Heuréka, mám recept na sjednocení národa …a poskytuji jej zdarma

Tisíce nářků už bylo vyřčeno na nejednotu národa a padlo i tisíce rad, jak národ sjednotit. Ale na léčbu uvedeného neduhu nekápl dosud nikdo – až já. A víte, proč se to povedlo zrovna mně? Protože sleduji, co se děje a hledám v tom dění poučení.

Výpravu za poznáním, o kterém nyní chci mluvit, jsem zahájil dopoledne 1. ledna tohoto roku sledováním 19. dílu pořadu JARO 45 na ČT. Zrovna tam běžel pořad o Kurtu Knispelovi, rodáku  ze Sudet a  esu wehrmachtu, který v průběhu 2. světové války dokázal na frontách západních i východních vyřadit 168 nepřátelských tanků. Byl to zkrátka kabrňák a je nesmírná škoda – jak z pořadu ČT vyplynulo – že i jeho jízda v posledních dnech války skončila, a to poblíž obce Vrbovec na Znojemsku, kde konečně Rusové dokázali být o vteřinu rychlejší než on. Byl tehdy provizorně uložen do země, ale našla se později organizace, která jeho kosti z nedůstojného hrobu vykopala a požádala obecní zastupitelství obce Vrbovec, aby Kurtu Knispelovi, jako vojákovi, který se na území naší republiky narodil a na ní též skonal, zbudovala v obci důstojný památník.

Což obec odmítla a už to tedy vypadalo, že Knispel bude žít svůj život věčný i nadále bez památníku, když se v obci našel jediný spravedlivý a zbudoval Knispelovi aspoň památník svůj, soukromý, na zahrádce u svého domku (což zpravodajci ČT v pořadu JARO 45 vděčně ocenili).

Tolik tedy k první části příběhu a nyní přijde příběh druhý, jehož návaznost na příběh první nedokázali mnozí postřehnout, ale já jsem to zvládl.

Takže necelý měsíc po pořadu ČT o Knispelovi, a to 26. a 27. ledna 2018 proběhlo druhé kolo voleb českého prezidenta, počítaly se hlasy, srovnávalo se, a výsledkem tohoto srovnání bylo, že nejlepší výsledek ze všech obcí a měst republiky – a to ve prospěch Miloše Zemana – zaznamenala obec Vrbovec u Znojma. Ano ta, kterou tlačili, aby zbudovala památník tankovému esu wehrmachtu. Hádáte dobře, Kurtu Knispelovi. V druhém kole těchto voleb hlasovalo pro Miloše Zemana 354 voličů, což představovalo 67,56 % všech hlasů, zatímco Jiřímu Drahošovi dalo hlas jen 170 voličů (32,44 % všech hlasů).

Chápete význam té skutečnosti? Ta obec se de facto sjednotila, protože jestliže skoro 70 % obyvatel obce volí stejně, lze mluvit o obci ideově sjednocené. Čili Vrbovci se sjednocení oné části národa, jež v obci žije, podařilo, a jsou známy i okolnosti, proč se to podařilo. Ano správně – tlak vyvolal i protitlak.

Takže recept ke sjednocení národa zde máme jako na dlani. Stačí například vyhlásit požadavek, aby na pražském Staroměstkém náměstí byl v blízkosti pomníku Husova vybudován i pomník všem padlým vojákům wehrmachtu pocházejícím ze Sudet, a dosáhneme v rámci celé republiky stejného výsledku, jakého dosáhli radní ve Vrbovci.

Co na to říkáte? Ta výzva ke zbudování památníku by nic nestála, a měli bychom zde konečně sjednocený národ. A o to přece jde, ne? A navíc: Za svůj návrh nic nepožaduji. Máte jej, vládo, páni poslanci i občané republiky ode mě tentokrát zcela zdarma.

Není zde článek celý?