Zákon o referendu. Selský rozum versus zdravý rozum

Jednání o vládě Andreje Babiše a její podpoře se lehce zadrhla. Nejenže se začínají stavět socialisti, ti zřejmě dělají ramena kvůli nadcházejícímu víkendovému sjezdu, váhat ale s podporou vlády začínají už i komunisté a SPD. Zmiňují zejména zákon o obecném referendu. Obě tyto strany přišly každá se svým návrhem za ANO a oběma se dostalo studené sprchy. Že je zákon o referendu zástupný problém, nechme nyní stranou. Ono nejde říct do médií, že „podpoříme vládu za místa ve státní správě a dozorčích radách státníh podniků“. Proto se mluví o zákonu o referendu, nic jiného za tím u ostřílených matadorů, jako je agent StB Falmer či politický podnikatel Okamura, nelze hledat.

Nicméně, k tomu zákonu. Nejdřív k němu ovšem ještě připočtěme další Okamurův návrh – přímou volbu starostů, primátorů a hejtmanů, který mimochodem Babišova vláda v demisi neodmítla a dala k němu neutrální stanovisko. Oba tyto zákony předpokládají vyšší přímé zapojení občanů do politického rozhodování. Budiž. Je to názor, tak o něm veďme diskusi.

První i druhá přímá volba prezidenta, což je vlastně takové celostátní referendum, dokázaly rozseknout českou společnost skoro přesně vedví. Venkov je proti městu, bohatší proti chudším, naštvané matky proti naštvaným otcům a homosexuálové proti heterosexuálům, o Evropské unii ani nemluvě. Do toho zuřící hybridní válka, kterou prý nevedou Rusové, a staří komouši, co byli skoro třicet let schovaní pod kamenem, taky najednou vylezli, aby si konečně vyřídili účty s těmi sametovými revolucionáři a hlavně s tou „zrzavou německou krysou Havlem“. To je fuk, že už se nemůže bránit. Zkrátka, přímá volba prezidenta se stala hlavně možností pro otevření nových frontových linií u řady zapouzdřených a hnisajících sporů v různých sociálních skupinách. Takhle nezralá společnost ještě jsme. I po třiceti letech od konce toho komunistického moru. A jaká byla geneze přímé volby? Určité politické a společenské zklamání z opětovného zvolení Václava Klause prezidentem. Takže, jednoznačně zbrklé rozhodnutí.

A teď tu máme návrhy na přímé volby kdekoho a obecné referendum o kdečem. Proč ne? Argumentuje selský rozum. Proč ano? Oponuje mu zdravý rozum. Na to člověk nemusí být zrovna profesor sociologie, aby mu bylo jasné, že kupříkladu taková přímá volba starosty v obci o dvou tisících obyvatelích by ono jemné předivo sounáležitosti, které funguje v každé sociální skupině a je potřeba se o něj cizelérsky jako hodinář starat, rozmetala na cucky. Už takhle v každé obci jistě existují animozity, jedni v jedné hospodě, druzí v druhé. Ale plus mínus to nějak funguje, tu se dohodnou na opravě plotu, tu si prodají traktor. To znám z vlastní zkušenosti. A přímá volba starosty, to by bylo jako dát těm dvěma neozbrojeným partám pušky a náboje.

Selský rozum dále říká, že pokud mohou lidé volit poslance, proč by nemohli volit v referendu třeba o umístění protiraketového štítu? Zdravý rozum se ovšem ptá, kupříkladu takový Michal z Medvědice na Lovosicku, co on ví o strategických plánech NATO, kde jsme spojenci? Které jsou mimochodem přísně tajné a na seznamování s nimi potřebujete náročnou bezpečnostní prověrku. Nebo, uvědomuje si taková ta zapálená volička Tomia Okamury, co pravidelně jako „hlas lidu“ navštěvuje pořady Jaromíra Soukupa, určitě ji znáte, taková veliká, uvědomuje si, proč vlastně vznikla aktuální migrační vlna? Nebo, že podstatou křesťanských hodnot, které před migrací brání, je mimo jiné migraci nebránit, respektive pomoci bližnímu svému? Pozor, tady není implicitně bližním Mařka ze sámošky, tady je bližním člověk, ať je jakého chce původu. Samé otázky.

Selský rozum také říká, že referenda fungují velmi dobře v řadě zemí, ponejvíce je dáváno za příklad Švýcarsko. Na to mu ale zdravý rozum opáčí, že jistá společná rozhodnutí tam v několika kantonech uplatňovali už ve středověku. Po pádu Bastilly a Francouzské revoluci tam přijali v roce 1798 první ústavu a v roce 1802 se konalo první federální referendum. Švýcarsko a jeho občané se tedy přímé účasti na správě věcí veřejných učí už třetí století. Jsou to politicky vyspělí občané.

Takže, až bude i třeba Martin Šmíd z Bruntálu natolik politicky vyspělým občanem, který skutečně ví, co je dobré pro jeho zemi, ano, proč nezavést referendum? Nebuďme u toho ale zase zbrklí, jak je naším zvykem, ale řekněme, že v roce 2118, symbolicky na výročí založení republiky, by to mohlo klapnout.

Revue Forum Banner

Není zde článek celý?