Agent Vodička a další figurky z panoptika

Na velvyslanectví Ruské federace se 9. května i letos sešel výkvět putinovských kolaborantů a bizarních figur české politiky v čele s hlavou státu, Milošem Zemanem. Vždyť co se pro českého prezidenta hodí víc než popíjení na ambasádě státu, který zcela zjevně, jak potvrzují i naše tajné služby, vede v naší zemi masivní dezinformační kampaň a hybridní válku. 

Proto nemohli chybět ani prominentní kremlofilní zaměstnanci Hradu: kancléř Vratislav Mynář, stále bez prověrky, a Martin „Lukoil“ Nejedlý, stále s Putinovou fotkou na mobilu, s diplomatickým pasem a za své služby placen bůhvíkým. Hrad to prý podle oficiálního vyjádření není.  

Vybranou společnost vhodně doplnili soudruh Josef Skála, skalní stalinista naší zcela jistě obrozené KSČM a vítač okupačních vojsk z roku 1968, a soudruh Filip/Falmer, předseda komunistů, tak trochu už zase ve vládě.

Spolu s rudými juchal i nahnědlý Tomio Okamura, s povolením naštěstí ne zabíjet, ale býti nazýván Pitomiem.

K úžasu a k pohoršení mnohých se do této odporné partičky letos nově přidali i Piráti. Zjevně nepochopili, že na diplomatické úrovni sice skutečně lze mluvit skoro s každým, jak se hájili, ale rozhodně není vhodné se s každým vesele cpát na „“chlastačkách“ pelmeněmi.  

Nepřehlédnutelnou postavou této tragikomedie byl samozřejmě i Jaroslav Vodička, předseda Českého svazu bojovníků za svobodu, bývalý agent komunistické Veřejné bezpečnosti. Nepřehlédnutelným tohoto někdejšího soudruha důstojníka, toužícího kdysi věrně sloužit režimu u Pohraniční stráže, činí nejen jeho poněkud operetní zjev, ale zejména jeho bezbřehá typicky bolševická drzost.

Co tento člověk s krycím jménem „Josef“ pohledává na ruské ambasádě, je ale na rozdíl od Pirátů, vcelku jasné. Zcela zjevně tam patří. Už jen proto, že poté, co přestal být komunistou, stal se zemanovcem – tedy členem SPO, dnes už opět s přidaným Z jako Zemanovci na konci. A Zemanem byl také před časem na Hradě vyznamenán.

Co ale dělá v čele tak bohulibé a před jeho působením tak vážené organizace, jako je Český svaz bojovníků za svobodu, je ovšem záhadou.

Komunista tělem duší, který vstoupil v roce 1968, podle vlastních slov na podporu Dubčeka, načež byl zase vyhozen, se do matičky strany jako ztracený syn navrátil v roce 1985. To už ale v oficiálním životopise nenajdeme. Nehodilo by se to totiž k image oběti srpnové okupace, za kterou se rád vydává. 

V čele ČSBS se drží silou mocí, přestože se za ním táhne skandál za skandálem. 

V roce 2016 vzbudilo ohromnou nevoli jeho nehorázné vystoupení na pietním aktu v Terezíně, kde usoudil, že k uctění památky obětí holocaustu se nic nehodí lépe než verbální útoky proti uprchlíkům a omílání nejhloupějších výroků o mladých mužích s iPhony.

Téhož roku, 2016, rezignoval na funkci místopředsedy ČSBS hrdina od Tobrúku, veterán, brigádní generál Pavel Vranský. A to kvůli ztrátě důvěry ve vedení a nepřehledné financování, do něhož tečou státní peníze v řádu milionů. Kvůli věku, jak bylo posléze na webu ČSBS nepravdivě uvedeno, to nebylo. Zato se mu plným právem nelíbilo například, že se „Josef“ Vodička nechává přepychovým služebním vozem se šoférem vozit i zcela soukromě.

Kvůli podivným poměrům v organizaci – konkrétně kvůli zvolení kontroverzní Jany Bobošíkové předsedkyní lidické buňky – vystoupily i lidické ženy, Miloslava Kalibová, Jaroslava Skleničková a Milada Cábová, poslední přeživší pamětnice vyvraždění Lidic. A naopak vstoupil Zemanův Ovčáček. Což jistě poskytuje dost jasný obraz celkově žalostné situace pod vedením „agenta Josefa“.

Při odhalování pamětní desky předního odbojáře a hrdiny 2. světové války generála Josefa Mašína v Roudnici nad Labem byl bývalý agent VB Vodička vypískán. Organizátorům i mnoha řadovým účastníkům se vcelku pochopitelně nelíbilo, že při této příležitosti by měl řečnit právě on. 

Kromě pronikavého hvizdu a demonstrativního otočení zády se dočkal i rozčilených výkřiků „Komunisto!“ a dokonce i expresivního, leč pochopitelného „Pepa by tě zastřelil!“

Dnes už podobné věci střelbou neřešíme. Přesto lze jistě chápat, že pohled na řečnícího konfidenta a bývalého člena komunistické strany v čele bojovníků za svobodu, se mnohým právem jeví dost tristní.  

Není zde článek celý?