mohl zahájit kárné řízení proti Murínovi směřující k jeho odvolání. Celou věc okomentoval pro deník FORUM 24 předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. „Já tomu dopisu nerozumím zejména proto, že Pavel Zeman je ochoten ho sám popírat. Když dostal v televizi otázku na nedůvěryhodnost pana Murína, řekl, že on nic takového nenapsal. Jenomže toto konstatování v jeho dopise je. Zdá se, že se v tom pan nejvyšší státní zástupce plácá jako nudle v bandě,“ řekl.  „Ten dopis poskytuje mnohem více otazníků než odpovědí. Umožňuje nám nahlédnout do duše pana nejvyššího státního zástupce, ale rozhodně neposkytuje žádné informace o konkrétních případech a o jejich četnosti,“ dodal.

Poslancům a veřejnosti jsou však i nadále připomínány okolnosti dopisu žalobců z VSZ v Olomouci, zejména prostřednictvím médií patřících Andreji Babišovi, a to za zjevným účelem Murína veřejně očernit.

Je důležité připomenout, že tyto informace veřejnost má, na rozdíl od názorů opozice – z mimořádné schůze poslanecké sněmovny kvůli nátlaku na Murína byli vykázáni novináři a koalice ANO, SPD a KSČM z ní udělala neveřejnou. „Oni nechtěli, by se veřejnost dozvěděla důvody, pro které schůze byla svolána,“ říká Kalousek.

V návaznosti na vyjádření Michala Murína a na článek pana Shabu je nutné veřejnosti poskytnout odborný právní pohled.

Schůzka JUDr. Michala Murína a náměstka vrchní státní zástupkyně v Praze JUDr. Adama Bašného

Martin Shabu v citovaném článku v LN podrobně popsal nad rámec dopisu VSZ v Olomouci okolnosti, za kterých se uskutečnila schůzka mezi Murínem a Bašným, ze kterých navíc vyplývá, že Adam Bašný dopředu upozornil Murína, že si o jednání pořídí úřední záznam a z jeho výpovědi vyvodí důsledky.

Jestliže žalobci argumentují, že ředitel GIBS se choval nesprávně a nevhodně, ani jejich postup nebyl správný. Pokud se uskuteční jednání mezi orgány činnými v trestním řízení nebo jejich nadřízenými, zejména o tak závažné skutečnosti, jako jsou úniky informací z průběhu vyšetřování, je o tomto jednání pořízen úřední záznam, který podepíši všichni, kteří se jednání zúčastnili. Jestliže pořídí záznam pouze jedna strana jednání, nemá žádnou právní relevanci a výsledek znamená to, že Murín neřekl naprosto nic. Nelze tak věrohodně doložit, o čem se Murín s Bašným bavili, a to ani ve chvíli, kdy se o tom píše v Lidových novinách.

Podobných zápisů si může kdokoli vyhotovit, kolik chce, a neplatí, že zápisy bez podpisu druhé strany pořízené státním zástupcem mají nějakou vyšší právní relevanci, než zápisky jakéhokoli občana.

Nejasné procesní postavení Murína v rámci šetření okolností úniků informací z trestního řízení u VSZ v Olomouci

V trestním procesu může mít každý pouze jediné postavení. Podle stadia trestního řízení je buď osoba podávající vysvětlení – i podezřelý -, poškozený, nebo po zahájení trestního stíhání jako obviněný, svědek, poškozený, osoba zúčastněná, obhájce či zmocněnec. V řízení před zahájením trestního stíhání lze svědka vyslechnout zcela výjimečně v případě, že odjíždí na dlouhou dobu do ciziny nebo je těžce nemocen a jeho výpovědi musí být přítomen soudce podle § 158a trestního řádu.

Podle Martina Shabu byl Murín po sepsání úředního záznamu Adamem Bašným vyslechnut dvakrát na VSZ v Olomouci, kde mu byl předestřen Bašného záznam, který byl v rozporu s tím, co Murín uváděl u výslechu. Za právně relevantní tak lze považovat až výslech Murína jako osoby podávající vysvětlení po řádném poučení.

