KSČM je na koni, Okamura jí už nevadí. Co bude chtít za toleranci vlády?

Šéf KSČM Vojtěch Filip (vpravo) a komunistický poslanec Alexander Černý odcházejí ze schůzky s prezidentem Zemanem v Lánech | FOTO: ČTK

Prezidentovo doporučení premiérovi, jak pokračovat v jednání o vládě, je vodou na mlýn Okamurovi a komunistům, kteří s SPD spolupráci donedávna vylučovali. KSČM je po krachu dohody se sociální demokracií znovu na koni a klade si nejen programové, ale i personální požadavky. Co bude za svoji toleranci vládě chtít?

Komunistické straně hraje povolební situace do karet. Těží z patové situace, kdy většina parlamentních stran se nehodlá podílet na vládě s trestně stíhaným premiérem, a zvyšuje tak svoji cenu na politickém tržišti. Andrej Babiš ji od samého počátku vtahoval do hry a legitimizoval tak Filipovo vedení, které by se mělo za normálních okolností po historicky nejhorším volebním propadáku poroučet.

KSČM připravena plnit přání Hradu

KSČM zpočátku pevně sázela na dohodu s ČSSD, kterou preferovaly nejen obě strany, ale i prezident Miloš Zeman. Po jejím debaklu na moment znejistěla, zda ji turbulentní vývoj po spekulativním zhoršení vztahů mezi Hradem a šéfem hnutí ANO nevystaví do autu. Stačilo by, kdyby prezident jmenoval premiérem někoho jiného, a rázem se otvírají varianty bez její účasti. Dokonce by v krajním případě mohla přijít i o některé pracně vyobchodované parlamentní posty.

Jenže prezident komunisty nezklamal a vybídl Babiše k nominaci záložního týmu, kterou již avizoval na sjezdu ČSSD. V tuto chvíli nebezpečí pominulo a Vojtěch Filip mohl po schůzce s Milošem Zemanem v Lánech konstatovat, že komunisté jsou „připraveni na jednání v tom formátu, který prezident doporučil předsedovi vlády“.

Vůdce KSČM se přitom cítil natolik silný v kramflecích, že vůbec nepochyboval o tom, že se jeho strana po téměř třiceti letech půstu vrátí k podílu na celostátní moci. Proto rozdával sebevědomá prohlášení ještě krátce před neočekávaným krachem jednání hnutí ANO se sociální demokracií.

Obrat ve spolupráci s SPD

V rozhovoru, který poskytl Mladé frontě DNES (5. 4. 2018), se vyjádřil k možnosti, kdyby sociální demokraté nakonec nevstoupili do vlády, a Babišovi by vedle předčasných voleb nezbývalo nic jiného, než se opřít o hnutí Tomia Okamury. S tím, že i u řady komunistů má SPD nálepku fašistů.

Filip tehdy uvedl, že by dal v takovém případě přednost předčasným volbám. „Samozřejmě, že ta spolupráce je v tomto ohledu téměř vyloučena,“ zdůraznil.

Tento názor už dříve podpořil místopředseda KSČM Jiří Dolejš. „Varianta s ČSSD je pochopitelně daleko méně nebezpečná. S SPD to problém je, škubalo by nás to na kusy,“ varoval. Nemalá část spolustraníků se podle něj obává, že spojení s Okamurou odežene zbývající část pravověrných voličů, obávajících se „hnědnutí“ partaje.

Dnes Filip předvedl bezpáteřnou piruetu a „hnědnutí“ partaje se neobává. Za žádnou cenu nechce připustit vyšachování komunistů ze hry, tudíž mu náhle koordinace kroků s „fašisty“ při stanovení podmínek tolerance menšinové vlády ANO nevadí. Co za ni KSČM požaduje?

Ideové zaměření: Komunisté si se svými sedmi procenty volebního zisku osobují právo určit ideové zaměření vlády. „Pokud má mít vláda nějaký směr, neměl by to být švédský stůl, jak tomu říká pan Andrej Babiš nebo prezident republiky. Mělo by to mít nějaké směřování. V tom ohledu povolební matematika vychází v rozměru levostředové politiky,“ prohlašuje Filip.

