Ruský historik: Střední Evropa je pod patou německých korporací

Historik orientalista a novinář Dmitrij Dobrov v článku o hospodářství zemí střední Evropy uvedl, že zaostávání těchto států za Německem je způsobeno tím, že ekonomicky silný soused přenáší výrobu zboží do blízkého zahraničí.

V článku publikovaném Inosmi.ru se novinář ptá, jestli pomohl zemím Visegrádské skupiny vstup do německé ekonomické zóny dělby práce s překonáním historického zaostávání za starými „centry kapitalismu“, především Německem? Autor odpovídá jednoznačným ne.

„Země Visegrádské skupiny zůstávají pro německé koncerny „montážní dílnou“, zdrojem levné pracovní síly a nízké výrobní ceny,“ vysvětluje Dobrov, ačkoli přiznává určitý hospodářský pokrok v těchto zemích.

Autor článku zdůrazňuje nevyvážené ekonomické partnerství západního vůdce a jeho sousedů. „Již čtvrt století Německo přenáší výrobu do „blízkého zahraničí“, stejně jako to dělají USA vůči Mexiku. Vznikl a upevnil se systém nerovnoprávného hospodářského partnerství mezi Německem a zeměmi Visegrádské čtyřky.“

Podle novináře největší vzestup ekonomiky německých koncernů začal po pádu Berlínské zdi v roce 1989, když začala privatizace státního majetku bývalých socialistických zemí. „Nejdůležitější etapou bylo získání koncernem Volkswagen českého automobilového závodu Škoda v roce 1991,“ píše Dobrov. „S využitím této výrobní základny si Volkswagen dokázal vytvořit mimořádně výhodnou montáž — ještě před vstupem České republiky do Evropské unie.“

Poměrně kategorické hodnocení ekonomických vztahů mezi Německem a jeho východními sousedy se však opírá především o porovnání úrovně mezd v těchto zemích bez zohlednění ukazatelů HDP a minimálně porovnání cen zboží.

Nakonec autor uvádí neradostnou předpověď, že země Visegrádské čtyřky zůstanou pod ekonomickým vlivem Německa.

„Železná logika moderního kapitalismu je taková, že stav hospodářské periferie Německa nedokáží visegrádské země překonat nikdy. Mohou jim však závidět pobaltské země, Rumunsko a Bulharsko, kde životní úroveň a mzdy jsou mnohem nižší“, shrnuje historik.


Není zde článek celý?