Ekonom: ve vztazích s Ruskem Česko doplácí na politiku USA

Evropa s Ruskem proti Spojeným státům? Dialog o spolupráci mezi evropskými státy a Moskvou začíná. Šance jsou velké.

Dvě události v Rusku a Česku mají jedno společné: vizi spolupráce. V bývalém hlavním městě ruského impéria se nedávno uskutečnilo Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum. Hlavním heslem fóra bylo: Vytvářej ekonomiku důvěry. Návštěva a projev francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Rusku dokazuje, že to je možné.

Nadějí na spolupráci může být Česko-ruské fórum. Fórum vzniklo na popud českého prezidenta Zemana a má sblížit českou a ruskou společnost prostřednictvím dialogu. Experti obou zemí budou diskutovat o problémech, nikoli je spekulativně zviditelňovat.

Mění se orientace Evropy? Objevují se paprsky nové spolupráce mezi Evropou a Ruskem? Na to se Sputnik zeptal místopředsedy Národních socialistů Přemysla Votavy.

Brzy se uskuteční první zasedání Česko-ruského fóra, platformy pro dialog mezi českou a ruskou společností. Co si o iniciativě myslíte?

Dívám se na tuto iniciativu s nadějí. Otázky spolupráce a dialogu jsou základem důvěry mezi národy. Nelze ani pominout, naše společné historické kořeny. Jsme Slované. A zde je základ naší společné historie.

Připomínám, že před 170 lety se v červnu 1848 konal v Praze Slovanský sjezd. Tento sjezd byl spontánní reakcí na politický vývoj v Evropě. Dodnes se připomínán, jako významný sjednocující prvek našich slovanských národů. Svět od té doby se v mnohém změnil, v mnohém se nepoučil. První světová válka, druhá světová válka, následovala studená válka.

Dnes se opět strachujeme o další osud lidstva. Proto každá spolupráce, jak ekonomická, kulturní, či sportovní jsou přínosem pro udržení míru a dialogu ve světě.

Mají za současné situace spolu české a ruské společnosti komunikovat, když jsme znovu ve studenoválečném stavu?

Naděje lidstva, které byly vkládány do politického vývoje ve světě po zrušení Varšavské smlouvy, se ukázaly liché. Dle západních politiků měl nastat celosvětový mír, měly skončit závody ve zbrojení, měly být otevřeny dveře spolupráce mezi Východem a Západem. Tedy zejména v oblasti ekonomické, ale i vojenské, měla být nastolena důvěra mezi státy. Dnes vidíme, jak jsme byli naivní.

Svět opět se na okraji světové války. Americká politika cukru a biče, se opět vrací na politickou scénu. Proto každý dialog mezi státy je nutný.

Nebylo by vhodné za současných podmínek, aby Evropa a Rusko odvrhly předsudky a začaly těsněji spolupracovat? Jak to tak vypadá, USA si evropského partnerství přestává cenit.

Evropa v posledních 100 letech se radikálně změnila, v dobrém, ale i ve zlém. Rozpadla se impéria, prošly zde dvě světové války. Evropa by se měla z této historie poučit a zejména jednat, hovořit spolu.

Není tajemstvím, že USA mají své sobecké zájmy, vyjádřené i před nedávnem novým prezidentem Trumpem: Amerika na prvním místě! To v mnohém naznačuje současnou americkou politiku.

Evropa musí proto čelit této americké politice užší spolupráci všech států v Evropě. Politika sankcí vůči RF, vyhovuje americkým záměrům. ČR ekonomicky i kulturně doplácí na tuto politiku.
Příkladem je vývoj naší obchodní bilance s RF, ten je hluboko pod našimi možnostmi. Po roce 1989 jsme byli dotlačeni k odchodu z našeho tradičního ruského trhu, stalo se tak k naší škodě, dnes máme s RF pasivní obchodní bilanci. Naše trhy obsadily jiné státy. Mnohé naše továrny se zavřely. Západní trhy byly nedostupné.

Je v dohledné době možné vytvořit velkou koalici států od Lisabonu do Vladivostoku, jak o tom hovořil v Petrohradu francouzský prezident Macron?

Byl by to krásný sen. Přesto, musí být o tento sen sveden boj. Každá iniciativa v tomto směru musí být vítána i když realita bývá mnohdy jiná. Je třeba zdůraznit, že Evropa nevyužívá své ekonomické možnosti. A právě ruský trh tyto možnosti dává. To vše se musí stát při respektování politických souvislostí.

Nelze proto prosazovat politiku sankcí, vzájemné nenávisti a zároveň jednat o ekonomické spolupráci v tomto širokém rozsahu, jak o ní hovořil francouzský prezident Macron v Petrohradě.

Mají Evropa a Ruska nějaké společné zájmy?

Ta malá Evropa, která prošla společnými dějinami musí opět zvednout hlavu a hledat společnou cestu. Cestu důvěry a politiku spolupráce. Jako Evropané jsme si blízcí kulturně i historicky. Máme společné křesťanské kořeny.

Naši předkové vybudovali ekonomicky i kulturně silnou Evropu. Obětovali tomu mnohdy i své životy. Dodnes se obdivujeme jejich velkolepému dílu. Proto ctěme a zejména braňme tyto evropské hodnoty.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce


Není zde článek celý?