Snaha vlády ANO a KSČM zdanit restituce je protiprávní a narazí na Ústavní soud

Jiřský klášter a Nové proboštství v Praze vrácené církvi v restituci | FOTO: ČTK

Komunisté vydírají vládu a premiér Babiš kývl na jejich návrh zdanit církevní restituce. Proti nejsou ani ČSSD a SPD, takže cesta je otevřená. Široká koalice prokazuje, že nectí smlouvy a řídí se jen ryzím populismem. Její snaha je protiprávní, a pokud tento záměr prosadí, jistě narazí na Ústavní soud.

Zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard korun a finanční náhrady za nemovitosti, které nelze vydat, ve výši 59 miliard korun během třiceti let, navyšovaných o inflaci.

Loupež století

S touto dohodou, stvrzenou podpisem smluv v roce 2012, nejsou srozuměni hlavně komunisté, kteří se po svém nástupu k moci dopustili loupeže století, a to nejen na církevním majetku. Nejraději by znárodňovali znovu, a tak to zkoušejí aspoň částečně přes daně, v rozporu s uzavřenými smlouvami.

Stále zřetelněji vyplouvají na povrch kontury nového režimu, ve kterém KSČM nehodlá hrát okrajovou roli pasivního podporovatele menšinové vlády. Po extempore s vojenskými misemi pozvedli „zásadní požadavek“ zdanit finanční náhrady církevních restitucí, který by vynesl celkem 11 miliard korun. Jejich návrh už projednává sněmovna, ačkoli ještě není ustanovena vláda s důvěrou.

„Je to bod, na kterém naše podpora závisí nejvíce,“ zdůraznil předseda klubu KSČM Pavel Kováčik, jinak nebudou vládu tolerovat. Premiér v demisi není proti. Restituce považuje za předražený tunel a opět manipuluje hausnumery, které nemají s realitou nic společného. Ohradil se jen, že komunistům neustupuje, neboť to chtěl už dávno.

Festival populismu završil Jan Hamáček, který se přihlásil k tomu, že ČSSD podpořila zdanění náhrad v prvním čtení a nehodlá na tom nic měnit. To nepřekvapuje, jelikož sociální demokracie prosazovala totéž už v minulém volebním období, jenže narážela na nekompromisní postoj lidovců.

Zdaňovat ukradené?

Jenže tak jednoduché to nebude, pokud tedy u nás stále funguje právní stát a odolá těmto kryptokomunistickým nájezdům. I když sněmovní většina se rýsuje dostatečná a ani prezident Zeman jistě nebude komplikovat situaci, jaké překážky mohou stát v cestě?

Principiálně je těžko přijatelné, aby stát zdaňoval už jednou ukradený majetek. Jestliže podepsal smlouvy s církvemi, na jejichž základě se majetek vydává, nelze do nich jednostranně vstupovat a měnit je. Takové jednání, které by narušilo princip legitimního očekávání vycházející z naplnění zákona, lze označit za protiprávní, a nepochybně by skončilo u Ústavního soudu.

Ústavní soud přitom už v roce 2013 zamítl návrh opozice na zrušení příslušného zákona a církevní restituce ponechal v platnosti. Výměra původního majetku má podle něj rozumnou a přiměřenou vazbu na dostupné historické údaje. Ústavní soud neshledal neústavnost ani v právní úpravě smluv mezi státem a dotčenými církvemi.

Každou smlouvu je možné revidovat pouze tehdy, pokud s tím bude souhlasit druhá strana. V tomto případě se kompromisní dohoda hledala velmi složitě, protože na jedné straně stolu seděla vláda, a na druhé straně zástupci šestnácti církví a náboženských společností. Dvacet let se jenom přešlapovalo na místě a Česká republika byla poslední zemí východního bloku, která problém církevních restitucí vyřešila.

Odškodnění nelze zdaňovat

Nelze proto předpokládat, že církve budou mít zájem křehkou dohodu otevírat a bořit. Podle nich to navíc není právně možné. Kardinál Dominik Duka nedávno upozornil, že odškodnění nelze zdaňovat. „Vláda to nemůže prosadit, z právního hlediska všechny posudky říkají, že to není myslitelné,“ tvrdí.

Stačí připomenout, že do této doby žádné finanční náhrady, uskutečněné i v rámci dalších restitucí, nepodléhají zdanění. Šlo by tedy o velmi nevyvážený stav, svědčící o znovuživení gottwaldovské optiky nahlížet na církve jako na nepřítele lidu.

Babiš společně s komunisty matou veřejnost údajnou ekonomickou nevýhodností této transakce. Její součástí je odluka a budoucí samofinancování církví, nezávislé na státním rozpočtu. Příspěvek státu na činnost církví, tedy i na platy duchovních, se touto dohodou postupně snižuje, až nakonec nebude žádný. Podle kvalifikovaných odhadů stát na této transakci v dlouhodobém výhledu vydělá miliardy korun, které získá především z daní.

ČSSD prosazovala totéž

Církve s majetkem hospodaří lépe než stát. Mohou se z vlastních zdrojů lépe postarat o památkově chráněné budovy. Na místě chátrajících staveb umožní vznik řadě obecně prospěšných zařízení, například hospiců, tradičně provozovaných církvemi. Po kvalitní sociální a zdravotní péči, vzdělávání, kultuře a zlepšení stavu většiny církevních památek je u nás dlouhodobě vysoká poptávka, na kterou v plné míře veřejné prostředky nestačí. To vše si budou církve v budoucnu platit samy.

Ani polemika o výši náhrad není košer. Vláda ČSSD v letech 1998 – 2002 uvažovala o majetkovém vyrovnání s církvemi v celkové hodnotě 100 miliard korun, což by po započtení inflace odpovídalo nakonec schválené a podepsané výši 134 miliard. Je tedy velmi licoměrné, když i ona požaduje osekání příjmů církví, které by hypoteticky někde musely chybět.

Ale když jsme u té retroaktivity, proč nepoužít stejný průlomový princip a nezdanit desítky miliard korun státních dotací? Tam je jistě spousta vaty. Oligarcha rád sahá na peníze druhým, ale svoje státní penězovody a daňové výhody si rád uchová. V případě restitucí však může u Ústavního soudu narazit.

Není zde článek celý?