EU, neboli Říše MMM

AP_18081673637390-640x400Laskavý čtenář promine, budu trochu vysvětlovat, protože jde o vážné věci, byť zdánlivě nevážným způsobem popisované. Chci se vyhnout nedorozumění a také tomu, aby v článku nebyly nějaké fejky. MMM není míněno co do velikosti, jako třeba mega, maxi, mini ani co do trvání, protože M je rovněž latinská číslovka a znamená tisíc.  Měli jsme poměrně nedávno v Evropě Třetí říši velkoněmeckou, tisíciletou, prostorově rozlehlou, kterou si nesmíme plést s EU. EU nebude tisíciletá natož třítisíciletá, i když to bruselští úředníci určitě plánují. EU bude spíš ještě tak X-letá, což odpovídá jak latinské číslovce, tak i realitě, pokud jde o trvání. Pokud jde o její rozlohu, je to jen malý výběžek kontinentu. Hledejte ho na glóbusu.

Nadpis článku chce především upozornit na vzácnou genderovou unijní vyváženost. MMM jsou míněny čelné unijní osobnosti, určující evropskou politiku, čili Merkelová, Mayová a Macron. Žádné mňam mňam mňam! Tyto osobnosti garantují EU budoucnost.

Nelze namítat nic proti politické genderové reprezentaci. Indíra Gandhiová, Golda Meirová, Margaret Thatcherová byly skvělé válečnice, uměly bojovat za svou vlast i rodit a vychovat vlastní děti. A byly odhodlané starat se i o budoucnost děti svých národů.

Co umí zmíněné současné EU vládnoucí dámy? Zadívejte se do jejich tváří a najdete v nich ledacos. Sledujte jejich konání a myslete si cokoliv. Ale raději to nepište ani neříkejte nahlas nebo z vás bude cizí nepřátelský agent.

Erotické záliby novopečeného francouzského Napoleona jsou pro normální dospělé muže záhadou, asi protože jsme neprošli inkluzivním školstvím. Nepodezírejme ho však z gerontofilie, protože ve Francii je jistě mnoho i o dvě generace starších žen, z nichž si mohl vybrat. Ostatně i prorok Mohamed si vzal postarší bohatou vdovu.

Proč tomu věnuji tyto řádky? Protože v těchto MMM je definována budoucnost EU. I o politicích nižší úrovně se píší biografie. Co se píše o rodinném životě, který je zázemím, oporou a motivací politika, je vždy výmluvné a vrhá světlo na jeho veřejné působení. Připomeňme rodinný život jednoho německého kancléře, neradno jmenovat, i když v TV o něm běží stále nové a nové dokumenty, které vrhají světlo na jeho staré zločiny.

S MMM hrozí EU opravdu zajímavá budoucnost.

Nebudu se věnovat propagaci referenda o setrvání či nesetrvání ČR v EU. Referendum nám beztak naše politické elity nepovolí a pokud ano, tak jen v Praze, kde jsou lidé mladí a vzdělaní a věcem rozumí. Setrvání v EU ani povoleným reprezentativním celopražským referendem schválit nestihneme. EU není moc trvanlivé zboží. Jde jen o setrvačnost bruselské byrokracie, opřenou o MMM. Je to však setrvačnost balvanu valícího se z kopce. Kéž by Donald Trump dovolil evropským kontinentálním národům EUthanasii, tak jako požehnal svým anglickým bratránkům brexit, než nás to bolestně rozdrtí.

Náš národní básník Karel Hynek Mácha prorocky pravil: „aniž křičte, že vám stavbu bořím, jež by sama spadla v krátkém čase“. Nekřičte tedy a nereferendujte, spadne to samo. Přijde nás to možná levněji, přežijeme-li to. Jedno z M je už jednou nohou z EU venku.

Jakou má budoucnost EU MMM?

Německé M už načrtlo vizi průmyslu 4.0. a paralelně provádí inovaci obyvatelstva 2.0., díky kterému bude průmysl 4.0. v chodu a pro které bude fungovat. Obyvatelstvo 1.0. příliš odpovídalo rasistickému árijskému pojetí Evropana, dle jednoho Němce, kterého neradno jmenovat. Za pár let nebude radno být árijského vzezření.

Obyvatelstvo 2.0. budou afro-euro míšenci dle doporučení jiného kultovního německého myslitele, Kalergiho. Evropsko-asijský  rasový původ se osvědčil jen v osobě Kalergiho. V Čechách se neosvědčil v osobě sice oblíbeného a výřečného, ale ze stejných důvodu i zatracovaného politika. EU a Praze se nelíbí. Takže z Asie cesta k evropskému obyvatelstvu 2.0. nevede. Jen z Afriky. Obyvatelstvo 1.0. je beznadějně zastaralé, tak jako průmysl 3.0. Nové technologie potřebují nové uživatele a jedno i druhé potřebuje Nová Evropa. Takto zřejmě uvazuje německé M.

ČR se v EU MMM neztratí. Absolutní volební vítěz Andrej Babiš si s Emanuelem Macronem dobře rozumí, protože umí francouzsky. Jeho Češi mu ostatně také rozumí, i když jeho čeština je poněkud zvláštní a někdy až podivná. Ve volbách mu to hodí, přestože jsou prý xenofobní.

