Mouřenín Pelikán posloužil a může jít. „Frakci slušných lidí“ v hnutí ANO už odzvonilo

Možná jste nevěřili Robertu Pelikánovi ty nejlepší úmysly při vytváření dojmu moderního liberála. Možná jste si také mysleli, že prostě jen tlačí na ministerstvu spravedlnosti na státní zástupce a pomáhá instalovat babišismus v justici. Nelze se tomu divit.

Jisté ale je, že Pelikán se v rozhodující chvíli ukázal jako nepohodlný člověk, tedy jako někdo, na kom Babišovi zas až tak nezáleží. Možná proto, že vykazuje jiné postoje, než je většinová příchylnost k extremistům zleva i zprava, kterou dává jasně najevo nová poslanecká garnitura hnutí ANO. A pro Miloše Zemana se stal Pelikán nepřijatelnou osobou kvůli vydání hackera Nikulina do USA a nikoli do Ruska. Ať už to měl Pelikán dohodnuté s Babišem či nikoli.

Připomeňme, že vydání Nikulina probíhalo v souvislosti s návštěvou předsedy Sněmovny reprezentantů USA Paula Ryana a Andrej Babiš zrovna potřeboval ukázat svoji západní tvář. Jenže nemůže ji příliš ukazovat ruskému agentovi Miloši Zemanovi, protože ho potřebuje ke svému vládnutí.

A tak se Robert Pelikán nejspíš hodí jako obětní beránek. Americký vlk se nažral a Babiš zůstal přijatelný pro ruské vlky. Beránkovi Pelikánovi bylo zakrouceno krkem. To je nejpravděpodobnější verze příběhu, který se v nedemokratických uskupeních, jaké je třeba hnutí ANO, odehrává za kulisami. Stejně se přeci Robert Pelikán k těm všem normalizačním bolševikům a fašistům, kteří jsou v naší zemi na vzestupu, příliš nehodil. Vždyť vypadal jako pražskokavárník a šířil „zóny bez nenávisti“ k uprchlíkům. No hrůza!

Možná jste si kdysi mysleli, že Martin Stropnický bude garantem toho, že hnutí ANO nesklouzne k rudohnědé politice, kterou tak nepříjemně zavání pan předseda Babiš. Možná jste propadli iluzi, že do vládnoucího hnutí musí vstupovat „slušní lidé“, aby se ubíralo dobrou liberálnější a prozápadní cestou. Řekněme si rovnou, byly to pouze iluze.

Stropnický jistě představuje umírněného a opticky přijatelného úředníka, jehož je možné poslat třeba do některé západní země na návštěvu. Ale o jeho možnostech cokoli ovlivnit každý soudný člověk musel pochybovat.

Dnes vypršel i čas Martina Stropnického. Prý je unavený a ta špinavá politika mu už nesedí. Inu, to si měl vybrat jinou stranu. Jen by přitom nemohl sedět na žádném ministerstvu.

I Martin Stropnický představoval jenom takový fíkový list, za který se schovávají hanbárny. A dobře to věděl a stejně to dělal. Jeho čas skončil proto, že už fíkové listy nebudou potřeba. Hanbárny se budou provozovat transparentně, protože veřejnost si už zvykla. A podpora komunistů a fašistů je téměř jistá.

Z Babišova hlediska bude jako maňáskové divadélko pro Evropskou unii sloužit Jan Hamáček a jeho torzo ČSSD. Ten by mohl být tím optimálním fíkovým listem pro tuto dobu. Než bude i on použit a odhozen.

A co bude s panem Ťokem, který by nemohl sedět ve vládě podporované extremisty? Co bude s ostentativně proevropskou Karlou Šlechtovou, když na ní Babišovy noviny připravily naprosto nehoráznou kompromitující kampaň kvůli jakési podřadné banalitě?

Karla Šlechtová si tak leda může vzít příklad z docentky Válkové. Ta měla také díky Babišovým novinám tak špatný mediální obraz, že panu Babišovi nezbylo nic jiného, než ji na ministerstvu spravedlnosti popravit. A ona mu přesto všechno dosud slouží jako věrný zombie i po své politické smrti.

To třeba profesor Zlatuška, další ze „slušných lidí“ v ANO, už nedokázal. Celkovou nedůstojnost svého postavení zneužitého intelektuála nenesl dobře. A už vůbec všechny nedůstojné a nahnědlé móresy nesnesl bývalý eurokomisař Pavel Telička.  Oproti tomu třeba Martin Komárek by nedůstojné zacházení – stejně jako docentka Válková – vydržel. Nechal by po sobě stékat i kýbly pomejí, jen aby mohl dál sloužit Andreji Babišovi. Jen už to po něm nikdo nechce.

Kdyby se jednalo o tradiční demokratickou stranu, tak by nyní právě v ANO prohrála na nějaké konferenci celá jedna frakce prozápadních a liberálních politiků. Protože jde ale o „hnutí“, neboli spíše o soukromou firmu, tak se nic nedozvíme.

S „frakcí slušných lidí“ bylo prostě zameteno, a to salámovou metodou: Babišovi liberální politici byli popraveni jeden po druhém, soukromě, tak říkajíc podomácku. Prostě proto, že to nebyli politici, ale najatí herci, kteří jen hráli politiky. Nejprve prošli castingem, byli nasazeni do role a pak z ní zase odvoláni.

Až vám bude Andrej Babiš říkat, jaké výhody má hnutí oproti tradiční straně, tak to jsou tyhle. Babiš se nemusí nikomu zpovídat, když na někoho s vyloučením veřejnosti klekne.

Přichází nová garnitura. Noví sekáči, kteří se nezakecají. Už nebudou problematizovat spolupráci s komunisty nebo s fašisty.

Tak třeba ty zdařilé domovní důvěrnice, které Babiš rozsévá na ta ministerstva, které potřebuje mít pod osobní kontrolou. Tyto dámy žádné podobné zábrany nemají. To jsou „političky“ budoucnosti. Třeba Alena Schillerová, Klára Dostálová, Jaroslava Němcová, Taťána Malá. To jsou postavy pro novou dobu. Kupříkladu si je ani nemusíte všechny zapamatovat. Není proto žádný důvod. Budou vám splývat do jedné univerzální bytosti Babišovy pracující ženy.

S individualitami typu Pelikána, Stropnického či Teličky je v hnutí ANO definitivní konec. Už nejsou potřeba.

Co jste si mysleli, milí slušní lidé z hnutí ANO?

Pavel Safr Twitter Banner

Není zde článek celý?