Levicový program: Komunisté budou trvat na tom, aby platil programový kompromis dohodnutý se sociální demokracií. Tedy program zavádění prvků přímé demokracie, zvyšování sociálních výdajů, zadlužování státu a dramatického růstu minimální mzdy, nevstřícný vůči podnikatelské sféře. Program posilování státní byrokracie v neprospěch svobodného podnikání a soukromého vlastnictví, které bylo vždy komunistům trnem v oku.

Zahraniční politika: KSČM prosazuje referendum o vystoupení z EU a vzhledem ke své orientaci na Kreml je zásadním odpůrcem NATO. Proto požaduje, aby byla účast České republiky na spojeneckých aktivitách aliance podmíněna souhlasem Rady bezpečnosti OSN. Zde mají ovšem právo veta Rusko a Čína, což by v konečném důsledku znamenalo podřídit se jejich geopolitickým zájmům. Komunisté věří, že se už nebudou opakovat „excesy“, jako při vydání hackera Nikulina do Spojených států, nebo vypovězení trojice ruských diplomatů kvůli aféře s novičokem.

Na rozdíl od hnutí ANO jsou odpůrci zahraničních vojenských misí. Leccos předznamenává výhrůžná reakce „umírněného“ Dolejše na aktuální rozhodnutí vlády, která schválila vyslání většího počtu vojáků do misí v Iráku, Afghánistánu a Mali. „Babiš asi fakt nechce získat důvěru – vyslání českých vojáků do zahraničních misí vládou v demisi je nepochopitelné šlapání v lejnu,“ napsal na svém Twitteru.

Akvizice do státní správy: Komunisté sice tvrdí, že na rozdíl od ČSSD jim nejde o posty ve vládě. Ve skutečnosti chce mít vliv na obsazení minimálně tří ministerstev (spravedlnost, zemědělství, zdravotnictví), přičemž už dříve zpochybňovali ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera kvůli uzavření dodatku memoranda o lithiu.

Nenáviděný ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který se vydáním Nikulina „poklonil“ Americe, už sám ohlášením rezignace uvolnil cestu. KSČM navrhuje dohodu na instalaci „nezávislých odborníků“, kteří by nepochybně více naslouchali jejím požadavkům, ale i hlasům z Hradu. Dá se očekávat, že i hradní klan zatlačí na posílení svých vládních pozic.

Vojtěch Filip se už nechal slyšet, že bude požadovat účast svých lidí ve správních a dozorčích radách všech státních a polostátních podniků. „Jsme přesvědčeni, že namísto odpolitizování mají mít politické strany jako základní kámen výstavby politického režimu kontrolu státních podniků,“ říká a předložil už Babišovi seznam pozic ve státní správě, které chtějí komunisté obsadit. Bude zajímavé sledovat premiérovu reakci, jelikož vždy tvrdil pravý opak, čímž se prý odlišuje od „tradičních“ politických stran.

Náplast za komisi pro kontrolu GIBS: Filip už rovněž avizoval, že bude požadovat „odškodné“ za potupné nezvolení Zdeňka Ondráčka předsedou komise pro kontrolu činnosti GIBS. Tehdy se Andrej Babiš zalekl reakcí veřejnosti a části svého klubu, a Ondráčka, původně dominantně zvoleného hlasy ANO, potopil. Komunisté dokonce vyhrožovali, že nemusí jeho vládu podpořit, ale vše je nyní zapomenuto. Náplastí by mohlo být převzetí jiné komise, což je věc k další debatě.

Předseda KSČM Vojtěch Filip před sjezdem burcuje soudruhy, že strana musí být v této historické chvíli „konstruktivní“ a nesmí být „statická“. Dá se mu věřit, že to myslí vážně. A premiér v demisi Andrej Babiš je s tím zjevně srozuměn.

Revue Forum Banner

Není zde článek celý?