Komunisté mají středověk dodnes a vraždí dál. O Husovi ať raději mlčí

Kostěj Nesmrtelný české komunistické žurnalistiky Jaroslav Kojzar se rozhořčil nad článkem Radomíra Malého o Husovi. Radomír Malý, který představuje fundamentalistickou větev katolické církve, se s tím na webu Euportal.cz (ovšem před pěti lety) skutečně moc nepáral. Píše o Husovi tak, jak to bylo zvykem ještě za první republiky. Hus byl podle něj kacíř, tak koncilu nezbývalo nic jiného, než ho odsoudit. (Je pravda, že se jim do toho moc nechtělo.)

Právě to soudruha Kojzara mravně pobouřilo.

Můžeme celkem oprávněně pochybovat o tom, že by snad s. Kojzar byl schopen pochopit složitý teologický spor odehrávající se ve středověku. Pokud se dnes někdo odvolává na Husa, má jakousi vágní představu, že Hus chtěl církev chudou a ona byla bohatá. Kdyby ovšem zůstalo jen u toho, mohl Hus ještě vyváznout. Takových bylo víc, měli často problémy, ale na upálení to vždycky nebylo. Kněz Jan Milíč došel dokonce k názoru, že Antikrist už je tady a je jím Karel IV. Na chvíli ho za takovou drzost zavřeli, pak se jel hájit do Říma, zavřeli ho tam znovu, ale papež ho nechal propustit.

Jestli Hus opravdu učil něco jiného, než církev, o tom někteří lidé dnes dokonce pochybují, protože nemáme z kostnického koncilu o jeho procesu zachované záznamy. Šlo i o témata, která dnes málokomu něco řeknou, třeba učení o remanenci. Schválně kdo ví, co to bylo?

O to ale nejde. Pikantní je, že komunista si troufne někoho obvinit z upálení člověka před šesti sty lety. Dodnes žijí lidé, kteří pamatují, jak komunisté věšeli nejen své odpůrce, ale i své vlastní lidi. Hus mohl na koncilu říkat, co chtěl. To ho nakonec vlastně stálo život. Kdyby to vzali v Kostnici tak důkladně jako za prokurátora Urválka, Hus by se ke všemu přiznal a upálili by ho taky. Koncilní otcové samozřejmě chtěli, aby se přiznal, ale doopravdy, ne jako.

Politické procesy s nevinnými lidmi se děly u nás do samého konce režimu. Dnes v tom pokračují na Kubě a v KLDR. Nežijeme už ve středověku, ani za třicetileté války, ale v myslích komunistů a v jejich praxi středověk trvá. Církev se už od Druhého vatikánského koncilu staví k Husovi jinak, kardinál Vlk jezdil na Husův svátek do Husince, Jan Pavel II. řekl: „cítím povinnost vyjádřit hlubokou lítost nad krutou smrtí, na kterou byl Janu Hus vydán“.

A komunisté? Ti svádí politické procesy 50. let na „ducha studené války“ a někteří z nich hlásají, že si Milada Horáková za svou smrt může sama. Místopředseda KSČM Skála loni řekl o Leninovi a Stalinovi: „Byly to rozporuplné osobnosti ve velmi rozporuplné a kruté době.“ Tak jistě, nechávali masově popravovat, tak byli „rozporuplní“.

Někdy by to chtělo zamést si před vlastním prahem.

Není zde článek celý?