Babišův majetek roste. Oligopol sílí

Monika a Andrej Babišovi mají dobrou náladu, i když je paní premiérová nemocná. | FOTO: Facebook

Internetový portál Info.cz uveřejnil zajímavý přehled majetku našeho pana premiéra v demisi, toho času trestně stíhaného, soudně uznaného udavače a bývalého člena KSČ. Z přehledu se dozvídáme, že se jeho majetek blíží již pěti miliardám USD, a v posledních letech strmě stoupá, podobně jako jeho sebevědomí.

O způsobech nabytí tohoto kolosálního impéria bylo řečeno a popsáno již mnohé. I tak je stále tento příběh zastřen závojem tajemství a záhad. Zároveň je rozmanitě interpretován. Marketingový tým Andreje Babiše nám tu story prezentuje téměř jako úchvatný hollywoodský biják, o tom, kterak všestranně talentovaný génius k velké moci a velkému majetku přišel. Naproti tomu existují i kritici této mýdlové opery, kteří poukazují na bezohledné a často velmi podivné metody zrodu a rozšiřování Babišovy říše, včetně mnoha svérázných vazeb, které rámují Babišovu cestu na politický a byznysový Olymp.

Argumenty zastánců a fandů Babiše většinou končívají u oblíbené české vlastnosti-závisti. Často tím operuje i Babišův mocenský kumpán Zeman, s poukazem na to, že kdyby byli oponenti tak pracovití, a tak chytří jako Andrej, tak se mohli mít stejně dobře jako on. Cudně již mnozí zamlčují, že by museli mít i mafiánské geny, silný žaludek a bezskrupulózní charakter. Babiš vyvolává u pozorovatelů, ale i u těch, kteří s ním přicházejí do styku zejména dva odlišné pocity a vjemy, je to obdiv (i když spíše údiv) a strach. Jinými slovy  nám „hrdina“ říká -“ buď mě budete milovat anebo se mě budete bát“. K tomu ovšem potřeboval realizovat svůj plán „state capture“, což je uchvácení státu. Inspiraci našel v mnoha post sovětských republikách anebo u svého vzoru v Maďarsku, které je mu blízké i jeho původem. State capture je de facto nejvyšší forma korupce, kdy vládne kleptokracie, kdy už odpadá i nákladné předstírání poctivosti a upřímnosti před veřejnosti. Ovládnutí (uchvácení státu) se projevuje takto:

– kontrolou veřejných institucí pro soukromý prospěch, či dokonce pro trestnou činnost

– formováním koluzivních sítí, které omezují politickou soutěž

– podkopáváním svobodných voleb skrytou reklamou, neprůhledným financováním kampaní a zneužíváním mocenských pozic a veřejných zdrojů

– zneužitím legislativní moci, nátlakem ve vyšetřovacích a soudních řízeních

– zneužitím auditu a státního dozoru

– užíváním kompromitujících materiálů pro politické vydírání a nátlak

– ovládnutím médií

Výsledkem state capture je nadvláda politického oligopolu, který dokáže mařit vyšetřování, využívá praktik nekalé soutěže a utváří tajné dohody s loajálními spojenci, které zařazuje do své stáje. Oligopol vlastní důležité vstupy a ovládá klíčové výstupy. Stát se stává jednou velkou mocenskou korporací.

Majiteli této struktury je pochopitelně lépe, viz nárůst osobního majetku našeho oligarchy, esenciálního vzoru posttotalitního náčelníka. Ti nahoře si dovolí jen to, co jim dovolí ti dole.

Právě proto mohl Andrej Babiš v Česku realizovat dokonalý state capture. Co bude dál? Všechno je možné, včetně normalizační nadvlády lži a strachu, a také jednotné kandidátky agrofertí Národní fronty. Chce se vám to nazvat kolapsem demokracie? Ano, pak máte pravdu. Opět vítězí ten Husákův kus žvance, tentokráte jej modernizoval jeho krajan na koblihu. Smutná a nelichotivá vizitka mnohých občanů naší země, kteří rezignovali na svůj plnohodnotný názor a přidali se k davu přizpůsobivých. Ostatně nemít názor je také názor, že ano, hlavně, aby bylo sakra líp! Takže sorry jako.

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Není zde článek celý?