Stáhne Česko vojáky z misí? Ženíšek si to nechce ani představovat

Posílení českých vojenských misí v zahraničí, které navrhuje ministryně obrany v demise Karla Šlechtová (ANO), nemá zatím ve Sněmovně dostatečnou podporu.

Svědčí o tom bouřlivé jednání branného výboru Sněmovny o posílení misí v Afghánistánu, Iráku a v Mali o dalších 270 vojáků, které proběhlo ve středu. Výbor se nakonec k žádnému stanovisku nedostal. Rozhodovat bude celá Sněmovna.

Poslance nedokázala přesvědčit ani sama ministryně obrany, která mimo jine uvedla, že pokud Sněmovna neschválí mise, začnou plánovat stažení vojáků ze zahraničí.

Šlechtová uvedla, že souhlasí s novým náčelníkem Generálního štábu Alešem Opatou. „Generál Opata mi sdělil, že pokud nebude o misích rozhodnuto v řádech několika týdnů, tak začne připravovat stahování našich vojsk,“ řekla.

Prohlášení ministryně obrany očekávaně způsobilo bouřlivou reakci.

Místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek si nechce neschválení ani představovat. Podle něj Česko dává spojencům prostřednictvím pana prezidenta nějaké signály (o jaké zrovna signály jde, ale bohužel neupřesnil) a neplní své závazky vůči NATO, o čemž napsal na svém Facebooku.

Přitom o žádné vyhrožování ze strany Šlechtové nejde. Nyní je v zahraničí okolo osmi set českých vojáků, jejich mandát skončí na konci roku.

Jednoznačně proti posílení misí ve Sněmovně jsou komunisté a členové SPD. Poslanci ODS, ČSSD nebo piráti se ale zdráhají podpořit návrh vlády bez důvěry.

Dnes může armáda do zahraničí vyslat až 806 českých vojáků. Kromě Afghánistánu, Mali a Iráku působí i na Golanech, Sinaji či v Kosovu. Podle návrhu by se jejich počet měl letos zvýšit na 1081 a příští rok na 1191. V roce 2020 by v misích mohlo působit 1096 vojáků. Náklady na mise by se měly pohybovat od 2,1 do 2,4 miliardy korun na rok.


Není zde článek celý?