Podezřelé kulisy výslechů Kmenty a spol. Jakou roli hraje liberecká GIBS?

Novinář Jaroslav Kmenta poodkryl pozadí výslechů, které v poslední době podstupuje s kolegy Sabinou Slonkovou a Jankem Kroupou. Dostaly se k němu signály z Babišova okolí, že na něj přijdou ataky, protože mu škodí. Toto šetření provázejí další podezřelé okolnosti a není zřejmě náhoda, že se na něm podílí liberecká expozitura GIBS.

Trojice předních investigativních novinářů vydala společné stanovisko, ve kterém prohlašuje, že se je Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) a ústecká krajská policie snaží zastrašit či odradit od další práce. V posledních měsících se totiž museli opakovaně dostavit k výslechům kvůli únikům z policejních spisů, které jdou hlouběji, než je z jejich zkušeností obvyklé.

Je přitom pozoruhodné, že i když se výslechy uskutečňují na různých útvarech v různých kauzách, probíhají v režii pražského nebo olomouckého vrchního státního zastupitelství Lenky Bradáčové a Iva Ištvana, které je dozorují. To jim dodává punc mimořádné závažnosti.

Novináři, co nejsou pod kontrolou

„Policejním výslechům jsme v minulosti čelili již několikrát,“ uvádějí novináři v prohlášení. „Tentokrát jde ale zjevně o koordinovanou akci, jejímž vedlejším cílem je kriminalizovat investigativní žurnalistiku. Kdo celou akci rozjel, zatím nevíme. Víme jen to, že kauzy, kvůli nimž jsme všichni tři aktuálně předvolávaní, spojuje jedna osoba: premiér v demisi Andrej Babiš.“

Prověřované úniky se týkají Čapího hnízda, nahrávek anonymního twitterového účtu skupiny Julius Šuman či „starých policejních spisů (Krakatice, Kmotr) z doby, kdy současný lídr hnutí ANO budoval své podnikatelské impérium“, které jsou dnes už promlčené.

Tito novináři patří k nejvýraznějším kritikům současného premiéra, neustále si stěžujícího, že je obětí jakéhosi spiknutí. Zájem vyšetřovatelů podle nich spočívá v první řadě v rozkrytí a zmapování prostředí, odkud čerpají informace. Ústava jim ovšem umožňuje svoje zdroje chránit.

V posledních několika letech jsou však nejmasivnější úniky ze živých spisů distribuovány do médií vlastněných Agrofertem, kde často nabývají charakter organizovaných kampaní. Proto jsou na místě legitimní úvahy, zda nejde o selektivní kroky směrem k vybrané skupině novinářů, kteří nejsou „pod kontrolou“ těch správných zdrojů z řad policie a státního zastupitelství.

Signály jsme měli předem

K situaci se vyjádřil Jaroslav Kmenta (magazín Reportér) v rozhovoru pro Český rozhlas Plus (6. 4. 2018). „Předem jsme měli signály – v mém případě z Babišova okolí –, že proti nám budou ataky tohoto typu, protože moc škodíme člověku, který je dnes u moci,“ tvrdí novinář.

„Ale prapodivné je, že řadu úkonů provádí ústecká policie a liberecká pobočka GIBS. Vede nás to k domněnce, že jde o pracoviště, která více slyší na spolupráci s lidmi okolo Andreje Babiše,“ míní Kmenta. „On nemá pod kontrolou celou policii ani státní zastupitelství a GIBS. A proč se tak snaží tlačit na výměnu jejího ředitele? Nevyhovuje mu, že pro něj ‚dělá‘ jen liberecká pobočka,“ dodal s tím, že je to jeho analytický závěr, pro který nemá přímé důkazy.

Liberecká GIBS v kauze Murín

Klíč k rozkrytí těchto výslechových aktivit skutečně leží v expoziturách, kde jsou prováděny. Proč je mezi nimi liberecká pobočka GIBS, když se jedná o novináře pražských redakcí, kteří svoji práci vzájemně nekoordinují?

Současně je nutné uvést na pravou míru jisté zmatení pojmů, spočívající v objasnění role GIBS, jejíž ředitel Michal Murín je na druhé straně vystaven bezohlednému nátlaku premiéra, aby rezignoval. Paradoxně spolu tyto dva souběžné jevy souvisejí.

Řadu výslechů organizuje liberecká expozitura GIBS, která v létě 2016 prověřovala pod dozorem pražského vrchního státního zastupitelství podezření ze zneužití pravomoci tehdejšího náměstka policejního prezidenta Zdeňka Laubeho. Laube byl jedním z autorů policejní reorganizace, která vyvolala dramatickou reakci hnutí ANO, bývalého ředitele ÚOOZ Roberta Šlachty a špiček státního zastupitelství.

Režie vrchních státních zastupitelství

V obou případech se o šetření inspektorů GIBS neměl dozvědět její ředitel Michal Murín, což je samo o sobě nestandardní a donedávna nevídané. Každý trestní spis musí být zanesen do elektronického systému, což ukládají interní předpisy. Státní zástupce by neměl policistům ukládat, aby postupovali v rozporu s těmito předpisy, a přesto se to v některých případech děje.

Lze si obráceně představit, že by některý podřízený vrchního státního zástupce dozoroval nějakou kauzu bez jeho vědomí? To je naprosto absurdní představa, protože ředitel instituce nese odpovědnost i za práci svých podřízených.

Když se Murín o prověřování Laubeho dozvěděl, neprodleně informoval dozorového žalobce Bašného z obavy, že byl vystaven cílené provokaci. Následně byl překvapivě a zřejmě nezákonně kriminalizován. Přestože bylo jeho vyšetřování rovněž odloženo, dnes posloužilo k Babišově útoku na jeho osobu.

Vzhledem k obdobným aktérům se lze důvodně domnívat, že výslechová anabáze novinářů je pokračováním rozsáhlejší operace, ve svém důsledku nahrávající zájmům premiéra.

Šlachtův člověk

Vyšetřování libereckých inspektorů GIBS podléhá náměstkovi ředitele pro trestní řízení Martinovi Šilhavému, jenž byl spolu s Murínem dosazen do vedení inspekce po odchodu předchozího ředitele Ivana Bílka. Ten rovněž, na rozdíl od Murína, věděl o vyšetřování Laubeho. Šilhavý předtím působil ve Šlachtově ÚOOZ a podle kuloárových informací z bezpečnostní komunity má blízko k Babišově pravé ruce Jaroslavu Faltýnkovi. Ten se nedávno nechal slyšet, že vyšetřovatele Čapího hnízda „dostane do tepláků“.

Odtud může pramenit premiérův zájem na Murínově odstranění, aby mohli GIBS zcela ovládnout jeho lidé, jak se domnívá i Kmenta. To samé jistě platí i pro Policii ČR, proto tak enormní zájem hnutí ANO udržet vnitro.

Kruh se uzavírá. Jaroslav Kmenta, který loni na podzim vydal knihu s titulem Boss Babiš, poslední dobou ztrácí jistotu, že ví, kdo je stát a kdo zločin, dobro a zlo. Závěrem svého rozhovoru pro Český rozhlas Plus dodává: „Mám pocit, že se na stát nemohu spolehnout, že bude bránit svobodu a demokracii. Že půjde jen o to, aby se někdo udržel u moci a vyřešil své problémy s trestním stíháním. A udělá pro to všechno.“

Teď jde jen o to, jestli těmto snahám bude následující vývoj skutečně nahrávat.

Právě v této době je nutné bránit nezávislou žurnalistiku. Předplaťte si Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner

Není zde článek celý?