Pojďme už makat. Babiš se těší na vládu s KSČM, v níž posilují stalinisté

Premiér v demisi Andrej Babiš po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem | FOTO: ČTK

S posvěcením prezidenta Zemana se komunisté vracejí k vládní moci. Premiér Babiš se už těší na společné jednání s KSČM o vládě v době, kdy v ní posilují ultrakonzervativní proudy. Nesehraje roli pouhé tolerance, ale faktické vládní koalice, protože chce zasahovat nejen do programu, ale i do složení vlády.

Vojtěchu Filipovi se na volebním sjezdu komunistů v Nymburku, který byl po všech stránkách přelomový, podařil husarský kousek. Obhájil předsednický mandát, ačkoli stranu dovedl k historickému debaklu. Využil však rozhárané povolební konstelace a pracuje na vyvedení komunistů z politické izolace na celostátní úrovni.

Nejednáme s oligarchou

Čítankový oportunista Filip se neváhá spojit s velkokapitálem v situaci, kdy se většina parlamentních stran nehodlá podílet na vládě s trestně stíhaným premiérem. Titíž komunisté přitom kdykoli v minulosti, ať vládu vedla ODS nebo ČSSD, vyzývali členy vlády v mnohem menších podezřeních k vyvození politické odpovědnosti.

„Nejednáme na politické úrovni s oligarchou, ale s vítězem voleb,“ zdůvodňoval Filip krkolomně jednání s hnutím ANO krátce před sjezdem. „Jde pouze o prosazení maxima z volebního programu KSČM. Němé přihlížení by poškodilo především občany, kteří dali KSČM svou důvěru.“

Tato bezzásadovost přinesla Filipovi těsné vítězství v boji o předsednictví, nicméně se teprve ukáže, nakolik se projeví v přízni voličů. A jak reaguje premiér Andrej Babiš?

Těším se na společné jednání

„Gratuluji Vojtěchu Filipovi ke znovuzvolení předsedou KSČM. Těším se na společné jednání s KSČM a ČSSD, snad to rychle dopadne, ať je konečně nová vláda s důvěrou,“ uvedl na svém Twitteru.

Předseda hnutí ANO tedy zjevně nemá problém s tím, že bude naplňovat program komunistů, jak avizuje Filip. V mnohém jsou si podobní, i svojí předlistopadovou minulostí. Hlavně když ho nikdo nebude otravovat s „objednanou a zaplacenou kauzou“ Čapí hnízdo. Nepochybně kvůli tomu nezaváhá zakormidlovat nejen doleva, protože hnutí ANO má jediný program – udržet obviněného Babiše v čele vlády –  ale i směrem na Východ, jak požadují komunisté, Hrad a jistě i jeho zimolovsko-foldynovské křídlo v ČSSD.

Už tak ostatně v předstihu činí. Takto populistická vláda, slibující „zázračně“ nalezené desítky miliard korun do všech stran, tu nikdy v polistopadové historii nebyla. Ať už vládl kdokoli.

Nepominutelná účast KSČM

„Soudružky a soudruzi“, jak delegáty komunistického sjezdu oslovil prezident, až zamrazilo v zádech, rokovali o svém podílu na celostátním vládnutí. Už zas. Sebevědomě a se stupňující se drzostí, s jakou hodnotí polistopadovou éru návratu České republiky mezi demokratické země po desítkách let bolševické devastace.

Miloš Zeman nápadně připomíná tragickou postavu Eduarda Beneše s tím rozdílem, že na rozdíl od Beneše mohl projevit historickou zkušenost. Na sjezdu, kam se odebral jako první prezident od vzniku České republiky, sice komunistům farizejsky připomněl negativní stránky jejich minulosti, ale jako by žil ve virtuální realitě. Nemůže přece nevnímat, že drtivá většina „soudružek a soudruhů“ je na svoji minulost hrdá a nehodlá se jí vzdát.

„Nyní se opět rýsuje s neopominutelnou účastí KSČM i ČSSD účast levice jako celku na řízení věcí veřejných a na tvorbě. Prosím nepromarněte tuto příležitost. Budete mít dost času, možná čtyři roky, je aplikovat v České republice,“ vyzvala hlava státu komunisty ke spolupráci s hnutím ANO a ČSSD.

