Pelikán rezignuje kvůli neshodám s většinou ANO. Babiš ho nepodržel

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán oznámil, že odchází z vlády a končí v politice. Rezignaci už oznámil několikrát, ale tentokrát je to prý definitivní. Svoje rozhodnutí zdůvodnil spory s Hradem kolem vydání ruského hackera Nikulina a názorovou neshodou s většinou hnutí ANO. Důvodů by se však mohlo najít víc.

Při neslavně ukončeném jednání hnutí ANO s ČSSD o vládě stálo mimo jiné na pozornost, které resorty premiér Babiš nabízí svému potenciálnímu koaličnímu partnerovi. Nikomu nemohlo uniknout, že jsou mezi nimi posty ministra spravedlnosti a zahraničních věcí, dnes v rukou výrazných osobností hnutí ANO, Roberta Pelikána a Martina Stropnického.

Rituální oběť Pelikána a Stropnického

Tento manévr z vnějšího pohledu působí tak, že šéf hnutí ANO oba ministry bez mrknutí oka rituálně obětoval, jelikož mu na jejich setrvání ve vládě nijak zvlášť nezáleželo. V opačném případě by tento monokrat jen stěží připustil, aby vládu opustili dva nejpopulárnější členové jeho hnutí, jejichž marketingový obraz je mnohem úspěšnější, než reálná výkonnost ve svěřených resortech.

Robert Pelikán si tohoto zjevného rozporu musel být vědom, a zřejmě i z toho důvodu poskytl rozhovor Aktuálně.cz (7. 4. 2018). Jiný důvod tohoto načasování si lze stěží představit. Pokud by ovšem jím uváděné důvody o názorových rozepřích s většinou kolegů v hnutí ANO byly jediné pravdivé, nevstupoval by už do vlády loni v prosinci, a nehájil by do krve svého premiéra za hranou podkopávání principů právního státu.

Ministr připustil, že v kauze ruského hackera Jevgenije Nikulina, jehož kvůli obvinění ze závažné kriminality vydal do Spojených států, byl vystaven nevybíravým tlakům protistrany s náznaky korupčního jednání. Tou protistranou byli Nikulinovi „advokáti“ prezident Miloš Zeman a jeho kancléř Vladimír Mynář, kteří u Pelikána opakovaně lobbovali za Nikulinovo vydání do Ruska.

Konečný ministrův verdikt vyhovět americké straně nepochybně přispěl k ochlazení vztahů mezi premiérem v demisi a prezidentem. Jeho důsledky se mohou podle kuloárových zpráv odrazit i v následujícím politickém vývoji, ale nepředbíhejme.

V nové vládě už nebudu

„Jak jsem poznal pana prezidenta, předpokládám, že nebude do budoucna vstřícný k mým potřebám a požadavkům. Ale upřímně řečeno, s tím se dá žít,“ řekl ministr Aktuálně.cz. „Řeknu to takhle. Nedám prezidentovi příležitost, aby mě nejmenoval do nové vlády. V nové vládě už nebudu. Skončím v politice.“

Pelikán chce odejít i z Poslanecké sněmovny, zůstane jen řadovým členem hnutí. Vydrží prý jen do té doby, dokud nebude nahrazen svým nástupcem. Podle něj však nejde jen o bezprostřední reakci na jednu věc, je to „zralá dlouhodobá úvaha.“

„Asi před měsícem jsem sdělil premiérovi, že už nemám zájem účastnit se vlády,“ tvrdí dnes Pelikán. „Tehdy jsem věděl, jak se rozhodnu v případu Nikulin. Očekával jsem, že to vyvolá u některých politických subjektů v Česku nepřátelské reakce a nechtěl jsem tím zatěžovat jednání o budoucí vládě.“

Pozdní prozření

Zároveň shrnul, že dalším vážným důvodem rezignace je skutečnost, že jeho stanoviska a názory nejsou vždy většinovým stanoviskem hnutí ANO. Nejde prý jen o názory na hnutí SPD Tomia Okamury, jež označil za fašistické. To mu ovšem nijak nebránilo veřejně obhajovat sněmovní hlasovací mašinérii s komunisty a „fašisty“.