Díky znalosti francouzštiny nám Andrej s Emanuelem vyjedná samé užitečné a výhodné věci a získá aktuálně potřebné zkušenosti. Protože kdo má víc zkušeností se soužitím s muslimy a jejich integrací než Francouzi? Jak jim to v Alžírsku a Tunisku po válce klapalo! Až sklapli, zabalili to a vrátili se do Francie, i s muslimy v zádech. A kdo líp rozumí eurofinancím než bývalý bankéř? Francouzské M má proto návod na finanční reformu EU. Emanuelovi se dostane na revanš od Andreje agrozkušeností, které Francouzům evidentně schází.

Spolehneme se na Andreje, že bude mužně hájit zájmy naší vlasti v EU MMM. Slíbil to. On zná češtinu a ví, že „vlast“ pochází od slovesa „vlastnit“. Copak je nějaký rozdíl mezi vlastencem a vlastníkem? Třeba Andrej rovněž ví, že Emanuel znamená hebrejsky „Bůh je s námi“ a to se mu v této pohnuté demisní době může hodit.

Je dobře s Francouzi vycházet. Edvard Beneš taky uměl francouzsky a pilně pěstoval mezinárodní politiku. Ve světě se mu proto říkalo „francouzsky lokaj“ a v Československu „nejschopnější diplomat na světě“. Tehdejší tuzemský mainstream hlásal, že by si však zasluhoval větší stát, aby své státnické schopnosti mohl uplatnit.

Československo bylo příliš malé pro velkého politika, takže poprvé skončil Mnichovem i když byl s Francouzi jedna ruka, jak už je u lokajů zvykem. Po druhé skončil tento politik s „Vítězným únorem“. Bylo to v typickém francouzském stylu. Francie také dokázala jedinou válku prohrát dvakrát. Pravda, s různými nepřáteli. Beneš to dokázal též, během jednoho života. Snad pan Babiš nebude slepě kráčet v jeho stopách.

Kdyby nebyl Beneš pouhým francouzským lokajem, věděl by, že Francouzi jsou od Waterloo jen britskými lokaji. Jak se Britové k lokajům chovají, je známo. Jak se chovají k lokajům lokajů, ukázali v Mnichově.

Francie si přesto 200 let po Waterloo stále myslí, že je velmoc. Je to však jen setrvalý francouzský blud. Jenže pravě EU MMM nebohé Francouze v tomto nebezpečném bludu udržuje. Snad jim na to pan Babiš neskočí.

Hospodářsky, bezpečnostně i kulturně tedy budeme těžit ze spojenectví s Francií a Německem. To Palacký jistě nemohl tušit, když pravil:“Byli jsme před Rakouskem a budeme i po něm.“ Škoda jen, že nám neřekl, co nás v době postrakouské čeká a jak dlouho po Rakousku vůbec budeme, než bude i po nás.

Část posthabsburského století národní existence jsme strávili s Francouzi proti Němcům, pak zase s Rusy proti Němcům a Francouzům a teď s Francouzi a Němci proti Rusům. Nikoliv už ve stínu křídel dvouhlavé habsburské orlice, ale pod ochranou demokratické orlice americké před ruskou nedemokratickou orlicí. To je život hodný dvouocasého lva. Nebo stručné dějiny národa v době svobody.

Jsme v NATO pod ochranou francouzských divizí, co horšího nás může ještě potkat? Bude nás bránit i Bundeswehr, který to tentokrát myslí s válčením vážně a dokonce nakupuje uniformy pro těhotné vojandy. Plánuje dopředu dál než Wehrmacht, který si nepořídil ani zimní uniformy na tažení do Ruska.

Nebojme se tedy více Rusa. Kozák už koně z Vltavy nenapojí, selhání Wehrmachtu Bundeswehr opakovat nebude nebo to tady srovná se zemí US Army. V NATO máme generála Petra Pavla a ten ví své. Až bude v záloze nebo důchodu, tak nám to řekne, jako jeho kolegové, kteří už tam jsou. Doufejme, v zájmu evropské bezpečnosti, že nepodepíše smlouvu s Mattelem a nebude mustrem pro partnera Barbíny, uniformovaného Kena. Ale slušelo by mu to!

V dobách úpění národa pod Habsburkem prý volali Češi z kopců „jak je ti, Rakousko“ a ozvěna zněla „ouzko, ouzko“. Hned jim bylo líp na duši. Vylezte na kopec, nejlépe Blaník, v našich časech, kdy se sny národa naplnily a zvolejte „jak je ti Česko“. Mam obavu, že se bude ozývat „těžko, těžko“. A rytíři nikde, jako obvykle.

Málem bych zapomněl. Přijede k nám prý brzo Emanuel Macron. Merkelová k nám moc nejezdí a Mayová naštěstí vůbec. Nepouštějte babičku ven a sežeňte si vuvuzely na fanfáry.

Autor je bezpečnostní expert a bývalý člen Zastupitelstva hl. města Prahy

Není zde článek celý?