Kultura podle Okamury: Po sněmovně chodí v trenclích a nadává do debilů

Divákům pravidelného nedělního pořadu „168 hodin“ na ČT 24 se tentokrát naskytl pohled, jaký by si mnozí nejspíš raději odpustili. Reportáž informovala o tom, že poslanecká sněmovna nově zavedla dress code pro novináře. Mají do ní chodit slušně oblečení.

„Všechny osoby v krátkých kalhotách, sandálech, tričkách, čepicích či jinak nevhodných oděvech, budí pohoršení,“ citovala redaktorka Nora Fridrichová z nového nařízení.

Načež se v záběru zjevil Pirát Mikuláš Ferjenčík, v košili vykasané přes kalhoty a ve sportovních sandálech, takže si diváctvo mohlo vychutnat pohled na bosé palce pana poslance. Takový záběr by si snad zasloužil hashtag #tonechcešvidět či něco podobného. Nařízení pro novináře jej tváří v tvář formálně oděnému redaktorovi zjevně velice pobavilo.

Neformálním modelem jej však nadobro zastínil Tomio Okamura. Pan předseda SPD-TO a místopředseda sněmovny se dostavil v modrém triku a jakýchsi plandavých kostkovaných trenýrkách nad kolena. Možná chtěl kopírovat dovolenkový oděv hlavy státu, leč nepostřehl, že pan prezident už dávno přešel k outfitům odvážnějším. A že se místo v beztvarých kostkatých trenclích s trikem před novináři cestou po vsi ke svému gumovému člunu producíroval už jen v bermudách a naposledy dokonce ve vytahaných slipových plavkách. Má tedy Tomio ještě co dohánět.

Pohled na to, kterak v modelu „právě jsem vylezl z postele“ postává před novinářem, podle pravidel slušného chování i bez předpisu oděným v obleku s kravatou, stál, jak praví lidové rčení, „za všechny prachy“. (Kdo si foto Tomia Okamury prohlédne pořádně, může se pak přesvědčit, že je jeho model téměř totožný s tím, co nalezne na síti pod heslem pánské letní pyžamo.)

A neméně zajímavá byla i řeč pana místopředsedy sněmovny.

„No třeba tady pan Mikula ze 168 hodin,“ začal. Tím, koho měl na mysli, byl redaktor Martin Mikule. Ale kampak copak s nějakým A nebo E, zvlášť když se konkrétně tato reportáž týkala Okamurova ostudně zmaštěného dopisu britské premiérce Therese Mayové, v němž se zastával – podle něj nespravedlivě – uvězněného nacionalistického aktivisty Tommyho Robinsona. Svou otřesnou angličtinou v něm Mayovou nazval „paní premiérovou“, o hromadě dalších školáckých chyb nemluvě.

A ve své promluvě pokračoval: „…pan Mikula… debil nějakej, jo jako jo, jo jako, a takovýhle lidi…“ Pak zpozorněl. „Vy máte zaplou kameru, jo?“

No měli. Jsou to (slušně oblečení) novináři a natáčeli reportáž.

„Tak se mějte hezky!“ zahlaholil pan předseda SPD-TO, poslanec a místopředseda sněmovny. A dal se na útěk, až modré botky plácaly a trencle kolem nohou vlály.

Politická kultura za jedna. Ale podstatné je, aby novináři chodili v kvádru. To dá rozum.

Není zde článek celý?