Malá úvaha rezignačně diplomková

Reklama

Švejk by možná řekl: „Tak nám, paní Müllerová, kavárenští redaktoři už zas dělaj´ politiku bez mandátu z voleb. No nic, však já vím, že oni jsou ti hlídací psi demokracie. A tak, když už mají od páníčka nařízeno k někomu se lísat, udělaj´ to poníženě a přitom mu třebas i vypucujou boty zablácené morálkou. A když dostanou od živitele pokyn na někoho vrčet, štěkat a trhat, tak také rozkaz vyplní, ani nemrknou. Vždyť žrádlo z misky v dešti před boudou u domu přece vždycky chutná míň, než stejné žrádlo z talířku na koberci v suchu předsíně.“

Říká se, že kdesi v jakýchsi diplomkách nejen o králících a kdo ví – možná i o jejich svobodách a právech – se prý někde opisovalo. No dobrá, ale když si uvědomím, že všechna práva a svobody pokaždé už předtím někdo někde nějak vymyslel, někdo jiný to pak opsal a napodobil a přitom taky ani nemrknul, přestože to nikde v archivech nevybádal, ani v laboratoři experimentálně neobjevil, tak bych snad už měl mít možná i důvod k úsměvu. Ostatně, může ten, kdo dosud z knih a z cizích hlav po léta jen něco studoval, stvořit do diplomky hned převratný vynález či originál umění? No, to asi jenom vskutku výjimečně, že?

Takže, jak to s tím opisováním vlastně vůbec je, pakliže se ta diplomka nebo kandidátská či „profesorská“ práce po z-moci-promoci autora v celém Česku z knihoven hned záhadně neztratí? No, kdyby alespoň ti studenti mohli popsat něco ze svých zkušeností, pokud by je měli! Kdyby mohli sdělit něco o tom, jak cosi nového naměřili a v cizině zjistili, že například i nějaká ta teorie skutečně též v praktickém životě platí? Kdyby v něčem udělali průzkumy, výzkumy a pokusy! Jenže, jak to v praxi vlastně chodí? Inu, často ale také takto: Milý studentíku, diplomka je především teorie a tu tam proto musíš opsat a tedy dát. Ale dáš ji tam jen tak, že zejména mne a kamarády připíšeš jako spoluautory či spolu-objevitele a když s mým docentským či profesorským jménem něco zveřejníš právě tak, aby se mi zvýšil můj citační index, tak to potom jóó, to pak ta tvá práce bude uznána coby perfektní. Ale napsat tam aspoň dvakrát mé jméno jako citovaného autora, to určitě musíš, jinak ti to u státnic a obhajoby neprojde, to si pamatuj!

A proč? Inu proto, že diplomka, to není esej, aby si tam kde-kdo psal jen tak cosi ze své vlastní hlavy. Diplomky se píší od toho, aby byly citovány autority šéfů, a to ze stejných důvodů, jako že i na objevy a vynálezy pak i jiní ve výzkumné a výrobní praxi musí připisovat jejich jména. A teprve pak – a hlavně za to – ti mohou být uděleny tituly a certifikáty. Jinak ne.

A tak, ještě znovu, si to milý studente, (obzvlášť pokud chceš být jednou ministrem), dobře zopakuj: Žádné závěry a úvahy z vlastní hlavy! Co kdyby později někoho napadlo, že by to tvé moudro mohlo být na nobelovku a akademický či korporátní šéf by u toho jako citovaný spoluautor nebyl? A rovněž pamatuj: Do diplomky nepsat žádný výrok typu „ze zkušenosti vím, že…!“ Praxe, ta nikoho nezajímá, rozumíš? Jinak, citátů tam můžeš mít kolik chceš, ale jestli někde na mé šéfovské jméno v těch cintátech zapomeneš, tak to ale bude PLAGIÁT, to si pamatuj!

Já už totiž mám svou docentskou Profesi a Auto a proto jsem i profesor a autor, ale ty jsi zatím ještě študák, tudíž študuješ a chodíš pěšky a tak jsi ještě jenom študující „pěškor“ – čili člověk na ten diplom čekající. Mysli také na to, že by to bylo podobné, i kdybys chtěl být, dejme tomu, skladatelem nové státní hymny. Také tehdy, když já, coby posuzovatel tvé hudby budu chtít, tak i ty budeš jen „mladík do vypité sklenice ťukající“, čili pouhý Skla-Datel! A ovšem – bez diplomu!

