Doba bourání je zpět aneb Ty mosty, které ještě nespadly, začneme bourat

Libeňský most. | FOTO: Petr Vilgus, Wikimedia

Pražští radní se nadchli pro bourání Libeňského mostu. Zastupitelstvem děsivý návrh na likvidaci architektonicky unikátního a cenného díla zatím neprošel, máme tedy čas si uvědomit, o co se radní vlastně snaží. A v jaké situaci se nachází.

Praha je totiž v jistém stavu. Zlí jazykové říkají, že je zkrndovaná. Na mnoha místech uzavírky, výkopy, samostatnou kapitolou je MHD, která tu a tam jede a vystoupit z metra můžete jen někde. Obyvatelé Prahy běžně používají pro své zpoždění na cestách jako vysvětlení výraz „promiň, krndoval jsem“.

A to není bohužel vše. Čas od času v Praze spadne nějaký ten most, na další je povolen vstup jen jedné osobě, a to za podmínky, že moc nefouká vítr, jinak by mohl také spadnout. A v této kouzelné situaci přijdou radní, kterým zbývá pár měsíců do konce funkčního období, že by mohli zbourat most, který je funkční, i když ve špatném, neudržovaném stavu. Blázinec? snaha urvat obrovský kšeft na poslední chvíli?

Tito radní už by raději neměli rozhodovat o ničem. Pokud odborníci konstatují, že je Libeňský most v havarijním stavu a neměl by být dále používán, o osudu stavby by mělo rozhodovat nové zastupitelstvo. Památek bychom si měli vážit, udržovat je a ukazovat je návštěvníkům.

Smutnou dobu socialistického bourání už máme za sebou. Nejen v Praze. Své o tom vědí například v Ústí nad Labem, nebo v Mostě, který komunisté zbourali celý. Už to stačilo.

Není zde článek celý?