ANO, bude líp? Loni muselo skončit přes tisíc venkovských prodejen

Státní byrokracie utahuje šrouby. Vládní atak pod taktovkou Ministerstva financí přispěl k „čištění“ trhu na venkově, kde loni zavřelo 1082 prodejen, a to nejen vlivem EET. Babišova vláda žádný smysluplný recept pro drobné podnikatele nemá, proto bude tento trend pokračovat.

Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová mohou stokrát ohýbat realitu, že jejich byrokratické zásahy na podnikatele nedopadají, a pokud ano, může za to někdo jiný, než oni. To se týká i malých prodejen, které zaznamenaly citelné ztráty hlavně ve venkovských oblastech.

Babišův kabinet dnes navazuje na předchozí vládu s výrazným rukopisem hnutí ANO, která situaci malým podnikatelům jenom komplikovala a ještě vytvářela u závistivější části veřejnosti populární atmosféru, že zakročuje proti zlodějům a podvodníkům. Už jen vzhledem ke koaličnímu vyjednávání je jisté, že v tomto zaměření bude současná vláda navzdory projekci vzdušných zámků pokračovat.

Skončilo 1082 malých prodejen

Dne 6. června proběhla společná tisková konference Svazu obchodu a cestovního ruchu a Ministerstva průmyslu a obchodu, probírající problémy venkovských oblastí. Samotná účast zástupců státu, který podnikatelům mocně zatápí a snaží se jen hasit požár, který iniciativně sám založil, nedávala příliš nadějí, že budou pojmenovány všechny příčiny současného stavu. Přesto zaznělo několik pozoruhodných údajů.

„V loňském roce v České republice ukončilo činnost 1082 prodejen o velikosti do 400 metrů čtverečních, z toho bylo 759 malých do 50 metrů čtverečních,“ uvedla prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková, přičemž šlo o bilanci v malých obcích.

Nejvíce ohrožena jsou sídla do 250 obyvatel. Za posledních dvacet let v České republice skončilo celkem 6 tisíc obchodů, takže akcelerace v poslední době je zřetelná, a zdaleka nemá jen tržní příčiny. To ještě situaci částečně vylepšuje vyšší spotřeba obyvatel, vyvolaná momentálně příznivým ekonomickým růstem.

EET a růst minimální mzdy

Alarmující je především skutečnost, že proti roku 2016 jde o dvojnásobný nárůst, což se zcela vymyká standardnímu vývoji, a v předchozích letech byl úbytek ještě nižší. Je až příliš nápadné, že vedle tradičních důvodů v podobě konkurence velkých obchodních řetězců a vylidňování venkova se loni projevily dva faktory způsobené vládou: zavedení EET a skokový růst minimální mzdy. Nijak nepřekvapí, že na společné tiskové konferenci o nich nepadlo ani slovo.

„Silný tlak na skokové zvyšování minimální mzdy v krátkém časovém horizontu je jednoznačně jedním z klíčových důvodů uzavírání malých venkovských prodejen,“ tvrdí Svaz českých a moravských spotřebních družstev, jinak konformní vůči vládním záměrům, zejména k zavedení EET.

Minulá vláda zvýšila minimální mzdu o třetinu a ke skokovému růstu z 9900 na 12 200 korun od letošního ledna došlo v posledních dvou letech. Každé zvýšení minimální mzdy pro zaměstnavatele současně znamená vyšší odvody na zdravotní a sociální pojištění a tlak na zvyšování ostatních mezd, což je komplikace i vzhledem k přesycenosti pracovního trhu. Logické by proto v takovém případě bylo, kdyby stát souběžně snižoval odvody zaměstnavatelů, což se neděje.

Trendy pokračují

Andrej Babiš se v roli ministra financí stavěl spíš na stranu zaměstnavatelů, kteří se proti skokovému zvyšování minimální mzdy bouří, nicméně vždy nakonec ustoupil soustředěnému tlaku sociální demokracie a odborů. Jako premiér levicově orientované vlády změnil kurz a najisto počítá s dalším zvyšováním minimální mzdy, přestože ekonomický výkon zpomaluje.

Tím se ovšem negativní dopady těchto kroků jen prohloubí, a proto se dá očekávat, že letos i v dalších letech padnou další malé prodejny nejen na venkově, které se ještě – často ve ztrátě – drží při životě.

Poslední kapkou bylo pro mnohé drobné obchodníky zavedení elektronické evidence tržeb v březnu loňského roku.

„Jen zavedení pokladny mě vyšlo na dvacet tisíc korun,“ svěřuje se Jiřina Kutálková, která už třiadvacet let provozuje obchůdek v Kučerově na Vyškovsku a kvůli celkově nepříznivému vývoji uvažuje o konci podnikání. Podobně je na tom mnoho dalších obchodníků, potýkajících se s rostoucími náklady, vyplývajícími i ze zvyšující se administrativy.

Dotace, dotace, dotace

Ministerstvo průmyslu a obchodu si prý situaci uvědomuje a na tiskové konferenci nabídlo „sadu opatření“, jak podnikání na venkově pomoci. Dají se shrnout pod pojem dotace, dotace, dotace – a ještě jen vybraným subjektům. O snižování administrativy nebo ceny práce, které by pomohly všem podnikatelům bez rozdílu, nepadlo ani slovo. Větší spoluodpovědnost za udržení služeb mají nést také obce, tedy výzva k budování komunálního socialismu.

„Aktuálně se zabýváme úpravou definice malého a středního podniku. Proto, aby se zachovaly služby na venkově, jednou z možných úvah k diskusi je přiznat spotřebním družstvům, které podnikají v obcích do 400 obyvatel, statut malého a středního podniku,“ tvrdí ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner.

Na dotace pro malé podniky by tak mohly snáze dosáhnout i venkovské obchodní řetězce, jako je družstvo COOP. Tato společnost provozuje 2700 prodejen, převážně v malých obcích. Zhruba tisíc z nich je ve ztrátě a dotuje je z vlastních prostředků. Podobným molochům by se proto dotace jistě hodily. Byla by to zároveň přímá výzva k další koncentraci prodejen v těchto sítích, protože podobné efekty vyvolávají dotace pro velké podniky v zemědělství.

Někde se však čím dál víc ze zřetele ztrácí drobný podnikatel, a spolu s ním prostor pro osobní svobodnou aktivitu. A to nejen na venkově, kde jsou dopady státních zásahů pro místní společenství nejničivější.

 

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Není zde článek celý?