Proč nejsou slovenské univerzity na čelních příčkách nového ratingu – verze čtenářů

Byl publikován žebříček nejlepších univerzit 13 nových států EU. The New Europe 2018 ranking do první desítky zařadil tři univerzity z Česka, ale ani jednu ze Slovenska. Nejlépe si vedla Tartuská univerzita v Estonsku.

Slovensko si v tomto žebříčku nestojí dobře. Rankingová společnost Times Higher Educaton umístila nejlepší slovenskou univerzitu — Univerzitu Komenského v Bratislavě — na 22. místo. Další slovenská univerzita — Technická univerzita v Košicích — se nachází na 27. příčce.

Slováci na tento žebříček reagovali různě, někteří byli překvapeni, další naopak říkali, že s ohledem na vývoj ve státě se není čemu divit, došlo i na věcné poznámky o stavu slovenského školství.

„Čuduje sa niekto?“ napsala v diskuzi na Facebooku pod článkem Denníku N uživatelka Anna Valkova.

Uživatel Alexander Axell napsal, že slovenští absolventi sklízejí za hranicemi skvělé úspěchy: „Napriek tomu naši najšikovnejší odchádzajú do zahraničia, kde žnú skvelé úspechy. Naše vysoke školy sú kvalitné a produkujú viac než konkurencie schopných absolventov… a mnohí sa vracajú domov.“

Jiný uživatel Radoslav Harman poukázal na to, že slovenské univerzity jsou dlouhodobě podfinancované, nehledě na to ale výsledek univerzit není katastrofální: „Treba si uvedomiť, že počet obyvateľov trinástich porovnávaných štátov je odhadom 100 miliónov, pričom Slovensko je z toho jedna dvadsatina. Čiže 22. miesto našej najlepšej univerzity je zlé, ale zasa nie je to katastrofa. Problémom našich univerzít nie je len dlhodobé zanedbávanie a finančné hladovanie celého rezortu školstva, ale aj viacero slabých univerzít, ktoré len odoberajú prostriedky tým univerzitám, ktoré majú šancu zabodovať o lepšie priečky. Navyše, máme tú smolu, že české univerzity sú na tom naopak vysoko nadpriemerne v rámci regiónu (aj financovaním; majú rozpočet odhadom dvojnásobný na jedného študenta, čomu sa skrátka nedá konkurovať, aj keby sme sa rozkrájali).“

Komentář Renaty Mareckové směřuje na kritiku vzdělávacího systému jako takového: „Takáto uroveň školstva (vzdelávania budúcich občanov) začína už na základnej škole.“

Žebříček neušel pozornosti ani českých čtenářů, kteří rovněž vyjadřovali svůj údiv nad pořadím českých univerzit v žebříčku.

Například diskutující Luboš Meszner z Prahy v diskuzi k analogickému článku na portálu Novinky.cz zapochyboval o kvalitě novinářské práce: „To bude nějaká novinářská kachna. Nejlepší univerzita je ta v Plzni. Tam udělají za dva měsíce právníka i z úplného dementa.“

Pana Mesznera podpořila i jiná diskutující, Marie Wimmerová rovněž z Prahy: „Ale ale — a Plzeň nic? Tolik „kvalitních“ absolventů práv!“

Tvrdě se do českého univerzitního školství pustil pan Nikolaj Krečev z Prahy: „Obory, které se učí na našich rádoby universitách: antropologie komiksu, rekreologie, sociální a genderová studia, politologie atd. Stačí, když budete vědět, že Pepek námořník žral špenát a proto měl takovou sílu a hned jste doktor. Stačí, když budete vědět, že když prší, tak na dovolené hrajete domino, když je pod mrakem, tak jdete jezdit na kole a když svítí slunce a je teplo, tak se jdete koupat a šup už jste doktor. Řekl bych, že drtivá většina těchto studentů nakonec skončí v nějaké politické neziskovce, protože pro reálný život jsou nepoužitelní.“

Střízlivý názor vyjádřila Marie Koláčová z Ostravy: „Je to jen prestižní ocenění. Dnes se to nosí, ale nejdůležitější je, jakými teoretickými a praktickými schopnostmi jsou absolventi vybaveni a jak se dokáží v současné době ve svém oboru prosadit doma a posléze i ve světě.“

Jaký je váš názor na umístění slovenských a českých univerzit v žebříčku? Pište nám do naší diskuze!


Není zde článek celý?