Obstrukce koalice ANO, KSČM, SPD a ČSSD aneb Posun k prezidentskému systému

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) řídí schůzi | FOTO: ČTK

Kauza „Novičok“ potvrdila reálnou vládní většinu ANO, KSČM, SPD s podporou ČSSD v roli nedůstojného komparsu. V režii předsedy sněmovny Radka Vondráčka zabránila jejímu projednávání a vyšla tak vstříc zájmům prezidenta Zemana výměnou za podporu Babišovy vlády.

Poslanecká sněmovna se stala svědkem události, naplno odkrývající karty v současném rozložení sil. Parlamentní obstrukce sice nejsou ničím novým, nové je však jejich zasazení do celkového kontextu, posilujícího roli prezidenta nad rámec Ústavy, a kreativní jsou i prostředky používané současnou provládní většinou. Co se odehrálo?

V zájmu ruské propagandy

Parlamentní opozice svolala mimořádnou schůzi sněmovny k výrokům prezidenta Miloše Zemana, který mystifikoval veřejnost, když vyzradil utajované informace o údajné výrobě nervového plynu Novičoku na našem území. Jeho slova okamžitě využila kremelská propaganda ke zpochybnění britské verze původu jedu použitého proti agentu Skripalovi a jeho dceři.

Zemanova verze se následně ukázala jako mylná. Popřela ji vláda, státní orgány v čele s BIS, Vojenským zpravodajstvím a Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, senátní výbor pro zahraničí, obranu a bezpečnost a sněmovní komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství.

Nicméně prezident si stále trvá na svém a (jako obvykle) nepřiznal omyl, že k výrobě tohoto plynu u nás nedošlo. Ostatně cíl byl splněn. Současná hlava státu svůj očekávaný part odehrála a vyslala východním směrem signál, že s ní mohou dále počítat.

Svolavatelé mimořádné schůze se chtěli od nepravdivých výroků prezidenta Zemana distancovat a uvést je na pravou míru. Dát mimo jiné spojencům jasně najevo, že český parlament nestojí v zájmové sféře Moskvy jako současné osazenstvo Hradu.

Připravované usnesení vyzývalo prezidenta, aby zachovával utajovaný režim zpravodajských informací, a aby v případě nejasností danou věc konzultoval primárně s vládou a s českými tajnými službami. Rozhodně tedy nebylo v rozporu s postojem vlády a vycházelo ze schválených závěrů komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství.

Vondráčkova role

Přesto došlo k bezprecedentní události, která nemá v parlamentním provozu v polistopadové historii obdoby. Prozemanovská koalice ANO, KSČM, SPD a ČSSD nejprve zmařila zařazení bodu „Novičok“ na řádné schůzi sněmovny a nyní pomocí obstrukce, kdy se její poslanci přítomní v sále nepřihlásili, zablokovala i mimořádnou schůzi.

V době zahájení jednání tak bylo oficiálně přihlášeno jen čtyřicet poslanců, přitom v sále jich bylo v té době přítomno 120 až 130. Počítačový systém registruje pouze přihlášení kartou nikoli faktický stav. Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) vzápětí po několika minutách mimořádnou schůzi pro neusnášeníschopnost přerušil na neurčito a zahrál ji tak do autu.

Vondráček se po přestávce vyvolané pro jednání klubů divil kritice opozice, co udělal špatně. Mimořádné schůze jsou mimořádným prostředkem pro řešení akutních situací. Ještě se v minulosti nestalo, že by se u nich jako forma obstrukce používaly podobné praktiky.

V takovém případě je standardní postup, že předsedající schůzi na zhruba deset minut přeruší a vyzve zbývající poslance, aby se dostavili do sálu. Poté má ještě možnost svolat předsedy klubů, aby hledali dohodu o dalším postupu. Nic z toho Vondráček neudělal. Schůzi přerušil na neurčito bez nejmenší ambice řešit situaci, kdy prozemanovská koalice sedí v sále a na opakovanou výzvu se nepřihlašuje.

O tom, že šlo o předem připravenou strategii zabránit projednávání „Novičoku“ na půdě sněmovny, svědčí následující vývoj. Jednání poslanců pokračovalo řádnou schůzí, kde se opozice znovu pokusila do jejího programu zařadit kauzu „Novičok“ jako mimořádný bod. Tentokrát už bylo přihlášeno poslanců dostatek, nicméně koalice ANO, KSČM, SPD s přispěním ČSSD znovu projednávání zablokovala.

Jaké je poučení?

Mimořádná schůze k „Novičoku“ se konala téhož dne, kdy si Andrej Babiš přišel do Lán pro termín, kdy ho prezident Miloš Zeman podruhé jmenuje předsedou vlády. Jelikož splnil úkol a spolu s koaličními partnery zabránil „pomlouvání prezidenta na půdě sněmovny“, jak přiznal jeden z jeho advokátů, předseda KSČM Vojtěch Filip, proběhlo vše naprosto hladce.

Trestně stíhaný předseda hnutí ANO se dočká dne 6. června, a potom bude mít déle než měsíc na formování vlády. Nehledě na to, jak dopadne referendum ČSSD, které je jen nevýznamnou epizodou v této mocenské hře. I kdyby dopadlo pro účast ve vládě, kdysi sebevědomá sociální demokracie se stane výměnou za pár křesel jen přívěskem faktické koalice ANO s komunisty a Okamurou, která více vyhovuje Zemanovým strategickým zájmům.

Tragickou roli v tomto divadelním kusu sehrává jeden ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů, předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. Stal se součástí režie zablokování mimořádné schůze sněmovny, nevyhovující zájmům Hradu. Vědomě tak oslabuje parlamentní komoru ve prospěch Miloše Zemana a Andreje Babiše, iniciativně nabourává Ústavou předepsanou dělbu moci a napomáhá k faktickému posunu země k prezidentskému systému.

Dalším krokem budou „konzultace“ premiéra s prezidentem o jednotlivých jménech ministrů, jinými slovy revize vládní sestavy podle Zemanových představ. Pokud někdo doufal, že Zeman na Hradě bude silnou protiváhou oligarchy v čele vlády a bude ho korigovat, nemýlil se. Jenže je otázkou, zda je toto „vyvažování“ za cenu posilování vlivu komunistů, extremistů a východního směřování k něčemu dobré. Jedno je ale jisté. Ti dva se vždycky dohodnou.

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Není zde článek celý?