Zeman s Putinem řeší nepochopení mezi Čechy a Rusy. Ti praví

Nepochopení v mnoha otázkách, které dnes existují mezi Čechy a Rusy, má za úkol řešit Česko-ruské diskuzní fórum. Na jeho vytvoření se v minulém roce v Moskvě dohodli prezidenti Miloš Zeman a Vladimir Putin.

Tak to zní slibně. Jak se něčeho ujmou Putin a Zeman, tak je půl práce hotovo a zbytek se snadno doladí.

Proruský web Sputnik píše: „Oficiální místo pro diskuze bylo vytvořeno Memorandem o vzájemném pochopení, které podepsal Moskevský mezinárodní institut mezinárodních vztahů (MGIMO) a český Ústav mezinárodních vztahů. Strany se přitom zavázaly ‚nepolitizovat‘ diskuzi.“

Protože historie je dnes zvlášť v Rusku nástrojem propagandy, bude to jistě náročný úkol. Ale dopadne to jistě dobře: „Situaci Sputniku vysvětlil účastník fóra, pracovník Historického ústavu Akademie věd České republiky Emil Voráček.“

Vysvětlil ji takto: „Podstatné je komunikovat, diskutovat a vědecky spolupracovat jak s pracovišti Ruské akademie věd a ruskými vysokými školami, tak s nevládními institucemi (Memorial). V tom je význam diskusního fóra, které by mělo postupně jednat o jednotlivých žhavých bodech vztahů.“ Jde třeba o materiály, které se týkají roku 1938, 1948, 1968. V ruských archivech by se jistě dalo něco zajímavého najít, ale je otázka, jakou ohlodanou kost nám Rusové budou ochotni předhodit, aby to vypadalo jako „dialog“. Za pokus nic nedáme, samozřejmě. Krom toho, že se můžeme podílet na pěkné Potěmkinově vesnici.

Z ruské strany je za vznikem fóra Státní institut mezinárodních vztahů (MGIMO), tedy v době SSSR škola pro komunistické diplomaty.

Když už byl zmíněn onen nevládní Memorial, tak na jeho příkladu se ukazuje, jak to může oficiální ruská strana myslet s nějakou vědou a otevřeností vážně.

Memorial je občanská iniciativa, která vznika v gorbačovovském období v roce 1987. Tehdy šlo o zkoumání útisku v SSSR.
Ruské ministerstvo spravedlnosti se pokusilo Memorial zakázat, ale v roce 2015 to Nejvyšší soud zamítl. V listopadu 2015 ale ministerstvo organizaci obvinilo z toho, že rozvrací ústavní zřízení a pak byla zařazena na seznam zahraničních agentů, protože přijímá peníze z ciziny. V prosinci 2016 soud potrestal Memorial pokutou 300 000 rublů za to, že neoznačuje své publikace, internetovou stránku a tiskové zprávy jako výtvor „zahraničního agenta“.

Vztah k minulosti je v Kremlu poněkud jiný, než v západním světě. V. V. Putin se před čtyřmi lety nechal třeba slyšet: „Sovětský svaz podepsal s Německem pakt o neútočení. Lidé říkají: Ach, jak hrozné. Ale co je špatného na tom, že Sovětský svaz nechtěl bojovat?“ Rusko prý chtělo získat čas na modernizaci armády. Proč přitom muselo obsadit půl Polska a tři pobaltské státy a vyvraždit v Katynu polské důstojníky, není úplně jasné.

Ruští historici jsou umlčováni, vyhazováni ze svých působišť, odcházejí do zahraničí. Zpochybňovat roli Rudé armády za války může mít za následek mastnou pokutu. Putin sám byl důstojník KGB, lidmi z této organizace se obklopuje a „čekistický ideál“ mu byl vždy drahý. Dokáže sice v projevu zmínit zločiny za Stalina, ale s ohledem na jeho vlastní činy to dělá trochu dojem, že má pocit, že to Stalin zbytečně přehnal, když se brutalita dá přece jakž takž maskovat. Co z působení KGB se budeme smět dozvědět?

Ale na počátku stojí iniciativa Putina a Zemana a to je záruka kvality. Pochybuje o tom snad někdo?

Není zde článek celý?