Poprvé v polistopadové historii tak český prezident vyzývá k návratu nereformovaných komunistů k vládní moci. Tím se Zeman nesmazatelně zapíše do dějin České republiky a ještě více tak polarizuje společnost. Veškerá bagatelizace skutečného vlivu komunistů je naprosto scestná, protože je okno příležitosti otevřené dokořán naopak radikalizuje.

O tom svědčí i výsledek samotného sjezdu, přičemž nikoho nesmí zmást, že při volbě do vedení neuspěl nejviditelnější představitel neostalinistického křídla Josef Skála. Důvodů je několik.

Posílení neostalinistů

Je nutné předeslat, že rozdíly mezi dvěma hlavními proudy – Filipovými „oportunisty“ a Skálovými „neostalinisty“- jsou jen kosmetické, a v první řadě jde jen o klanový boj o moc. Jejich ideové kořeny, jejichž cílem je stále budování „opraveného“ socialismu, jsou stejné. Liší se jen mírou radikálnosti a rétorikou, přičemž Skála je upřímnější a autentičtější než Filip. Za svoje marxistické postoje se nestydí a dává otevřeně najevo, jak by všem „kolaborantům“ zakroutil krkem.

Skála prohrál boj o předsednictví s Filipem jen velmi těsně. Filip vyhrál až ve druhém kole se 165 hlasy z 308 odevzdaných, což představuje slabý mandát 53 procent. Skála jich měl 143, tedy jen o 22 méně. Před dvěma lety ho Filip porazil výrazně vyšším rozdílem 53 hlasů, což svědčí o růstu podpory Skálova křídla. Skála těsně neprošel ani v boji o místopředsednická křesla, což bylo jistě dílo Filipových intrik, který si ve vedení nepřál svého hlavního soka a kritika.

Vedení KSČM ovšem současně opustil relativně umírněný Jiří Dolejš, označovaný oponenty za „buržoazní element“, a pozice si udrželi první místopředseda Petr Šimůnek a Stanislav Grospič, oba z tvrdého jádra. Grospiče si osobně přál Vojtěch Filip, což jen dokládá rozmazané kontury obou táborů.

Plivnutí do tváře poctivých lidí

Petr Šimůnek se před dvěma lety zviditelnil zorganizováním výstavy oslavující bývalého severokorejského diktátora Kim Čong-ila v sídle strany. Učinil tak na počest příjezdu nového velvyslance KLDR v Praze, nevlastního bratra opěvovaného vůdce.

Předseda mandátového a imunitního výboru Stanislav Grospič se vrací na výsluní, protože ještě před několika lety byl společně s Martou Semelovou považován za vůdce ultrakonzervativního křídla strany. Dnes bude mít po Skálovi na starosti její ideové zaměření.

Není to tak dávno, co přirovnal zákon o třetím odboji k norimberským zákonům. „Tento odpor měl někdy formy ozbrojených akcí, ale převážně akcí, které směřovaly proti potlačování lidské důstojnosti,“ vyjádřil se k účastníkům protikomunistického odboje. „Je potřeba klást si otázku, zda lidé, kteří se dopouštěli této činnosti, kteří mají být tímto zákonem oslavováni, nenaplňovali skutkovou podstatu vlastizrady, Navrhovaný zákon o třetím odboji je plivnutím do tváře všech poctivých lidí,“ uzavřel tehdy vystoupení ve sněmovně.

Účet přijde ve volbách

Na jednání s postavami podobného ražení se dnes premiér Babiš těší a prezident Zeman je vyzývá k využití příležitosti. Jako zásadní odpůrci NATO a západního společenství dnes budou komunisté spolurozhodovat o zahraniční politice české vlády a jejích bezpečnostních aspektech, chtějí lustrovat vládní sestavu a plošně infiltrovat do státní správy a podniků se státní účastí.

Vypadá to tak, že vše je upečeno a koalici hnutí ANO a KSČM s demokratickým fíkovým listem ČSSD už nic nestojí v cestě. Možná. Ale všechny tři subjekty jsou vnitřně rozpolcené (zejména ČSSD i KSČM) a tato mesaliance s řadou neznámých, včetně dalšího působení SPD, se jim může vymstít. Už v nejbližších komunálních a senátních volbách.

Není zde článek celý?