Zrušte trafiky, volte profíky, mystifikovalo hnutí ANO aneb Kleslovou to začalo

Hnutí ANO založilo svůj volební úspěch na marketingovém populismu, vymezujícímu se proti systému, klientelismu a politickému trafikantství. Sliby zůstaly jen na papíře. Premiér Babiš zdvojnásobil státní penězovody do svých firem, zatímco „profíci“ ANO si v „trafikách“ rozdávají milionové odměny.

„Zrušte trafiky, volte profíky,“ hlásalo před volbami hnutí ANO a jeho vůdce si vzal boj proti politickým trafikám ve veřejné správě pod svůj patronát. Původně prosazoval zákon, který měl těmto praktikám zabránit. Nepodařilo se, pokud těmi „profíky“ nebyli myšleni lidé navázaní na hnutí ANO či Agrofert. Dnes už ho tento problém netrápí. O tom svědčí nejen situace v Praze, ale i v nejbližším premiérově okolí.

Začalo to Kleslovou

Poprvé se antisystémové hnutí dostalo do potíží s trafikami na podzim 2015, kdy se proláklo angažmá tehdejší Babišovy pravé ruky Radmily Kleslové. Bývalá rozvědčice a předsedkyně pražské organizace ANO se dostala do povědomí veřejnosti poté, co vyšly najevo její stotisícové měsíční odměny ve státem ovládané společnosti ČEZ.

Andrej Babiš situaci nejdříve bagatelizoval, ale po její eskalaci přitvrdil. „Paní Kleslová tam měla smlouvu od roku 2000, a když vstoupila do politiky, měla by ji okamžitě ukončit. Já tyhlety případy řeším radikálně,” prohlásil v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Zdůraznil, že mu taková praxe vadí, protože jde proti principům jeho hnutí.

Lidové noviny, plnící mimo jiné úlohu Babišových popravčích vlastních lidí, krátce nato upozornily na skutečnost, že Kleslová působí na lukrativních postech i v městských firmách. Byla členkou představenstva Pražské teplárenské a předsedkyní dozorčí rady Pražské energetiky. Podle deníku si tak mohla přijít na miliony korun ročně.

Pražská buňka ANO se v té době zmítala ve vnitřních svárech mezi většinovou skupinou Radmily Kleslové a primátorkou Adrianou Krnáčovou. Krnáčová se nacházela těsně před hozením ručníku do ringu, nicméně zasáhla vyšší moc.

Babiš Kleslovou pod tlakem zveřejňovaných indiskrétností nemilosrdně odepsal, ačkoli dlouhodobě těžil z její lobbistické spolupráce. Donutil ji opustit všechny politické funkce, zatímco Krnáčovou podržel. Dnes mimochodem odepisuje Krnáčovou a nahrazuje ji v čele kandidátky do pražského magistrátu pružným převlékačem kabátů Patrikem Nacherem.

Kleslová v roli obětního beránka musela tento tvrdý direkt cítit jako podraz, jelikož v jiných podobných případech Babiš nezakročil. Už tehdy bylo jasné, že hnutí ANO sliby nesplnilo a v jeho případě šlo jen o populistické výkřiky. Ve statutárních orgánech strategicky významných firem s majetkovou účastí města seděla většina z 33 pražských koaličních zastupitelů, přičemž zdaleka nejvíc jich bylo z hnutí ANO.

Štědrá Pražská plynárenská

Korunu všemu nasadilo nedávné zjištění serveru Neovlivní.cz (19. 4. 2018), podle něhož si někteří politici hnutí ANO v pražských „trafikách“ přicházejí na mnohem tučnější odměny, než ostrakizovaná Radmila Kleslová.

Předseda magistrátního klubu ANO Michal Hašek, jmenovec sociálnědemokratického „pučisty“, si loni ve společnosti Pražská plynárenská coby předseda dozorčí rady vydělal celkem 2,38 milionu korun. 40 tisíc korun dosáhl jeho měsíční příjem, plus tantiémy ve výši 1,9 milionu korun.

