Potraty se dočkaly svého festivalu hrdosti

Potraty jsou kontroverzní téma. Pro někoho ale důvodem k oslavě. Aktivisté „Díky Bohu za potraty“ nadšeně tvrdí „Měj si klidně 20 potratů.“. Volají po užívání si života bez jakékoliv zodpovědnosti.

Kuriozní (pokud vám u zpravodajství o bojovnících za lidská práva ještě něco nepřijde kuriozní) je, že tito aktivisté dávají právo na potrat do souvislosti s právy LGBT. Je to zvláštní, protože jde často o lidi, kteří nemohou mít děti (nevím, jestli si to ale stále někteří uvědomují). Útlak proti potratům má na svědomí bílá patriarchální nadvláda, dodávají.

Že jsou zároveň LGBT i hateři bělochů, mi ale nakonec smysl dává. Ani není divu, že na festivalu hrdosti za právo na potrat najdete transparenty proti ICE (protiimigrační politika Trumpa).

Jak souvisí imigrace nebo tolerance k homosexuálům s potraty? Fakticky tam není, ale jde celkem s jistotou vyvodit, že pokud někoho slyšíte říct například termíny jako „genderonormativní“, tak se můžete vsadit, že ten člověk bude souhlasit s potraty. A nejen souhlasit s potraty. Bude se dožadovat, aby potraty byly zadarmo. O tom je ta celá panika kolem Trumpa, který měl zakázat potraty. Žádné potraty nikdy nezakázal (jen nechal státy USA, ať se samy rozhodnou, jestli budou potraty financovat ze státního rozpočtu), ale to je v dnešní době ztráty rozumu celkem vedlejší. Podstata je, že potraty musí být zadarmo, jinak jde o útlak bílého patriarchátu. To jsou doslovné nijak nepřibarvené argumenty potrato-aktivistů.

Lidé kolem „Díky Bohu za potraty“ šli ještě dál. Nejenže by potraty měly být zadarmo, ale dokonce je důvod potraty oslavovat. Proč se vůbec někdo diví, že nemají lidi rádi feminismus? Vždyť tohle je už naprosto odporné a mělo by být společensky nejenže kritizováno ale zostuzeno. Oslavovat potraty se mi jeví jako čiré zlo. V jejich případě asi z hlouposti, než že by toužili být zlými lidmi.

Ne že bych byl nutně proti potratům, ale co je moc, je moc. Nemůžeme přece oslavovat zabití nenarozeného dítěte. Satanisti ať si oslavují, co chtějí – u nich víme, na čem jsme – ale oslava potratů nám byla dána jako součást projevu liberální demokracie. Známé populární osobnosti se ve velkých bombastických pořadech liberálních médií přidaly k oslavě potratů, takže to nebudu vnímat jen jako skupinu pride magorů „Díky Bohu za potraty“ ale jako obecnější trend liberální demokracie.

Pravičáci/konzervatisti mají sice také své extrémy ve formě neonacismu, ale z tohodle se stává uznávaná ideologie, kterou média nekritizují. Naopak. Kdo se zastane zákonu, který zavedl Donald Trump, tak je označen za nácka, kterému by nemělo být dovoleno veřejně mluvit. Je to až tak prostě primitivně přímočaré.

Dovolte mi tedy taky jednu generalizaci – sluníčkáři sdílí názory s lidmi, kteří zabití nenarozeného dítě mají za důvod k oslavě. Ne jako volání po převzetí odpovědnosti za svá rozhodnutí. Potrat je možné pochopit a tolerovat. Oslavovat ho je ale zrůdnost. A dožadovat se ho mít zadarmo pitomost.

Ostatně, když jsem se zastal Trumpovy změny zákonů, tak mi bylo vysvětlováno, jak ale chudé černošské matky budou mít ztíženou možnost potratu, pokud kvůli zrušení státní podpory kliniku Planned Parenthood zavřou pro nedostatek financí, a budou muset vycestovat do jiného státu. A co takhle dítě porodit? Ale pozor.. následuje protiargument – a co ženy, které byly znásilněny? A co takhle to dítě porodit? Nakonec v čem je dítě násilníka horší než jiné nechtěné dítě? Vina toho dítěte to není. Nicméně v takovém případě si státem financovaný potrat představit dokážu.

Nepřistupovat ale k potratům jako k běžnému medikálnímu zákroku jako vyjmutí apendixu. Není tam žádný důvod k oslavě. Kdo to chce oslavovat, musí být duševně nemocný. Podivné je, že to média ještě podporují. A feministky tvrdí „moje tělo, moje volba“. Tak si krávo pitomá měla uvědomit svou volbu, když sis chtěla užívat sexuálním radovánkam bez zábran a rizika.

Ani si nemyslím, že tito aktivisté zastupují potřeby normálních žen. Poznal jsem holku, která byla v minulosti na potratu. Litovala toho. Sluníčkářství jsem si spojil s absencí citu, skutečného citu a chápání. Jinak by věděli, že se ženy mají problém s potratem psychicky vyrovnat. Život není jen se natřásat v kostýmech na pride festivalech.

Festival hrdosti za potraty zas dál dělá medvědí službu všem homosexuálů, transgender a jiným s odlišnou sexuální orientací, když se dušují, že mluví jejich jménem. Jakej vocas by vůbec měl tu drzost mluvit za celou skupinu lidí?

Já do těhle věcí budu bouchat, dokud média nespustí nějaký korektivní pohled na deviace liberální demokracie. Bušit do nácků po zkušenostech 2. světové války zvládne každý. Dnešní sluníčková demokracie je ale podobná zrůdnost v nové formě. Nevím, co mě víc znepokojilo… jejich názory nebo absence schopnosti dialogu, dojem duševní choroby. Nakonec i nacismus jde obhajovat dobrými záměry. Jinak by ani nenabyl na takové popularitě. Mně z toho vychází, že jsme nacismus nepochopili. Ten princip v čem byl špatně. Že v něm figuroval rasismus je podružné.

Není zde článek celý?