„Moje rozhodnutí souvisí s politickým a ideovým zaměřením hnutí ANO jako celku. Velmi obtížně hledám porozumění řady poslanců v našem klubu, co se lidských práv týká,“ doplnil s tím, že s Babišem to prý nijak nesouvisí.

To nevěděl dřív? Přes tyto zásadní názorové neshody se „obětoval“ a vstoupil do menšinové vlády ANO s nejasným koaličním potenciálem v roli nejvýraznějšího podporovatele Andreje Babiše v jeho kauzách? Mimochodem, za politické a ideové zaměření politické strany vždy v první řadě odpovídá její předseda, takže Pelikánův pokus o Babišovo vyvinění příliš nesedí.

Pravdou je, že Pelikán patří mezi ty ministry hnutí ANO, kteří už dříve dávali najevo, že si neumějí představit svoje účinkování ve vládě závislé na Okamurově podpoře. S ním ještě Martin Stropnický, Karla Šlechtová a Dan Ťok. Pravdou také je, že byl znechucen slovníkem některých svých kolegů z klubu ANO při obhajobě komunistického kandidáta do čela komise pro kontrolu GIBS Zdeňka Ondráčka.

Babišův pretorián

Na druhou stranu byl vždy oddaným Babišovým pretoriánem. Před rokem zpochybňoval Šumanovy nahrávky. Žádné problémy kolem svého šéfa neviděl, poznámky směrem k redaktorovi Mladé fronty DNES Přibilovi k ovlivnění voleb v neprospěch ČSSD prý nemyslel vážně. Nahrávky byly sestříhané, nic podle něj neprokazovaly.

Loni v srpnu tvrdě odsoudil žádost o vydání Babiše a Faltýnka v kauze Čapí hnízdo. „Policie nemohla mít žádný rozumný důvod pro to, aby v tuto chvíli žádala sněmovnu o zbavení imunity. Já nepotřebuji žádná další fakta, kromě toho, že policie to udělala po roce a půl vyšetřování před volbami Je zcela zřejmé, že jediným možným důvodem pro žádost o vydání může být ovlivnění těchto voleb,“ řekl Respektu.

Andreje Babiše přikryl i při jeho nedávném skandálním a konkrétně nedoloženém obvinění, že je u nás u nás možné objednávat trestní stíhání na zakázku. Prý jde jen o bouři ve sklenici vody. Na druhou stranu mu premiér v demisi jistě musí mít za zlé, že zatím nezajistil ukončení jeho trestního stíhání přes státní zastupitelství. Ve schématu oligarchova uvažování to jistě lze.

Tlak Hradu, SPD a komunistů

Tím se dostáváme k dalším možným důvodům Pelikánova rozhodnutí. Na jedné straně jej Babiš minimálně považoval z jeho pohledu za neužitečného a jejich vztahy ochladly. Na druhou stranu na ministra začal tlačit Hrad. První úvahy o nahrazení Pelikána loajálním úředníkem Petrem Mlsnou se v Lidových novinách objevily týden poté, co ministr veřejně prozradil hradní nátlak v kauze Nikulin.

Kromě Okamury, který na Pelikána podal trestní oznámení, si přisadili i komunisté. Ti za svoji podporu menšinové vládě požadují výměnu tří až čtyř ministrů, přičemž už dříve vyjadřovali vážné výhrady nejen k Pelikánovi, ale i ke Stropnickému. Oba se „shodou okolností“ octli ve vyjednávacím balíku ministerských postů pro ČSSD.

Všechny okolnosti Pelikánova rozhodnutí odejít z politiky se veřejnost zřejmě nikdy nedozví. Babišova sestava se však začíná drolit, což pro ni budoucna nevěstí nic příznivého.

Nabízí se současně otázka ministru zahraničí Martinovi Stropnickému, jak dlouho bude tato plakátová tvář hnutí ANO trpět dlouhodobou Babišovu přezíravost a distanc, když byl ochoten jej při první příležitosti vážného vyjednávání o vládě hodit přes palubu? Není mu to ani trochu trapné?

Revue Forum Banner

Není zde článek celý?