Co by si měli Babiš a spol. dostudovat, než zajásají nad německým zavíráním hranic

Stačí se podívat na pár čísel a hned máme jasno, že je z našeho hlediska celkem jedno, jestli Německo „zavře hranice“, jak tomu říká Andrej Babiš, nebo ne. Není přitom tak těžké si to dohledat, zabere to asi deset minut. Když teď Babiš soudí, že zahraniční politika je vlastně jeho věc a migrace náš hlavní problém, asi by se v tom trochu orientovat měl, nebo si na to někoho najít.
Server Huffpost.de shrnuje, jak to vypadá s německým „asylovým vládním kompromisem“ v praxi.

Předně počet uprchlíků, kteří by spadali pod „azylový kompromis“, je vzdálen číslům z doby uprchlické krize v roce 2015. A Německo bude nadále závislé na tom, co dělají ostatní země EU. Kompromis mezi CDU a CSU se týká pouze německo-rakouských hranic a tam je počet žadatelů o azyl, kterých se to může týkat, ještě menší.

V květnu spolková policie kontrolovala na hranici mezi Německem a Rakouskem 4 600 osob, které neměly oprávnění ke vstupu. Asi polovina byla odmítnuta kvůli platným předpisům, 47 procentům bylo povoleno vstoupit do Spolkové republiky. Znamená to něco přes 2000 lidí asi za čtyři měsíce.

Spolková policie v současné době kontroluje pouze tři hraniční přechody. V žádném případě není dlouhodobě možné zachytit všechny lidi, kteří chtějí nelegálně vstoupit do Německa.
Zajímavé je podívat se na zbývající hranice. Podle Der Spiegel v roce 2017 policie zjistila kolem 3500 nelegálních vstupů ze Skandinávie. Balkánská cesta je díky dohodě s Tureckem utěsněná a většina uprchlíků proto do Evropy přichází přes Středozemní moře.

Podle Organizace pro migraci (IOM) letos do 1. července 45 808 lidí přišlo přes jednu z cest ve Středomoří. Počet se výrazně snížil oproti předchozímu roku: v té době to bylo ve stejném období 100 923 lidí.

V Itálii se podle těchto statistik výrazně snížil počet uprchlíků, zatímco v Řecku a Španělsku čísla výrazně stoupla. Do Itálie přišlo k 1. červenci 16 585 lidí, což je o 80 procent méně než ve stejném období loňského roku. V Řecku se počet zvýšil o 50 procent na 13 507 lidí a ve Španělsku o téměř 140 procent na 15 426 lidí. Španělsko a Řecko se zdají být otevřené pro dvoustranné dohody s Německem.

Italská populistická vláda odmítá jak přijímání dalších uprchlíků, tak dohodu s Německem. Pokud by se uprchlíci do Německa dostali z Itálie, Německo by je mohlo vyvézt na hranici s Rakouskem, o tom ale zatím není žádná dohoda s Vídní. Zvláště Maďarsko, Rakousko a Itálie nemají žádný důvod Německu moc pomáhat.

V podstatě jde o dodržování dublinských dohod, které ale podle expertů nefungují už celé roky. Jako alternativa se doporučuje zřízení uprchlického tábora na Maltě, kde by se o udělení/neudělení azylu rozhodovalo v krátké době čtyř týdnů. Pak by byla potřebná dohoda se zeměmi původu, do kterých by byli neúspěšní žadatelé vráceni. Itálie se ovšem tváří, že se jí problém netýká a pokouší se ho přesunout na sousedy.

Abychom to shrnuli, počet uprchlíků výrazně poklesl a nás se zatím moc netýká. Mohl by, pokud se sousední unijní země s Německem nedohodnou na vracení odmítnutých uchazečů o azyl a oni zamíří třeba do zemí V4. Pokud je nedokáže pochytat ani německá policie, ta naše – a to ani ve spojení se Zemanovými hasiči – na tom nebude lépe. Lepší by bylo celoevropské řešení, to ovšem některé země blokují.

Co vlastně Babiš a další vidí jako pozitivní signál těžko říct. Hmatatelným výsledkem je zatím jen pokračování vládní koalice v Německu.

Není zde článek celý?