Zemanovo předvolání šéfů soudů kvůli H-Systemu zasahuje do nezávislosti soudní moci

Prezident Zeman s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským | FOTO: ceskatelevize.cz

Prezident Miloš Zeman vstoupil do kauzy H-System a velmi nestandardně si předvolal předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského a Nejvyššího soudu Pavla Šámala ke „konzultacím“. Zavání to nepřípustným zásahem do nezávislé soudní moci, přičemž zrovna v Zemanově případě by slušela zdrženlivost.

Kauza se dotýká šedesáti rodin z tisíce poškozených klientů zkrachovalé společnosti H-System. Na vlastní náklady dostavěli domy v Horoměřicích, jež v té době spadaly do konkurzní podstaty, a rozhodnutím soudu tak jejich družstvu Svatopluk nenáležely. Spor se předtím vedl o výši finančního vyrovnání, na kterou horoměřičtí nepřistoupili. V jiném podobném případě, lokalitě Velké Přílepy, přitom k dohodě došlo, jenže cena byla v průměru nižší.

Nešťastný případ je v hledání spravedlnosti o to složitější, že naprostá většina klientů společnosti přišla o peníze (zálohy na stavbu) a ani nepokračovala ve výstavbě. I ti se samozřejmě hlásí o náhradu škody, způsobené prokázaným podvodem Petra Smetky a jeho spolupracovníků, který si už odseděl dvanáct let vězení.

Vážné pochybnosti

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček oznámil, že se „prezident v úterý dne 31. července na Pražském hradě setká s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským a předsedou Nejvyššího soudu Pavlem Šámalem za účelem konzultace v kauze H-System“.

Krátce předtím Zeman nezvykle tvrdě zaútočil na rozhodnutí Nejvyššího soudu. „Tento rozsudek, spolu s osvobozujícím rozsudkem v kauze OKD a dalšími rozsudky, vyvolává vážné pochybnosti jak o kvalitě, tak o lidskosti našeho soudního systému,“ prohlásil.

Jakkoli je rozsudek o vyklizení osmi domů jako vyústění dlouhotrvajících soudních sporů lidsky citlivý, vyvolává vážné pochybnosti právě následující prezidentův útok na celý soudní systém. Podle naší ústavy jsou soudci při výkonu své funkce nezávislí a jejich nestrannost nesmí nikdo narušovat, což jistě platí i pro hlavu státu.

Ze způsobu oznámení schůzky prezidenta s oběma vysokými představiteli soudů jasně vyplývá, že byla iniciována rozhodnutím Nejvyššího soudu ve věci části poškozených klientů H-Systemu. Přitom právě v Zemanově případě by mělo platit rčení „mlčeti zlato“.

ČSSD v době, kdy ji Miloš Zeman vedl, neměla na výplaty části zaměstnanců Lidového domu, a proto špatnou finanční situaci vyřešila smlouvou se společností H-System. Několik lidí se tak stalo jejich agenty, přičemž dostávali pravidelný příjem. V této věci se angažovala Zemanova tehdejší pravá ruka Miroslav Šlouf, což potvrdil i soudce Kamil Kydalka, který o této kauze později rozhodoval v trestním řízení.

„Pokud pan prezident má pochybnosti o kvalitě soudů, já osobně mám pochybnosti o tom, zda si pan prezident pamatuje, jaká byla úloha v H-Systemu jeho nejbližších spolupracovníků,“ uvedl na sociální síti. Doplnil, že Šlouf „po celý rok 1996 docházel do H-Systemu, a měsíc co měsíc odnášel 24 000 korun“.

„O čem jednat, nemám potuchy“

Oba šéfové soudů pozvání na Pražský hrad přijali, nicméně předem vylučují, že by mohli hovořit o konkrétních aspektech případu. Pavel Rychetský o oznámení Hradu, že se bude jednat na téma rozsudku v kauze H-Systém, nevěděl. „O čem budeme jednat, nemám potuchy,“ uvedl.

