Politický marketing podle Babiše (a Prchala): hlavně stručně, jasně a lidově

Promyšlený marketing bez servítků a důraz spíše na emoce než na rozum – trend, který v poslední době vévodí volebním kampaním po celém světě. Dovoleno je vše, účel světí prostředky.

Andrej Babiš Andreje Babiše cé zet nepotřebuje. Tedy – řeč je o doméně andrejbabis.cz, která je už několik let stále a marně na prodej.

Doménu andrejbabis.cz vlastní spekulant ze Slovenska, který se ji marně snaží v nejvyšší nabídce prodat již několik let,“ říká Karel Komínek z Institutu politického marketingu.

V září 2013 majitel kupříkladu napřímo kontaktoval Víta Bártu (lídra někdejší strany Věci veřejné) a doménu mu nabízel za 200 tisíc eur. Tahle sázka na snadný výdělek ale podle všeho nevyjde.

Bez webu andrejbabis.cz se Andrej Babiš pohodlně obejde. Neobejde se bez týmu, který dbá na jeho image, styl komunikace s voliči, hesla, výkřiky a debaty s občany. Podstatný je hlavně dojem, který zanechá.

Babiš s voliči komunikuje buď tváří v tvář na akcích po celé zemi, nebo skrze své „čau-lidi-marketéry“ na sociálních sítích Facebook a Twitter.

Jsem jeden z vás

Trend současného PR je být jako oni. Jako obyčejní lidé,“ říká marketingový expert Karel Křivan, který se podílel a podílí na několika politických kampaních.

Jakkoli je to u miliardáře (toho času s majetkem zaparkovaným ve svěřenských fondech) poněkud překvapivé, tohle zadání Andrej Babiš splnit umí, do značné míry i díky své nedokonalé češtině a ochotě pravidelně záplavu slov prokládat vulgarismy. Lidu se to líbí. 

Babišovi je ale lidovost zjevně blízká; jeho okolí jej muselo naopak spíše krotit, aby toho nepovídal až tak moc a do svých výroků (zejména na témata typu korunové dluhopisy či Čapí hnízdo) se stále více nezaplétal.

K tomu selfíčka, uvolněné fotky, sny o lepším Česku a výroky o prohnilé politice – navzdory tomu, že on sám je aktivním politikem už pátým rokem.

V hlavní roli jsou emoce, pocity a nálady, na racionální uvažování není čas, chuť ani prostor. Když závažná témata z ekonomiky, zdravotnictví, školství, dopravní infrastruktury, tak třeba v podobě slibů o rostoucích platech nebo připojení podpisu pod petici za obchvat České Lípy.

Obsah lze zredukovat to několika stále se opakujících tezí, jež jsou v rámci permanentní kampaně vidět na plakátech po celé republice.

Podobně triviálně Babiš „vysvětluje“ své kauzy – již zlidovělými výkřiky „je to kampaň, účelovka“.

Politika je svinstvo!

Babiš zdaleka není jediný politik, jemuž sázka na lidovost, přímou komunikaci a jednoduchá hesla vychází. Lidé – zdaleka nejen v Česku – na to slyší a jak se ukázalo u posledních parlamentních voleb, odvracejí se od tradičních politických stran a volí strany typu ANO, SPD nebo Piráti.  

Podle profesora filozofie práva na Waleské univerzitě Jiřího Přibáně je za tím do značné míry kulturní tradice a předsudky.

Když je stále populární představa, že je politika svinstvo, nemůžeme se divit, že si politici dovolí nazývat protivníky sviněmi. V demokracii totiž platí jedno pravidlo, že totiž politici jsou obrazem svých voličů,“ řekl Přibáň před časem v rozhovoru pro Právo.

Babiš na své image pracuje průběžně. Jak známo, má ve svém týmu marketingového experta Marka Prchala, Marka Hanče, mluvčí Lucii Kubovičovou, pohled zvenčí dodává Čechoameričan Alexander Braun.

„Všichni říkají, že jsem produkt marketingu, ale my tady s Márou, panem Prchalem, víme, že to tak není,“ řekl Babiš po vítězných volbách poněkud nelogicky, když zval na pódium právě svého marketingového guru. Jejich vztah poté stvrdil polibkem na čelo a dodal: „To je on, génius sociálních sítí.“

Na českém premiérovi (toho času trestně stíhaném muži se zápisem „v knize hříchů“ StB a aktuálně chystajícím vládu s podporou komunistů) se i díky „Márovi“ potvrzuje, že s rozmachem sociálních sítí se s voliči dá komunikovat účinně: lépe, rychleji, přímo i bez velkých nároků na fakta. A že to funguje. Babiš je stále nejpopulárnější český politik (i když jím byl svého času například i Stanislav Gross či Jiří Paroubek). 

Kreativní práce s pravdou

Nelze se samozřejmě tvářit, že „kreativní práci s pravdou“, nesoulad mezi slovy a činy a komunikaci zaměřenou na emoce vynalezli pánové Donald Trump, Andrej Babiš nebo Nigel Farage s kampaní pro brexit, respektive jejich spin doktoři.

Kupříkladu slavná věta tehdy nově zvoleného premiéra Vladimíra Špidly, když byl konfrontován s předvolebními sliby „Naše sliby nebyly v souladu s ekonomickou realitou“ je již 15 let stará.

Do dějin politického marketingu pak vstoupila i finální podpásovka z prezidentské kampaně v roce 2013 – celostránkový inzerát v deníku Blesk, který těsně před druhým kolem prezidentské volby varoval před volbou Schwarzenberga. S tím, že „kandidát děkuje za podporu zástupci sudetských Němců Berndu Posseltovi a že považuje Benešovy dekrety za neplatné“.

Inzerát podal pražský advokát Vladimír Zavadil, před rokem 1989 důstojník StB. „Je to svinstvo,“ reagoval tehdy Schwarzenberg.

Na podobné svinstvo si ale v kampaních chtě nechtě zvykají voliči na celém světě. A zdá se, že jim předvolební lži zas tak nevadí. Hlavně pokud vyhovují jejich světonázoru.

Ukazuje se, že významná část veřejnosti volí změnu, ať to znamená cokoli. Volí protestně, nedomýšlí důsledky; někdo touží po vládě tvrdé ruky, jiný má pocit, že demokracie se přežila, jiný, že hrozby a rizika převažují nad jistotami, věří ve zkratkovité a rychlé řešení, nevěří okoukaným politickým tvářím a chce nové.

Politické strany, nová hnutí a jejich marketéři tomu jdou naproti. Pokud by zůstalo jen u rétoriky, bylo by to vlastně ještě docela dobré.

Text byl publikován na serveru Hlídacípes.org

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Není zde článek celý?