Murín však uvádí okolnosti svého výslechu poslancům poněkud jinak. Říká, že byl jednou vyslechnut státními zástupci z VSZ v Olomouci, kteří za ním přijeli do Prahy. Podruhé byl vyslechnut dne 28. 11. 2016 již na VSZ v Olomouci v procesním postavení svědka.

Z dopisu tehdejšímu premiérovi Sobotkovi vyplývá, že bylo vedeno trestní řízení pro podezření z úniků informací ze spisu, které bylo následně odloženo. Nebylo tedy vedeno trestní stíhání a Murín mohl být vyslechnut jako svědek pouze v případě neopakovatelnosti a neodkladnosti jeho výpovědi a za přítomnosti soudce.

Z textu dopisu vyplývá, že Murín byl považován od počátku za podezřelého pro trestný čin nadržování. Pokud byl vyslechnut jako svědek, mohl by se tento nepřehledný postup jevit i jako nepřípustné donucení k doznání.

Vztah Murína a Gáboríka

Dále je třeba uvést, že Murín má naprostou pravdu, pokud jde o bývalého policistu Gáboríka, který byl označen státním zástupcem VSZ v Praze v dopise premiérovi jako kriminálně závadová osoba. V trestním řízení je takto označována osoba, která byla v minulosti většinou opakovaně soudně trestána. Igor Gáborík nikdy nebyl soudně trestán a jedná se o bývalého letitého policistu. Označení takové osoby v trestním řízení musí být doloženo důkazy/ výpis z rejstříku trestů/, protože má vliv na uložení trestu. Vyjádření státního zástupce z VSZ v Olomouci je proto lživé.

Pokud jde o výraz vlivná osoba, takové označení trestní řízení nezná a nemá proto vliv na žádné rozhodnutí. Co mohl Gáborík ovlivnit a v čí prospěch, není ničím státním zástupcem VSZ Olomouc doloženo, jako ostatně mnoho jiných tvrzení tohoto článku státního zastupitelství. Murín s Gáboríkem byli v minulosti spolupracovníci, mají zřejmě i nadále standartní přátelské vztahy, které jsou účelově označovány státními zástupci jako “ kontakty, klientelistické vazby, obchodní vazby“, aniž by pro takové označení měli jediný důkaz. Nicméně toto označení z pera státního zástupce může vzbudit dojem, že se někteří lidé scházejí pouze za kriminálním účelem. Je to schizofrenní pojetí trestního práva ze strany státních zástupců. Vazby státních zástupců na politiky a novináře z deníků, které patří politikovi jim však nevadí, protože ty jsou zřejmě obvyklé a ve veřejném zájmu.

Výroční zpráva NSZ za rok 2016

Z dalšího dokumentu, který poskytl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman premiérovi Babišovi jako podklad pro zahájení kárného řízení proti řediteli GIBS Michalu Murínovi vyplývají další výhrady vůči postupům a výsledkům GIBS.

Výroční zpráva nejvyššího státního zastupitelství za rok 2016, jejíž text je dostupný na internetových stránkách NSZ však o tak závažných pochybeních GIBS nehovoří, ba naopak, v některých směrech si dokonce protiřečí.

Například pokud jde o vydávání tzv. ZUTR/ záznam o zahájení úkonů trestního řízení/, tak ve výroční zprávě NSZ je GIBS vytýkáno, že vydává tyto zprávy opožděně, v dokumentu pro premiéra vytýká nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman GIBS, že vydává záznamy předčasně.

Z uvedeného rozboru z veřejně dostupných zdrojů vyplývá závěr, že dokumenty, které mají být použity v řízení o odvolání Murína z významné pozice ředitele GIBS, jsou nepřesvědčivé, rozporuplné a na některých místech i nepravdivé. Stanovisko a jednání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana vzbuzuje pochybnosti, protože se v nich postavil na stranu trestně stíhané osoby, i když jde o premiéra, za situace, kdy jeho podřízení vedou trestní stíhání této osoby.

Autor připravil tuto analýzu s přispěním právních expertů. 

Pavel Safr Twitter Banner

Není zde článek celý?