Vzpamatujte se! Provolání Josefa Berana z února 1948 je aktuální i dnes

Josef kardinál Beran už je doma. Patří k nejstatečnějším osobnostem naší historie. Do té se zapsal také provoláním z 24. února 1948, kterým apeloval na ostatní duchovní. Žádal je, aby se nepodvolili nastupujícímu totalitnímu režimu. Komunisté jej následně věznili a v 60. letech vyštvali ze země. Legendární a na svou domu velmi odvážné provolání je v několika bodech aktuální i dnes. Posuďte sami:

„Je pochopitelné, že v každé vzrušené době, jaká je i naše, vzrůstá zasílání anonymních dopisů. Kdekdo radí, co mám dělat a co nemám dělat, co bych měl dělat a co bych neměl dělat. Anonym obyčejně píše hodně důvěrně. A tak jeden ve svém dopise důrazně žádá: „Nemlč, arcibiskupe! Nesmíš mlčet!“ – Zamyslel jsem se. Nesmíš mlčet. A má to vůbec nějaký smysl nemlčet, nemluvit? Laviny řítící se nezadržíš. Pravda, ale lavina je hmota, kdežto hnutí je závislé na lidech myslících a uvažujících. Budeš mluvit nadarmo – a pak Kristus řekl: „Kdybych nebyl k nim promluvil, byli by bez hříchu. Nyní však nemají výmluvy pro svůj hřích.“ (Jan 15,22).

Snad by bylo lepší mlčet, nechat je v nevědomosti. Ale Pavel napsal: „Zapřísahám tě před Bohem a Kristem! Hlásej slovo, trvej na něm, ať je to vhod nebo nevhod, přesvědčuj, zapřísahej a kárej se vší trpělivostí a učitelskou moudrostí!“ (2 Tim 4, 1-2).

Proto nemlčím. Ten dobrý lid český mne zná. Nezradil jsem svůj národ a nikdy nezradím, a dovedl jsem trpět.

Proto mluvím.

  1. Zapřísahám vás všechny pro drahou, v koncentračních táborech a žalářích prolitou krev našich bratří a sester! Pro slzy a bolesti českých žen a matek! Vzpamatujte se! Vím, že nechcete rozdmychovat bratrovražedné boje, ale takto se jim nevyhnete! Zamyslete se nad svou zodpovědností.
  2. Udržujte právní řád! Všichni schválili zásadně program socializace. Všichni k němu pracovali a chtějí pracovat. Právní cestou se dosáhne trvaleji forem i těch nejradikálnějších. Čtěte dějiny! Přesvědčte se!
  3. Neničte odkaz prezidenta Osvoboditele a práci prezidenta Budovatele! Sami jste si je tak nazvali. Dílo jejich uznává celý národ. Pracovali a trpěli pro vás a za vaše potomstvo. Důvěřovali jste jim vždycky. Nevděk bolí a nevděk bývá stíhán kletbou.

Přál bych si, aby každý viděl do mého srdce. Upřímně cítím se všemi, se vším lidem, s celým národem. Budou také upřímně chápána má slova? Chci doufat!“

Není zde článek celý?