Nač řešit nulu Zemana. Připomeňme si hrdinu, bojovníka a učitele Jiřího Štokmana

Jiří Štokman (uprostřed) a jeho spolubojovníci z výsadku Clay Antonín Bartoš (vpravo) a Čestmír Šikola. |

Důvod, proč se Miloš Zeman rozhodl pro estrádu s trenclemi, se dozvíme za nějakou dobu. Něco chtěl zakrýt touto trenýrkovou clonou. O jeho ostudné tiskovce píší média u nás i v zahraničí. Ovšem, není třeba zabývat se člověkěm, který nezaslouží úctu, ani pozornost. Naopak je třeba zabývat se hrdiny, kteří se zasloužili o naši svobodu a demokracii. I když nám vše po krátké chvíli komunisté znovu sebrali. Na seznam lidí, kteří bojovali a byli ochotni položit vlastní život za republiku, patří i Jiří Štokman. Za dva dny uplyne 37 let od jeho úmrtí.

Jiří Štokman se narodil v Buchlovicích, studoval práva a ihned po okupaci se zapojil do odboje v organizaci Obrana národa. Bojoval proti okupantům, pomohl na svobodu svému bývalému profesorovi, kterého zatkli gestapáci. Před svým zatčením unikl ze svojí země, procestoval polovinu Evropy, aby se oklikou dostal do Francie, kde měl bojovat proti nacistům. Do bojů už nestihl zasáhnout, přesunul se do Anglie.

Ve Velké Británii se vypracoval z řadového příslušníka pěšího pluku až na specialistu pro plnění zvláštních úkolů v týlu nepřítele. K této misi se sám přihlásil. Absolvoval potřebný výcvik, včetně střeleckého, sabotážního, parakurzu a řady dalších. Od dubna 1944 působil v utajení v protektorátu jako šifrant, byl součástí výsadku Clay.

Po válce ho čekalo povýšení, pracoval jako instruktor na vojneské akademii. V polovině dubna 1948 ho komunisté odeslali na nucenou dovolenou. Jiřímu Štokmanovi došlo, co bolševici v jeho zemi rozjíždějí. Sbalil manželku a po sedmi dnech od svého vyhazovu z armády opustil republiku. Odešel nejprve do západního Německa, Británie a po několika letech do USA, kde působil jako učitel češtiny v Ústavu obrany národa. Mezitím mu komunisté v Československu ukradli všechny hodnosti a vyznamenání.  Jiří Štokman zemřel 17. června 1981 v 61 letech.

Takoví lidé zaslouží uznání a vzpomínku.

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Není zde článek celý?