Ze všech sladkých řečiček zbyla jen Zemanem posvěcená přetahovaná o koryta

Hra našich mocipánů o trůny vrcholí. Hrad se nehodlá vzdát svého vlivu vše ovládat, premiér v demisi se snaží přesvědčit zdecimované socialisty o čistotě svých úmyslů a extrémisté čekají na pamlsky, které jim od stolu za jejich poslušnost vrchnost pohodí. Kde je ale volič? Kde je občan? Sedí za sklem a přihlíží té absurdní grotesce plné nedůstojné špíny, falešných slibů a nehorázných lží.

Všichni jsme se tak nějak ocitli za sklem a koukáme na představení osob, kterým sedm měsíců po volbách už vůbec nejde o to, co svým voličům naslibovali, čím vyzdobili své volební programy. Ze všech těch sladkých řečiček o všeobecné prosperitě zbyla národu na odiv jen Zemanem posvěcená přetahovaná o koryta a trafiky.

Jak ovšem republika bude fungovat je pouhým nepodstatným detailem, občan má přece především mlčet, zatnout zuby a táhnout. Mám pocit, že táhnout by měli především ti, kteří se zcela od národa oddělili a za tím pro sebe bezpečnostním sklem státní moci předvádějí historicky nevídanou hysterickou frašku. Buďto tedy táhnout za jeden provaz co jim síly stačí, nebo táhnout od válu.

Mirek Imrich v roce 1987 v songu Cos tím sklem zpívá: „Co je to za sklo, co tak jistě dělí nás, když Tvoje já se zdá být mému Ty tak blízko, ať je to jak chce, nastal čas, aby se do toho skla zlýho něčím třísklo!“

Přesně tak, je nejvyšší čas, aby se opravdu do toho zlýho skla, kterým se politická „elita“ oddělila od národa a jeho reality, něčím opravdu tvrdým třísklo!

Vyzkoušeli jsme toho mnoho, vyzývali jsme Zemana ať odstoupí, demonstrovali jsme proti Ondráčkům, Babišům, komunistům. Dávají se dohromady aktivistické skupiny, politologové, ekonomové a demokraticky smýšlející osobnosti varují před nástupem novodobé totality a brzkým příchodem ekonomicko-společenské krize. Nic nepomáhá a je cítit, že se občané začínají smiřovat se stavem, který v mnohém kopíruje společenské poměry z let před sametovou revolucí.

Zbývá tedy snad poslední varianta občanské neposlušnosti, která by mohla zastavit nástup nedemokratických poměrů a návrat komunistů do státní exekutivy. Ještě před ukončením referenda socialistů o jejich účasti ve vládě za podpory komunistů, by měl přijít skandál obřích rozměrů, který by celý ten od základů prohnilý a nekompetentní systém zlikvidoval.

Skandál, který by odkryl veřejnosti úzkostlivě utajované pravdy o tom, jakým způsobem se především dnešní mravokárci typu Klause, Zemana, Babiše podíleli na bohapustém rozkradení státního majetku, na použití státních fondů na sanace privátních podnikatelských aktivit, jak si v Čechách pár stovek vlivných majetných vlastně koupilo oddanost státní správy, státní moci, a nakonec i justice.

Skandál, který by se dotkl mnoha osob, které se dnes už ani o poměry na politické scéně nezajímají a které nemají s tou hrou Zemana a Babiše nic společného. Tak takový skandál by přinesl následky, které by asi hráči o moc těm svým majetným těžko zdůvodňovali a vysvětlovali, a především by jim přinesl jediný důsledek. Politickou a společenskou smrt těm, kteří se přetahují o pozice a ztrátu dobrého společenského a obchodního jména, a především trestní odpovědnost těm, kteří podváděli, upláceli a kradli!

Tak mě tak napadá, že nastal čas takovým skandálem do toho zla a obludné nepravosti razantně a bez lítosti třísknout. Nic se neděje jen tak, všechno má své souvislosti, z nějakých předem daných důvodů se k nám dostávají informace, potkáváme spoustu lidí, kteří nám dávají indicie k tomu, jak s těmi informacemi naložit a především kdy.

Jsem přesvědčen, že pro mě osobně ten pravý čas k použití těch skandálních právě nastal.

Neklesejte na mysli a věřte, vše dopadne tak jak má, tedy dobře!

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Není zde článek celý?