A tak si zapiš za uši: Klidně si do diplomky ocituj i návod na Pohlreichův stejk. Ale také pamatuj na EU a GDPR, protože jsou i autoři, které se důrazně a přísně ne-do-po-ru-ču-je jménem a odkazem citovat, například uzenáře a schvalovače smluv a zákonů. Tam naopak je třeba trvat jen na chuti krmiva a autoritě Zákona, nikoliv však na skutečných jménech těch, kteří si to jídlo a pravidla pro lid sprostě obecný právě takhle vymysleli.

Ono totiž, podobně jako otcové receptur na salámy, tak i koncipienti a podpisovači smluv a milostiví udělovatelé svobod, práv a povinností jsou lidé velmi velmi skromní a o publicitu nestojí, i kdyby to byly jenom zákony pro kočku či pro králíky. I když pravda, nemuselo by to vypadat zas až tak příliš od věci, pokud by (například) knihař na svazek nějakého českého kodexu nechal zlatem vytlačit „Pospíšilův sqělý zákoník“ či „Bendovo velkořádkové rigorózum“ a do přílohy pak vložil jména všech těch poslanců, kteří to pak ve sněmovně schválili, že?

Proto, milý čtenáři, zkus alespoň chvíli přemýšlet o pozoruhodnosti té poslední věty v ukázce textu zdroje níže, která zní: „… prizmatem roku 2018, dnešního světa, práce plagiátem JE … „ A proč právě prizmatem roku 2018? Inu proto, že pokud ještě včera platilo „Quod licet Iovi, non licet bovi“, tak dnes je to už jinak: „Kdo chce psa zbít, ten si náležitou hůl najde vždy.“

A proto už naposledy: Fakta v politice pranic neznamenají. V politice rozhodují Mediálně Vyvolení Experti a rozhodují dokonce i o bezúhonnosti premiérů vlád. Rozhodují ti, kteří všechna fakta z titulu své funkce vždy nejprve posoudí a pak je sobě i těm druhým z piedestalu, čili soklu vlastní nadpozemské autority vyloží. A jak známo, titul, autorita a zejména z nich plynoucí Právo, to vše tu už bylo, je a bude vždycky stejně tak, jako ekonomie či náboženství – jen typické politikum výmyslů. Včetně toho zákona, který – při „správném“ výkladu – naschvál vůbec nepotrestá právě ty nájemně diplomkové podvody a jejich psaní smluvně na zakázku.

Ostatně, ono se mi vůbec zdá, že beztak tu „Akci diplomka“ tady někdo rozjel na povel. Že když to už nepůjde shodit vládu přes tolerantní komunisty nebo přes stíhání premiéra kvůli StB, tak to mediální lokajové rozjedou aspoň přes achilovku všech vysokých škol – tj. přes „cintáty“. Jenže je tu tak trochu švejkovská otázka: A co takhle ODPOVĚDNOST těch, kteří na všechny ty diplomky při obhajobách dávali svůj komisionálně kompetenční a expertní placet?

Že by tak jako dnes, ještě oni tehdy neměli ten softvééér? No dobrá, ale přece už i tehdy to byl jenom jejich problém a nikoliv problém autora nějaké diplomky! Problém zvaný oponentská zodpovědnost!

Co myslíte, mám pravdu, sousedko profesorko Antonínová-Dvořáková?

– – –

Namátkou ten nejstarší příklad z tisku:

3. července 2018 15:16, aktualizováno 18:39

Univerzita změnila názor

Ještě v neděli škola tvrdila v tiskové zprávě, že diplomka Malé problematická není. „Přestože jsou zde nesrovnalosti v otázce citací a teoretických východisek, považujeme výsledky práce za originální, jelikož přináší nové poznatky,“ uvedla univerzita. V původní zprávě škola dokonce výslovně napsala, že se v případě práce Malé nejedná o plagiát, jelikož „splňuje požadavky na tento typ závěrečných prací“.

Během úterý však tato pasáž z webu zmizela.

Rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová doplnila, že tehdy se pojem plagiát neužíval. Nyní by prý taková práce neprošla, ale v době obhajoby práce ještě systémy pro kontrolu plagiátů neexistovaly. Část práce je podle ní ovšem originální.

„Tam jsme nenašli žádnou shodu, zde tedy paní Malá neopisovala. Nutné je zmínit, že práce má originální výsledky, metodiku, závěr a diskuzi, což je důležité,“ podotkla Nerudová. A zároveň uznala, že podle současných měřítek je diplomová práce čerstvé ministryně plagiát. „Část v literární rešerši, těch 11 stran je opsáno, to je bezesporu. K opisování tedy v literární části došlo, a prizmatem roku 2018, dnešního světa, práce plagiátem je,“ řekla Právu Nerudová.

Zdroj: iDnes

Není zde článek celý?