Jinak pochopil pozvání i Pavel Šámal. „Bylo by v rozporu se zásadou nezávislosti soudů a soudců, kdyby do rozhodování ve věci H-Systemu zasahoval předseda soudu jakýmkoli způsobem. Předseda soudu předpokládá, že takto celou věc vnímá i pan prezident, a proto považuje pozvánku na Hrad jako výzvu k diskuzi nad současným stavem soudního systému v České republice,“ uvedl v prohlášení Nejvyšší soud.

Jelikož však schůzka na toto téma proběhla v červnu, lze důvodně předpokládat, že tentokrát půjde o něco jiného.

Pozvání měli odmítnout

Pokud už oba předsedové soudů pozvání na Hrad přijali, přičemž už jen vzhledem k záměrně veřejně oznámenému tématu je měli odmítnout, nelze se vyhnout podezření z nátlaku na nezávislé soudní rozhodování.

Šámal, jak ostatně sám naznačil, už žádný krok učinit nemůže. Rozhodnutí padlo a nezbývá než z něj vycházet. Pokud by chtěl prezident pouze podat jeho vysvětlení, je zcela absurdní, aby si k tomu zval předsedu Nejvyššího soudu, který ostatně ani nezasedal v příslušném senátě. Na výklad rozsudku má navíc kolem sebe významné právníky, kteří by mu jistě byli schopni poskytnout dostatečný servis.

Pokud si to prezident nerozmyslí, a problematickou schůzku ještě neodvolá, měl by o ní Šámal v každém případě učinit úřední záznam, který by měl založit do správního spisu Nejvyššího soudu. Už jen proto, aby se vyhnul různým spekulacím.

Totéž by měl udělat Rychetský. V jeho případě je situace ještě složitější. Dotčení členové družstva Svatopluk už oznámili, že podají ústavní stížnost a mimo jiné požádají o odklad účinnosti rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Tady se prezident pohybuje na velice tenkém ledě. Pozvání nejvyššího představitele Ústavního soudu v souvislosti s předmětem řízení, které ještě neproběhlo, skutečně zavání narušováním nezávislosti a nestrannosti soudu a přinejmenším porušováním Ústavy České republiky. Zejména proto, že prezident dal otevřeně a svým nevybíravým způsobem najevo, co si myslí o rozsudku Nejvyššího soudu, a tudíž jaké má asi představy o rozhodnutí Ústavního soudu. Situace je o vážnější, že se v současné době jedná o personálním obsazení některých postů v justici.

Není to poprvé

Tady už skutečně hrozí, že by prezident mohl zneužívat svého postavení vůči nezávislým orgánům, což v jeho případě není žádnou novinkou. V létě 2013 pozval na Hrad vrchního olomouckého žalobce Iva Ištvana, a na základě jeho dodnes nenaplněného příslibu, že vyšetřování obří korupce skončí v řádu týdnů, provedl mocenský převrat jmenováním své mimoparlamentní vlády.

Loni v září odmítl schůzku s prezidentem nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman kvůli hrozícímu konfliktu zájmů v době, kdy se jeho podřízení zabývali vyšetřováním podezřelých veřejných zakázek Lesní správy Lány.

Stejně tak prezident Zeman postupoval v kauze Čapí hnízdo, kterou označil z policejní provokaci. Dokonce loni jasně naznačil, že by měl být vyměněn její vyšetřovatel. „Vždy jsem zastával názor, že když je někdo neschopný, je potřeba ho vyměnit. Přitom bych řekl, že si velmi vážím policejního prezidenta Tomáše Tuhého, takže jeho se to z mého pohledu netýká, ale mám obavu, že někteří jeho podřízení nezvládli svou roli.“

Ze zkušeností je patrné, že prezident Miloš Zeman nemá žádné zábrany zasahovat do práce nezávislých institucí, což nyní hrozí i v kauze H-System. Historická etapa této země, která se vyznačovala právě tím, že mnozí chodili na kobereček na výbory KSČ, je snad již za námi. I když…

Není zde článek celý?