Jeho straničtí kolegové Radomír Nepil a Marcela Plesníková dostali za sezení v dozorčí radě stejné společnosti po 1,58 milionu korunách. Měsíčně rovněž inkasovali 40 tisíc, zatímco na tantiémách pak 1,1 milionu korun.

„Předmětné odměny vzhledem k výše uvedenému a i v porovnání se srovnatelnými společnostmi, nejsou dle našeho názoru v tomto ohledu nepřiměřené,” komentoval výši odměn Hašek. Co na to asi Kleslová?

Andrej Babiš na nově zveřejněné příklady luxusního trafikantství ve vlastních řadách nereagoval. Možná to bude tím, že se mezitím změnila doba. Premiér menšinové vlády je zaneprázdněn, protože potřebuje obsadit desítky či stovky postů ve státní správě svými lidmi, a na řešení magistrátních trafik za primátorování Adriany Krnáčové nemá čas.

Výbor pro personální nominace ANO

První čistky na ministerstvech uskutečnil už koncem loňského roku a pokračuje v nich i letos. V únoru hnutí ANO zcela ovládlo vládní Výbor pro personální nominace, který rozhoduje o obsazení dozorčích rad podniků se státní majetkovou účastí. Existence výboru má teoreticky zabránit nominacím „trafikantů“ a odborně nezpůsobilých lidí. To by měl řešit i nominační zákon, který zatím nebyl schválen.

Jeho prosazení už v programu nemá ani premiér Babiš, ačkoli dříve zákon proti „trafikám“ prosazoval. „My ho nepotřebujeme. Máme nominační výbor,“ prohlásil, což se dá z jeho pohledu pochopit.

Výbor dosud fungoval víceméně formálně a nedá se příliš očekávat, že by se tato praxe změnila. Nově se do něj dostali Babišovi lidé: vedoucí Úřadu vlády Radek Augustin, doporučený premiérovi prezidentem Milošem Zemanem, a bývalý ministr životního prostředí Petr Jan Kalaš. Spolu s nimi ve výboru zůstává Yvona Charouzdová dosazená hnutím ANO.

„Výbor pro personální nominace již není jako dříve složen koaličně. Jsme menšinová vláda,“ komentoval premiér proměnu výboru v nominační orgán hnutí ANO, kde bude pochopitelně jedním z klíčových „odborných“ kritérií loajalita.

Chystá se invaze „trafikantů“

O slovo se však současně přihlásil staronový předseda KSČM Vojtěch Filip, který bude výměnou za podporu vlády požadovat účast svých lidí ve správních a dozorčích radách všech státních a polostátních podniků.

„Jsme přesvědčeni, že namísto odpolitizování mají mít politické strany jako základní kámen výstavby politického režimu kontrolu státních podniků,“ prohlašuje Filip s tím, že už předložil premiérovi seznam pozic ve státní správě, které chtějí komunisté obsadit. Ostatně slib desítek lukrativních pozic nemalou měrou přispěl k jeho znovuzvolení, když navzdory marxistickým idejím podporuje vládní spolupráci  s představitelem slovy ultrakonzervativce Josefa Skály „vykořisťovatelského“ velkokapitálu.

Premiérovi to jistě nebude činit žádné potíže, ačkoli v minulosti tvrdil pravý opak. V zájmu posílení svých pozic hodlá změkčit služební zákon, aby mohl snadněji nahrazovat vedoucí úředníky svými lidmi. Zároveň nebude váhat s vysláním „trafikantů“ do statutárních orgánů státních podniků nejen z vlastního hnutí nebo okruhu Agrofertu, ale i z řad komunistů.

Definitivně tak hodí přes palubu naivní protikorupční aktivisty typu Rekonstrukce státu, kteří mu v počátcích dobře posloužili, ale teď je už nepotřebuje a jsou jen nevítanou přítěží.

Není zde článek celý?