Generál NATO Pavel: Ruská doktrína je o permamentním konfliktu

Ruská federace se snaží přesvědčit světové společenství o tom, že její model je životaschopnější a efektivnější než liberální demokracie západního typu. Myslí si to náčelník Vojenského výboru NATO, český generál Petr Pavel. Moskva k tomu podle něj využívá nejrůznější postupy, které jí v moderním světě umožňují ovlivňovat velmi silně bezpečnostní prostředí bez výrazného použití konvenčních vojenských prostředků.

„Rusko nerozlišuje mezi mírovým stavem, krizí a válkou. Ruská doktrína hovoří v podstatě o kontinuálním konfliktu, který se pouze mění intenzitou a použitými nástroji,“ řekl Pavel ČTK. Nynější stav podle něj Rusko vnímá jako informační konflikt s využitím kybernetických prostředků a sociálních sítí, propagandy a zavádějících informací, ale také nejrůznějších pokusů o ovlivňování na politické úrovni.

Severoatlantická aliance už po ruské anexi Krymu a destabilizaci východní Ukrajiny reagovala posílením své přítomnosti ve východních členských zemích. Na summitu ve Varšavě označila kyberprostor za své nové operační prostředí a postupně, v koordinaci spolu třeba s EU, členskými zeměmi i dalšími organizacemi, spouští opatření, která mají kybernetickým i takzvaným hybridním hrozbám čelit.

Pavel, nejvýše postavený český voják v alianci, ale – stejně jako alianční diplomaté – upozorňuje, že Moskva nesměřuje k cílenému vyvolání standardního velkého ozbrojeného konfliktu. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pátek poznamenal, že vztahy mezi Západem a Ruskem nyní nejsou obdobou někdejší studené války. „Ale zjevně také nemáme strategický partnerský vztah, o který jsme se po jejím konci snažili,“ řekl Stoltenberg.

Pavel s tímto hodnocením souhlasí. „Dnes se to dostalo do úplně jiné roviny. Rusko celým svým působením dává najevo, že liberální demokracie západního typu je podle něj přežitá a neefektivní, a snaží se dokázat, že jejich systém je efektivnějším modelem pro budoucnost. Prezident (Vladimir) Putin tím dává najevo, že je to model hodný následování,“ řekl Pavel.

Ocenil také rychlou, jasnou a společnou reakci západního společenství na útok nervovou látkou v jihoanglickém Salisbury, za který je podle Londýna velmi pravděpodobně odpovědná Moskva. „Právě tohle je jasný důvod toho, proč má NATO ve vztahu k Rusku, ale také k použití těchto prostředků, tak vyhraněnou pozici,“ upozornil Pavel. Připomněl, že první použití nervové látky na území členské země aliance jasně a rychle odsoudily také státy, které jsou obvykle uvnitř aliance k Rusku vstřícnější. Vyhoštění diplomatů je podle něj přiměřená reakce, která je jasným vyjádřením postoje, ale neeskaluje příliš už tak napjatou situaci.

Aliance, která už po ukrajinských událostech v roce 2014 přerušila s Ruskem veškerou praktickou spolupráci, nyní s Moskvou komunikuje politicky, na nepříliš častých jednáních Rady NATO-Rusko či při řídkých setkáních aliančních a ruských činitelů. Vojáci mají otevřené své vlastní komunikační linky. S náčelníkem ruského generálního štábu Valerijem Gerasimovem jednal i Pavel, naposledy se s ním před několika dny v Baku sešel vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Curtis Scaparrotti. „Výsledek se dá hodnotit jako profesionální a nabízející prostor pro dialog,“ míní Pavel.

Není zde článek celý?