Já jsem příkladem boje proti korupci, říká Babiš. A protikorupční fronta mlčí

Karel Janeček, Jan Kraus a Karel Randák z Nadačního fondu proti korupci | FOTO: ČTK

Premiér Andrej Babiš je stále háklivý na otázky kolem svého trestního stíhání. Kromě tradiční obrany, že jde o objednanou kampaň, zdůrazňuje protikorupční zaměření vlády. Nic nedokládá plastičtěji absurdnost současných poměrů. A iniciativy, které „bojovníka proti korupci“ vynesly k moci, mlčí.

Rozhovor s předsedou vlády pro Deník (22. 7. 2018) opět přinesl sondu do osobitého způsobu jeho uvažování. Čtenáři se od Babiše mimo jiné dozvěděli, že za sestavení jeho vlády mohou ostatní. Podnikatelé prý mohou za zrušení karenční doby, tedy neplacených prvních tří dnů v nemoci, poděkovat ODS, která s ním odmítla vládnout. „Protože lidem vsugerovali, že to voliči ODS nechtěli. Copak je volili, aby program prosazovali v opozici? Tomu nemůže věřit ani pan Fiala,“ tvrdí.

Stíhání na objednávku

Předseda hnutí ANO se stylizuje jako vykladač pohnutek voličů konkurence (není to jen ODS), kteří dali přednost někomu jinému. Nedokáže pochopit, že někdo drží předvolební sliby a neprojevuje tak bezpáteřný pragmatismus jako on, když opakovaně tvrdil, že jím řízenou vládu nenechá podporovat komunisty. Manipuluje dokonce veřejnost, že tomu tak není ani dnes.

Babišova reakce na zmínku o jeho obvinění byla opět velmi prudká. „Moje trestní stíhání je na objednávku. Já jsem příkladem boje proti korupci,“ ohradil se důlazně. „My jsme kritizovali netransparentní hospodaření České pošty a ostatních firem, korupci ve zdravotnictví – a vidíte, co teď z toho padá!“

Už nezmínil, že kvůli manipulaci se zakázkami pro Českou poštu jsou u soudu manažeři jeho firmy Agrotec z doby, kdy byl předsedou jejího představenstva Jaroslav Faltýnek. Ten se navíc v poslední době dostává pod premiérův tlak kvůli toxickým klientelistickým vazbám jeho lidí v resortu dopravy a na pražském magistrátu.

Co padá ze zdravotnictví? Jak je tedy možné, že ústřední postava čerstvé kauzy údajně zmanipulovaných zdravotnických zakázek, podnikatel Tomáš Horáček, spolupracoval na volebních kampaních s hnutím ANO, jež podporoval i finančně?

„Neštvete mě“

Andreje Babiše nazlobily i personální otázky. „Neštvěte mě. Já jsem založil protikorupční hnutí. Máme jen jiný názor na obsazování dozorčích rad. Výběrová řízení děláme u představenstev firem. Kdo kdy dělal konkurs na šéfa GIBS? Až já,“ reagoval dotčeně na námitky, že opouští protikorupční étos.

Opět nedodal, že hnutí ANO má dnes plně pod kontrolou loutkový personální výbor, který formálně rozhoduje o obsazení míst ve státní správě. Jedině tak se mohlo stát, že po čistkách, včetně dozorčích rad, premiér získává větší kontrolu nad resorty a strategickými podniky se státní účastí.

Zní velmi nevěrohodně, pokud se přitom odvolává na „nezávislé“ rozhodování výběrových komisí, kde dominují jím dosazené persony, což platí i pro výběr nového ředitele GIBS.

„Musíme to napravit“

Premiér však chce jít ještě dál, když obhajuje potřebu změnit služební zákon tak, aby bylo možné snáze se zbavit úředníků ve vedoucích pozicích a obsadit jejich místa spřízněnými lidmi pod záminkou většího otevření státní správy „odborníkům“. V tomto směru si jeho vláda pospíšila ještě v době, kdy neměla důvěru, a prosadila změkčení zákona ve sněmovně v prvním čtení společně s KSČM a SPD. Přitom jsme svědky nekonečných přešlapů a omylů zvláště v nevyprofilovaném hnutí ANO, viditelně trpícím personální nouzí.

„Probírali jsme to i na protikorupční radě, kde jsem vysvětloval, že není možné, aby státní tajemník byl víc než ministr a dělal si, co chce. Zákon o státní službě je katastrofa. Bohužel jsme byli u toho a zvorali jsme to. Musíme to napravit,“ prohlašoval premiér účelově sebekriticky v rozhovoru pro Deník.

Stačí jen vzpomenout, jak se před volbami v roce 2013 novotou zářící hnutí ANO připojilo k protikorupčním iniciativám, že absence služebního zákona ohrožuje celý systém a dotace z evropských fondů. Pro jeho současné znění hlasovali za Sobotkovy vlády všichni poslanci ANO. Tehdy se vládní koalici hodil k dosazení vlastních lidí, dnes už je pro oligarchu brzdou.

Když už premiér zmínil toto téma, padla otázka i na Radu vlády pro koordinaci boje s korupcí, kterou dříve vedl ministr spravedlnosti Robert Pelikán. S tím se vypořádal hravě. „Vychází to ze statusu rady. Pokud není nějaký ministr pověřený vedením rady, automaticky je jejím předsedou premiér. Paní exministryni spravedlnosti Malou jsme předsedkyní rady jmenovat nechtěli, takže jsem předsedou rady já,“ objasnil. A je to.

Proč mlčí?

Nabízejí se však i jiné otázky, týkající se protikorupční rady. Zasedají v ní někteří členové vlády, nejvyšší státní zástupce, prezident Hospodářské komory, zástupci policie, samospráv, ale také neziskových organizací, tzv. protikorupčních iniciativ.

Jsou jimi konkrétně ředitel dříve nejaktivnějšího Nadačního fondu proti korupci Karla Janečka Karel Škácha, Pavel Franc a Martin Kameník z Rekonstrukce státu, ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka, a předseda Veřejnosti proti korupci Jan Štern. Ještě před několika lety ovládali mediální prostor a společně s Andrejem Babišem vytvářeli protikorupční frontu. A dnes?

Je do očí bijící, že se vzhledem k jejich statusu nikdo z těchto aktivistů hlasitěji neozval, když se do čela protikorupční rady sama instalovala trestně stíhaná osoba, vyšetřovaná i v dalších kauzách. Nikdo z nich viditelně nepolemizoval s Babišovou snahou osekat služební zákon tak, že by se stal jeho zbytečnou karikaturou.

Znovu se ukazuje, že tzv. protikorupční iniciativy opakovaně selhávají. Poté, co je vůdce mocného ekonomicko-mediálního impéria využil k posílení své moci, se samy pasují (občas s Ondráčkovou výjimkou) na jím trpěné „užitečné idioty“. Někteří si to ani neuvědomují a možná jim to i vyhovuje.

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Není zde článek celý?