Co je za Babišovým útokem na civilní rozvědku? Snaha ovládnout BIS

Ministr vnitra Jan Hamáček dostal zprávu o kontrole hospodaření civilní rozvědky, kterou spustil jeho předchůdce Lubomír Metnar. Jde však nejspíš jen o neprůhlednou hru s cílem změnit vedení zpravodajských služeb a zejména klíčové BIS, kam chce hnutí ANO dosadit svého člověka.

Hamáček oznámil, že zprávu nesmí komentovat kvůli utajení, a chce ji nejprve probrat s vedením civilní rozvědky, neboli Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Poté se rozhodne o dalším postupu.

Za kontrolou Babišův člověk

Nelze se však zbavit dojmu, že o výsledky hospodaření rozvědky tolik nejde a vůbec není jisté, zda přitom byl spáchán trestný čin. Veškeré její operace navíc probíhají v přísném utajení a veřejnost o nich nemůže být informována. Pokud do éteru pronikají selektivně preparované zprávy o údajně předražených nákupech majetku či ztracených mobilních odposlouchávacích stanicích Agáta, může a nemusí to být pravda.

Nevěrohodně ovšem působí, že trestní oznámení, na jehož základě ministr Metnar vyvolal letos v březnu kontrolu hospodaření, podal krátce po svém nástupu nový náměstek ředitele ÚZSI Radek Musílek. Je považovaný za Babišova člověka. V minulosti spolu komunikovali kvůli privatizaci Unipetrolu, na níž měl majitel Agrofertu velký zájem, již provázelo podezření z obří korupce. Musílek pracoval v BIS a poté v civilní rozvědce, přičemž sběru informací o Unipetrolu se věnoval v obou službách.

Úniky do deníků Mafra

Mnohé také napovídá, že povel k útoku na civilní rozvědku zazněl v deníku Mladá fronta DNES. Deník z vydavatelství Mafra na titulní straně bombasticky oznamoval, že ÚZSI řeší „zřejmě největší skandál v dějinách tajných služeb“ (26. 3. 2018). Kauzu začala šetřit policie pod dozorem Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenky Bradáčové.

Kdosi zevnitř úřadu vzápětí vynesl do přidružených Lidových novin spekulace o podezřelých a těžko ověřitelných finančních transakcích v řádech stovek milionů korun. Česká republika současně vysílá nepříznivý signál spojencům, jelikož je takto dramaticky destruována věrohodnost zpravodajské služby zaměřené na vnější vztahy.

„Je to krajně nepříjemné. Spřátelené služby se ptají, co se to u vás děje,“ citují licoměrně Lidové noviny „důvěryhodný zdroj z bezpečnostní branže“, přičemž samy kauzu mocně přiživují. Ředitel ÚZSI Jiří Šašek byl následně postaven mimo službu, dokud šetření v rozvědce  neskončí.

Pomsta Chovancovi

Nelegální úniky do Babišova tisku pokračují dodnes. Lidové noviny (24. 7. 2018) naposledy exkluzivně zvěstovaly, že výslech kvůli aféře čeká i exministra vnitra Milana Chovance (ČSSD). Vyšetřovatele prý zajímá, za jakých okolností tajná služba nakoupila šest odposlouchávacích zařízení známých jako Agáta, a proč investovala do soukromé firmy CyberGym Europe.

„Mlčenlivosti pro tyto účely Chovance zbavil podle dvou na sobě nezávislých zdrojů Lidových novin nástupce Lubomír Metnar. Šlo o jedno z posledních rozhodnutí, které ve funkci učinil,“ píše deník doslova.

Z obsahu článku vyplývá, že specialista na „kauzy LN“ Martin Shabu dostává on-line informace z průběhu vyšetřování. Dopředu ví, že ministr Metnar zbavil Chovance mlčenlivosti, ačkoliv na výslechu v té době ještě nebyl. Doklad o zbavení mlčenlivosti se pozvanému poskytuje až bezprostředně před výslechem, v úvahu tedy připadají zdroje úniků pouze z řad policie či státního zastupitelství.

