Ištvan s Bradáčovou vyšetřují úniky ze spisů. Chtějí zastrašit novináře?

Špičky státního zastupitelství (zleva Ivo Ištvan, Lenka Bradáčová, Pavel Zeman) na zasedání bezpečnostního výboru kvůli GIBS | FOTO: ČTK

V poslední době chodí někteří investigativní novináři na policejní výslechy. Častěji, než bývalo doposud zvykem. Jsou dotazováni na úniky informací ze spisů, přičemž dozor vykonává pražské a olomoucké vrchní státní zastupitelství. Tyto aktivity si zaslouží mimořádnou pozornost, jelikož hraničí se zastrašováním.

„Co mají společného úniky informací z policejních případů Krakatice, Beretta, Čapí hnízdo nebo aktivity twitterového účtu Julius Šuman?  Na první pohled  nic. Ale něco přesto: v posledních měsících kvůli těmto záležitostem chodí častěji, než dříve, podávat vysvětlení čeští investigativní novináři,“ uvádí server Česká justice (4. 4. 2018, zde), který přinesl zprávu o čerstvé aktivitě policie a státního zastupitelství.

Kauzy Andreje Babiše

Tato iniciativa vyvolává řadu otazníků. V současných poměrech je znepokojivá především ta skutečnost, že se výslechy dotýkají kauz, které mají něco společného s Andrejem Babišem. A převážně těch novinářů, kteří se k oligarchovi vyjadřovali kriticky a dostali se s ním do veřejného sporu.

V této souvislosti je dlužno připomenout, že k masivním a systematickým únikům z vyšetřovacích spisů začalo docházet právě z kauz dozorovaných pražským nebo olomouckým vrchním státním zastupitelstvím po nástupu Lenky Bradáčové a Iva Ištvana. Hlavně do deníků vlastněných Agrofertem a zpravidla v součinnosti s bývalým ředitelem ÚOOZ Robertem Šlachtou, který viditelně kope za Babišovy zájmy.

Není známo, zda jsou investigativci Lidových novin a Mladé fronty DNES rovněž pod drobnohledem vyšetřovatelů. Také je trochu zvláštní, že se špičky státního zastupitelství po několika letech tolerování těchto praktik „probudily“ zrovna teď.

Stejně tak není známo, zda už byl podat vysvětlení o původu svých zdrojů ředitel TV Barrandov Jaromír Soukup. Ve svých Kauzách často cituje odposlechy a přepisy výslechů ze selektivně vybraných případů, neskrývaně jdoucích na ruku současnému premiérovi. Naposledy se už třikrát věnoval Michalu Murínovi. Podle hodnověrných zdrojů mu podklady připravuje soukromá agentura Supreme Analytics. Založili ji bývalí detektivové ÚOOZ po svém odchodu z policie a má blízko právě k Robertu Šlachtovi.

Náhodné souvislosti?

Česká justice přišla se zjištěním, že zmiňované výslechy novinářů pořizují netradičně ústecká kriminální policie a liberecká expozitura GIBS. Ta mimochodem figurovala v kauze otřásající generální inspekcí, kde se hraje o hlavu jejího ředitele Michala Murína.

Pražské vrchní státní zastupitelství jí v létě 2016 bez vědomí ředitele GIBS přidělilo vyšetřování tehdejšího náměstka policejního prezidenta Laubeho kvůli podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. V době, kdy kulminoval ostrý boj o policejní reorganizaci. Murín se o tom dozvěděl a byl kvůli tomu popotahován olomouckými žalobci. Ani on, ani Laube nakonec z ničeho nebyli obviněni, přesto je dnes Murín Babišovým zájmovým okruhem vykreslován bezmála jako hlava policejní mafie.

Na mušce Julius Šuman

V posledních měsících absolvovali výslechy novináři Sabina Slonková (Neovlivní.cz), Janek Kroupa (Český rozhlas), Jaroslav Kmenta (Reportér), Jaroslav Spurný (Respekt) a Jiří Hynek (Česká televize). Měly se točit hlavně kolem aktivit anonymní skupiny Julius Šuman. Ta loni na jaře zveřejnila několik nahrávek, vykreslujících v nelichotivém světle tehdejšího ministra financí Andreje Babiše. Kvůli nim nakonec musel opustit vládu.

K tomu lze doplnit, že Spurný loni krátce před volbami oznámil, že identitu tvůrce Julia Šumana zveřejní. To se však na zásah šéfredaktora Respektu Erika Taberyho nestalo. Sděloval snad Spurný vyšetřovatelům svoje domněnky? Jiří Hynek je zase novinář, který současnému systému nijak nevadí. Naopak jej svými reportážemi díky nadstandardním vazbám na Šlachtu a státní zástupce podporuje. Nedá se tedy očekávat, že by se zrovna on dostal v těchto souvislostech do problémů.

Jaroslav Kmenta, autor knihy Boss Babiš, byl vyslýchán kvůli letitým a už promlčeným kauzám, přičemž otázky směřovaly k záležitostem kolem premiéra Andreje Babiše. „Já jsem byl na GIBS v této souvislosti dvakrát. Poprvé v září 2017, podruhé v březnu 2018,“ potvrdil Kmenta. „Mě se ptali na spisy Krakatice a Kmotr. Zabývali se úniky informací z těchto spisů.“

Další kolo výslechů se týkalo úniků z vyšetřování možného zneužití dotací na výstavbu farmy Čapí hnízdo. „Minulý týden jsem absolvovala výslech na GIBS. Otázka byla jediná: V kolik hodin přesně jste se 10. srpna 2017 dozvěděla, kdo další kromě Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka bude stíhaný v kauze Čapí hnízdo,” sdělila České justici Sabina Slonková.

Státní zástupci si kryjí záda

Zájem o práci vybraných novinářů ostře kontrastuje s nezájmem o vyšetřování státních zástupců, kteří se prokazatelně dopustili úniků ze živých kauz. Před rokem téměř zapadla zpráva, že dozorující pražský vrchní žalobce Marek Bodlák zastavil šetření kolegy z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Petra Šeredy. Parlamentní vyšetřovací komise na něj podala trestní oznámení kvůli podezření z nelegálního úniku informací v citlivé kauze týkající se policejního prezidenta Tomáše Tuhého.

Šereda poskytl zmanipulovaný přepis usnesení GIBS se závěry odloženého vyšetřování Tuhého detektivovi ÚOOZ Jiřímu Komárkovi. Ten následně v reportáži Jiřího Hynka v České televizi lživě obvinil policejního prezidenta z „brutálního úniku informací“. Zatímco Komárek následně skončil u soudu a dostal podmíněný trest, olomoucký státní zástupce vyvázl bez jakékoli sankce. To jen dokazuje, jak si žalobci sami kryjí záda, a neměří všem stejným metrem.

Společné prohlášení

Vyslýchaní žurnalisté chystají podle informací České justice společné prohlášení. Počet výslechů, i jejich styl vedení, nejsou prvním impulsem o tom, že se orgány činné v trestním řízení v poslední době soustředí mimořádně intenzivně na kontakty a zdroje některých novinářů. Není vyloučeno ani sledování provozu telefonů, počítačů, ba dokonce ani odposlechy.

Důvody zamýšleného prohlášení vysvětlil Jaroslav Kmenta. „Na mě to dělá dojem, že sekundárním cílem této aktivity je nás zastrašit. Chceme upozornit na to, že se tu děje něco velmi nestandardního.“ S tím lze souhlasit, a situace je stále vážnější.

Revue Forum Banner

Není zde článek celý?