Slovenský velvyslanec Weiss na pietě za Horákovou. Bývalí vězni komunismu ho vypískali

Slovenský velvyslanec v Praze Peter Weiss neprožívá na svém postu zrovna nejklidnější období. Sotva opadla kritika za to, že svou přítomností a převzetím ceny pro zavražděného novináře Jána Kuciaka zaštítil akci spojenou s českými dezinformačními weby, střetl se na pietních akcích k uctění památky obětí komunismu s odporem politických vězňů. Těm vadilo, že zde Weiss vystupuje, ač je sám bývalý komunista.

Když v pondělí vyráželi bývalí političtí vězni ze Slovenska na sérii pietních akcí do Prahy k výročí popravy Milady Horákové, většina z nich netušila, že je tam čeká střet se slovenským velvyslancem. A to hned několikanásobný.

Peter Weiss před rokem 1989 dlouho pracoval v Ústavu marxismu-leninizmu ÚV KSS. Po Listopadu se stal předsedou reformně-komunistické Strany demokratické levice.

Hanba, fuj a nepodávat ruku

Poprvé se političtí vězni s velvyslancem střetli na hřbitově v pražských Ďáblicích, kde si lidé připomněli památku všech, kdo byli popraveni nebo zemřeli v komunistických věznicích a jsou na tomto hřbitově pochováni.

Už tam při Weissově projevu někteří ze slovenských účastníků zkoušeli velvyslance vypískat; po skončení řeči mu nepodali ruce nebo mu nesouhlas s jeho účastí na akci dali najevo slovně.

O několik hodin se později se situace opakovala na Vyšehradě u symbolického hrobu Milady Horákové. Tam po konfrontaci s účastníky ze Slovenska velvyslanec nakonec místo předčasně opustil a odjel pryč.

Potřetí zazněly projevy nesouhlasu při projevu Weisse ve středu v areálu pankrácké věznice, kde Miladu Horákovou v roce 1950 komunisté popravili. Z publika zazněly výkřiky jako „hanba“, „fuj“, jeden z hostů se zvedl a odešel.

HlídacíPes.org zaslal velvyslanci SMS s dotazem, jestli tato tři setkání s politickými vězni nevnímá jako promarněnou příležitost ke smíření.

„V době, kdy jsem působil v politice, jsem podporoval požadavky bývalých politických vězňů a setkával jsem se s jejich zástupci. Nikdy jsem neobhajoval ani nebagatelizoval justiční vraždy po zmanipulovaných monstr-procesech, ale odsuzoval jsem je,“ odpověděl Weiss.

Na pietní shromáždění prý letos stejně jako jindy šel nejen jako zástupce Slovenska, ale i jako „občan, který si uvědomuje obrovské křivdy a nespravedlnosti, kterým byli vystaveni bývalí političtí vězni, zvláště ale lidé, kteří se stali oběťmi politických procesů na přelomu 40. a 50. let“.

Nápadnější, než je zvykem

Weiss je velvyslancem v Praze už od roku 2013 a pietních akcí se pravidelně zúčastňuje. Podobná konfrontace se zástupci bývalých slovenských politických vězňů ale podle informací HlídacíPes.org dosud nenastala. Delegace ze Slovenska totiž vyrazila do Prahy na tato pietní shromáždění letos vůbec poprvé.

Na rozdíl od českých účastníků, kteří na přítomnosti slovenského velvyslance z titulu jeho funkce obecně nevidí nic kontroverzního, Slováci perzekvovaní komunistickým režimem Weissovu minulost znají, a tak jeho účast vnímali jako provokaci.

Ambasadoři Česka na Slovensku (a naopak) zpravidla nebudí velkou pozornost; vztahy obou zemí jsou dlouhodobě nadstandardní, a role diplomatů se tak často omezuje hlavně na kulturně-reprezentační úkoly.

Pro velvyslance Weisse je to ale už druhá kontroverze za poslední dobu. V půlce června převzal Krameriovu cenu in memoriam pro zavražděného novináře Jána Kuciaka. Kuciakova bývalá redakce se proti tomu ostře ohradila. Organizátoři Krameriových cen mají totiž blízko k české dezinformační scéně.

Velvyslanec na akci organizátory ceny chválil za snahu „být symbolickým mostem mezi mediálním mainstreamem a alternativními médii“.

Posléze vyšlo najevo, že Kuciakova rodina neměla ani tušení o tom, kdo je Asociace nezávislých médií, která cenu uděluje, a Kuciakovi příbuzní cenu od velvyslance nakonec odmítli převzít.

HlídacíPes.org se také tehdy snažil od velvyslance získat vyjádření k jeho účasti na kontroverzní akci. Ambasáda ale celou věc nechtěla komentovat.

Vyšlo na webu Hlídacípes.org

Není zde článek celý?