Ředitel Českého rozhlasu Zavoral propustí 120 lidí. Úspory, nebo čistky?

Ředitel Českého rozhlasu René Zavoral oznámil, že koncem září propustí až 120 zaměstnanců. Rozumná snaha hledat úspory je vždy vítána, jenže u Zavorala blízkého okruhu ANO je na místě obezřetnost. Uváděné důvody vyvolávají otazníky. Není tak jen vytvářen prostor pro čistky a zastrašování?

Babišova vláda zvyšuje počty státních zaměstnanců o tisíce a pokračuje v trendu předchozího kabinetu. Státní byrokracie stále bují, její provozní a mzdové náklady rostou o desítky miliard korun ročně, a to se premiér v demisi ještě donedávna pasoval na zodpovědného strážce státní kasy. Od současné vlády závislé na komunistech se snaha šetřit ani neočekává, o čemž svědčí i její zbytnělý státní rozpočet.

Zavoral se tak vydává v protisměru s kultem rozhazovačnosti Babišova kabinetu, jelikož v každé státní či veřejnoprávní instituci by se jistě našel prostor k úsporám, a to i personálním. Jenže tento dvojí přístup paradoxně vzbuzuje pochybnosti, čím je ve veřejnoprávním médiu ve skutečnosti motivován.

Minus 120 milionů?

Ředitel Českého rozhlasu odůvodnil propouštění úsporou personálních nákladů kvůli chystanému zvyšování mezd a změně zákona o DPH. Peníze v rozpočtu tedy letos neušetří, jelikož je použije na mírné zvýšení platů ostatních. To je vedení rozhlasu skutečně nemohlo najít jinde? Jakým způsobem sestavovalo dvoumiliardový rozpočet na letošní rok?

Mnohem závažnější je druhý uváděný důvod. Ministerstvo financí podle Zavorala připravuje novelu DPH, kvůli které by mohl Český rozhlas přijít ročně o 120 milionů korun. To by byl ovšem velmi licoměrný přístup vlády, která na příští rok zvyšuje výdaje státu o 100 miliard, a při předvolebních výjezdech do regionů nešetří dalšími drahými sliby. Kontrast je o to větší, že podobné škrty se obvykle ordinují v době ekonomické recese.

Zarážející je „shoda okolností“, že se chystané legislativní změny dotknou veřejnoprávních médií, jež nemá premiér Andrej Babiš v oblibě a pod kontrolou. Jelikož jsou placena hlavně z koncesionářských poplatků, neexistuje adekvátní kompenzace a výpadek příjmů to je citelný. Ať už jsou motivace ministerstva financí jakékoli, nyní je podstatné, jak se s touto situací ředitel Českého rozhlasu vyrovná.

Propouštění se dotkne celé instituce, menší divize budou muset zrušit tři procenta míst, větší divize osm procent. Redakce zpravodajství bude muset zrušit zhruba dvacet míst, patří tedy k nejvíce zasaženým touto reorganizací.

Nesprávně uchopená reportáž

Personální problémy Českého rozhlasu (Česká televize zatím nic podobného neavizuje) by nebyly tak žhavé a nápadné, kdyby počátkem letošního roku nedošlo k otevřenému sporu mezi ředitelem a redakcí zpravodajství.

René Zavoral zkritizoval práci investigativního novináře Janka Kroupy, který odvysílal reportáž o hospodaření Agrofertu na 1700 hektarech zemědělské půdy, ke kterým nemá vlastnické právo, a přesto na ně pobírá dotace z evropských fondů. Vzápětí ji zkritizovali někteří členové Rady Českého rozhlasu a Zavoral ji označil za „nesprávně uchopenou, účelovou a jednostrannou“. Stížnost podal i Agrofert, který požadoval omluvu.

Zavoral si nechal zpracovat tři analýzy reportáže a na základě jedné z nich ji označil za nekvalitní a neobjektivní, přičemž účelově použil jen její část. Zbylé dvě analýzy pochybení v práci nenašly. Přesto ředitel oznámil, že zajistí proškolení vybraných redaktorů, aby se už „odstrašující příklad“ reportáže o Agrofertu neopakoval.

Přímočaře tak pohrozil, že podobně kritické reportáže vůči vládní moci trpět nebude. Jeho atak byl čítankovým zásahem do svobodné tvorby veřejnoprávního média, ze kterého dýchá návrat cenzury minulých dob. Rada Českého rozhlasu tento záměr řediteli posvětila, neboť si jdou vzájemně na ruku, a vyzvala v usnesení veřejnoprávní médium k „objektivitě a vyváženosti“.

200 rebelů

Tento postup vyvolal okamžitou rebelii, s čímž vedení nepočítalo. Přes 200 zaměstnanců a spolupracovníků Českého rozhlasu, většinou ze sekce zpravodajství, podepsalo prohlášení ohrazující se proti záměrům ředitele. Signatáři mimo jiné požádali Etickou komisi Českého rozhlasu, aby zhodnotila reportáže i vystupování Zavorala, které je „možné vnímat jako zastrašování“.

Ředitel nakonec couvl a spor byl uhašen, což ovšem neznamená, že jeho dozvuky stále nedoutnají. Pokud dnes přichází s touto iniciativou v době, kdy se formuje nová vláda, nevyužije „úsporných opatření“ k vendetě vůči části signatářů z „hnutí odporu“? Nebudou personální zásahy znamenat posun k systémovým změnám, podle původního plánu pacifikujícím poměry v redakci?

Zavoral už přesvědčil hnutí ANO, že je mužem na svém místě. Ředitelem se stal poté, co několik členů Rady Českého rozhlasu na poslední chvíli nečekaně změnilo názor a zvolilo kandidáta, jenž byl z nejužšího výběru uchazečů nejvíce přijatelný pro hnutí ANO, které za něj lobbovalo.

Loajální Rada Českého rozhlasu

Spory v Českém rozhlase zanechaly stopy dodnes. Zamýšleným propouštěním se bude 7. června zabývat parlamentní volební výbor, kontrolující veřejnoprávní média. Jeho opoziční členy budou zajímat hlavně změny, které se mají týkat zpravodajských pozic, zejména míst investigativních žurnalistů. Stačilo by několik „exemplárních“ vyhazovů, aby si ostatní dali pozor.

Plány přijdou vysvětlit ředitel René Zavoral a předsedkyně Rady Českého rozhlasu Hana Dohnálková. Ta ovšem patřila mezi ty radní, kteří otočili a nakonec volili Zavorala. Při následném „převratu“ v radě se stal jejím novým místopředsedou Zavoralův bývalý kolega z rozhlasu Jiří Vejvoda, nominovaný hnutím ANO. Tým ANO v radě čerstvě posílil herec a dabér Zdeněk Mahdal, který v předvolební kampani namluvil audioverzi Babišových vizí „O čem sním, když náhodou spím“.

I z toho se dá usuzovat, že Rada Českého rozhlasu, která má plnit kontrolní funkci, bude s ředitelem na jedné lodi. Teď je jen otázka, zda se její normalizační mentalita nepřelije pod rouškou organizačních změn i do redakcí veřejnoprávního média.

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Není zde článek celý?