Jde i o Šumana

Nelze pominout důležitou vedlejší okolnost „obřího skandálu“, která může být ve skutečnosti podstatná. Babiš si potřebuje vyřídit účty nejen s nejvýraznějším oponentem z řad sociální demokracie Milanem Chovancem, ale i s jím přivedeným vedením ÚZSI. Šéf hnutí ANO jej podezírá, že stojí za loni zveřejněnými nahrávkami anonymní twitterové skupiny Julius Šuman.

„Takové informace mám už delší čas, že se tam dějí podivné věci vůči mé osobě. Určitě se to nedělá oficiálně,“ tvrdil Babiš už loni v květnu. ÚZSI má podle něj „údajně nějakou spolupráci s agenturou z Plzně. Je to řízeno panem Chovancem“. Zároveň však sám přiznal, že pro tato obvinění nemá žádné důkazy. Dnes však v rozvědce probíhá vyšetřování i v tomto směru.

„To, co je nám nesmyslně podsouváno, nikdy ÚZSI pod mým vedením nedělal a nikdy ani dělat nebude. A ani nesmí,“ odmítl Babišovy výpady Jiří Šašek, ovšem zdá se, že jeho dny jsou sečteny. Je úplně jedno, jestli se premiérova podezření v tomto směru potvrdí. Hlavního cíle, Šaškova odstavení z funkce, bylo dosaženo.

Rošáda mezi ÚZSI a BIS

Otvírá se prostor pod jakoukoli záminkou dosadit nového ředitele, který bude lépe vyhovovat novým poměrům. Nějakou dobu se spekulovalo o Musílkovi, ale nová vládní konstelace ANO a ČSSD přinesla jiný scénář, potvrzený několika médii.

Lidové noviny (1. 8. 2018) zjistily, že po návratu premiéra Andreje Babiše z dovolené v polovině srpna bude do služebního poměru v civilní rozvědce přijat současný náměstek ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Marek Šimandl.

Jeho jméno chystá vládě na uvolněný post navrhnout ministr vnitra Hamáček, pod kterého ÚZSI spadá. Podle deníku přitom naráží na kritiku, že minulosti v této službě nepracoval a prý „není dostatečně obeznámen s činností v operativě a řízení agentů“.

Proč by měl silnější koaliční partner takto rozporuplného kandidáta akceptovat? Nabízí se jedno vysvětlení. Mezi hnutím ANO a ČSSD byla uzavřena dohoda, že Hamáček prosadí svého člověka do vedení civilní rozvědky, a premiér Babiš svého muže do vedení mnohem významnější Bezpečnostní informační služby (BIS), spadající přímo pod něj.

Hnutí ANO má na BIS velký zálusk. Už jen proto, že se v ní scházejí citlivé informace nejen o politické sféře, ale i o vnitřní ekonomice státu a jednotlivých firmách, což se může mocné ekonomicko-mediální skupině, která dnes řídí stát, velmi hodit.

Kleknou na Koudelku?

Současný „bezproblémový“ ředitel BIS Michal Koudelka nastoupil před dvěma lety jako nominant premiéra Sobotky. Má tak jeden citelný hendikep: není Babišův muž. Proto se množí zprávy o tom, že se na jeho místo přesune loajální Radek Musílek z civilní rozvědky, který celou rošádu vyvolal. Elegantně by tak uvolnil místo Šimandlovi.

Mandát sice Koudelkovi končí až za tři roky, ovšem skandalizující kauza ředitele GIBS Michala Murína ukázala, že nic není nemožné. Vždycky se dá dohodnout na vlastní rezignaci po dobrém, nebo po zlém. Pokud ČSSD tento scénář připustí, bude to další její prohra. A nejen její. Umožnila by další velmi vážný střet zájmů oligarchy v čele vlády.

Není zde článek celý?